Divadelní noviny > Názory – Glosy
Letní harcování
Už se blíží letní harcování. Snad každá víska má svůj festival! Krása! Po zhlédnutí dechberoucí minisérie Černobyl, kde lež způsobila katastrofu (i já jsem se v osudném 1986 slunil, hrál na ulicích Paříže, Bruselu, Charleville-Mézières, kde jsem studoval, zkoušel Deklaunizaci a věřil, že obří houby nejsou ozářené), jen a jen pravdu! Pravdu! Ano, letní nomádské putování přináší stará i nová setkání, potěšení, dobrodružství, ale i… Někdy si připadám jako hrdina francouzského filmu Hračka. Tam kupují na obveselení spratečka živého Pierra Richarda! I u nás se ratolest mění v Boha. Křičí – To je moje, to je moje! Chci! Chci!… Rodiče ji ponoukají, podporují ke vstupu na jeviště! Baví se tím, co klaun s tím – Běž, klidně běž… Já si tě vyfotím se šaškem! Běž, neboj se… Ještě blíž, až k němu… Jsi hvězda!!! Občas mě praští, berou rekvizity – Mám to! A nedám! Co ty?… Chceš?… Nedám! Přetahujeme se. Přitom já jsem poslední, kdo by chtěl spořádané, tiché publikum. Mě baví spontánní, živelné reakce, ale kde má hranici čirá anarchie? Navíc my klauni přirozeně přestupujeme zákaz za zákazem… ALE! Aby si člověk ještě užíval probouzející se příval energie, třeštěním rodící se trans, je dobré umět střihnout, energii podetít, vystoupit ven, mít citlivost… Vzpomínám na jedny Italy. Proslavili se tím, že vtrhávají do cizího bytu a z oken zoufalých majitelů vyhazují funkční televizi, rádio, počítač, nábytek, knihy, rodinná alba… Fotografie se rozletují ulicí jak podzimní listí. Uliční galerky tleskají a hysteričtí domácí, kteří opravdu nevědí, co se děje, stvrzují skutečnost. Pláčou, hubují, hřímají, přivolávají policii, hasiče. Nakonec se vše odhalí a vysvětlí. Rodící se skandál utichá a spokojený pořadatel zaplatí vzniklou škodu. Už se jen a jen vzpomíná na adrenalinový happening.
Mně málem puklo srdce! Infarkt! Kdyby nám to řekli dřív, ale tohle bylo šílený! Strašný! Já myslel, že je konec světa, že lidi zešíleli, začala třetí světová! Prý nám vymalují, vše nahradí… Chá… Nakonec na tom vyděláme!
Štace střídá štaci. Pravdu! V noci spíte jednou na slamníku, jednou na seně, jednou v hotelu škarpa, jednou v posteli pro trpaslíky… a vedle halekají opilí muzikanti, revival božského Karla. Sprchují se a jódlují – Každé ráno vylétává včelka Mája, naše kamarádka zas míří mezi nás… Za druhou stěnou se perou, hádají milenci a my s kruhy pod očima pospícháme do další vísky za pamlskem. Pravdu! Hospody světa, spojte se!
V pizzerii: Jé koukejte, ten je asi ochočenej… Možná bude panáčkovat!
Co? Kde?… Fuj! Malej potkan! Nějak se motá… Možná něco bumbal, nebo je přiotrávený?!
Ale koukej, jak si mne pacičkou očičko! Je k sežrání!
Paní servírko, ten je váš? Víte o něm?
Ale jo, lezla sem celá rodinka až do kuchyně! A tak jsme jim včera nasypali jed… No a přišel jen tenhle… Ostatní snad…
Marie, nepůjdeme někam jinam?
Právě mi přinášejí těstoviny s mořskými potvůrkami.
Pane, tady prosím… Nemusíte se ho bát, je neškodný a myslím, že za chviličku usne!
Co máš v těch těstovinách? Tenhle ocásek – snad ocásek chobotničky?!
Tak dobrou chuť! Hele, jak na mě zírá! To mládě je jak cirkusově drezírované! Chtělo by se tulit, ale mamka s taťkou už… Chudák sirotek!
Jinde na malebném náměstí jako by se zastavil čas v osmdesátých letech. Vše chátrá. Žádná knajpa, jedině – Slávie. S úsměvem přinesou kupu omaštěných, okoralých palačinek. Jedna zakrývá druhou, asi jich mají v lednici přebytek. Přelité jsou kompotem z kvašených borůvek, mezi nimiž pobíhají omámení broučci… Nedivím se, že útroby komediantů trpí. Žloutenka? Játra odcházejí? Střeva praskají? Není se co divit při stálém stresu, hraní na ulicích, cestování, pobývání v jídelnách světa. Hlavně mít štěstí a v záloze funkční kapačku na ředění veškeré špíny světa.
Tož vzhůru na cesty necesty! Dobré letní hraní, dobrou chuť! Hlavně pravdu, která vítězí!
Komentáře k článku: Letní harcování
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Hana Grančičová
To je počteníčko.
Jako bych tě viděla, jak to vyprávíš. Pohlazení. Díky. Pravdu! Moc příjemné čtení po všech těch agresívních příspěvcích na facebooku. Politika všem hýbe žlučí, ale agresivitou se nikam nedobereme. Tak asi takhle, to je ono.
Dík.
25.06.2019 (11.28), , Trvalý odkaz komentáře,
Zdeněk Říha
Čau Bilbo.
Taky jsem hrál pro děti. Většinou z jeviště divadla, taky po školkách. Vím o čom mluvíš. Co všechno by si měl Šašek nechat líbit, kde je hranice. Věkem jsem pochopil strýčka Jedličku. Manželka včas zaregistrovala, že Herodes to byl král a přestal jsem hrát. Takže v důchodu nekoktám, ani žádné viditelné tiky jako následky kontaktů s „dětským divákem“ nejsou.
Tedy – kdo může a musí, Vzhůru na cesty, necesty!
25.06.2019 (13.19), , Trvalý odkaz komentáře,
Kristian
Dobré počtení, děkuji!
Přeji fajne letní cesty a Pravdu!
14.07.2019 (1.32), , Trvalý odkaz komentáře,