Loutkohra je do češtiny nepatřící neologismus
aneb Příběh loutkohry
(ad. Příloha DN 19/2011, 15. listopadu 2011, s. II. – Silvie Vojíková)
Heslo Loutkohra nenajdeme v žádné české tištěné všeobecné encyklopedii, Riegrovým slovníkem naučným počínaje a Encyklopedií pro 21. století Universum konče. Nenajdeme je ani v českém teatrologickém slovníku Základní pojmy divadla (Národní divadlo + Libri, Praha 2004), tím méně v Pavisově Divadelním slovníku (Praha 2003). Pouze ve 3. díle Malé československé encyklopedie (Academia, Praha 1986) je heslo Loutkoherec. V paradigmatu češtiny se slovo loutkohra vyskytuje pouze ve významu „představení loutkového divadla“ (byla to loutkohra, děti sledovaly loutkohru, loutkohra se chýlila ke konci), nikdy ve významu „divadelní soubor produkující loutkové inscenace“, soubor loutkového divadla.
Teď, když toto píši, PC mi všechny loutkohry podtrhává jako chybu, jeho slovník to slovo nezná. Zadáte-li je na vyhledávači Google, všechny odkazy se týkají výhradně loutkohry budějovické. Její loutkohra je prostě neologismus. Všem českým loutkářským souborům, amatérským i profesionálním, se říká loutkové divadlo.
Loutkohra Jihočeského divadla vznikla 1. července 2004 jako nástupce samostatného Malého divadla… (…) …loutkové divadlo, které vzkřísil Jevgenij Ibragimov… Až do jeho nástupu na pozici kmenového režiséra Loutkohry zde nevznikla čistě loutkářská inscenace. Silné, leč nedoložené tvrzení! Co se míní tím „zde“? Loutkářský soubor JD, existující od sezony 2004/5, nebo budějovické profesionální loutkové divadlo, existující už od roku 1949 (původně pod názvem Loutková scéna dr. Jindřicha Veselého)? Nejspíš to první.
Marionetové provedení opery W. A. Mozarta Don Giovanni režiséra Karla Brožka oslavilo v květnu v Říši loutek v Praze dvacet let od premiéry. Snímek archiv Mozart Open
Mohli bychom vést debatu, co to znamená „čistě loutkářská inscenace“, nejlépe nad heslem Loutkové divadlo zmíněného slovníku Základní pojmy divadla, který je s budějovickou „loutkohrou“ shodou okolností stejně starý. Pokud by se tím myslela inscenace, ve které působí výhradně loutkáři z povolání, pak to určitě není pravda. Pokud by se „čistě loutkářskou inscenací“ myslelo tzv. „čistě loutkové divadlo“, tedy představení, ve kterém nejsou ani jedinkrát v hracím prostoru vidět herci (jsou stále zcela zakryti), může být, takové divadlo je v našem loutkářství už po desítky let zcela výjimečné, setkáme se s ním pouze u některých inscenací tradičního marionetového Divadla S+H nebo např. u již legendární inscenace Národního divadla marionet Don Giovanni, která se od premiéry 1. 6. 1991 hraje nepřetržitě dodnes a překročila již 5000 repríz.
Kontakt v divadle existuje potenciálně vždycky, i tehdy, když se herci a diváci navzájem nevidí (čistě loutkové divadlo…) / Základní pojmy divadla, s. 157 v hesle Kontakt.
V představeních inscenace Jidáš Iškariotský, zrádce, o které píše S. Vojíková (recenzovala ji in Loutkář LXI, 2011, 2, s. 76) ovšem o úplně čisté loutkové divadlo nejde. Šedě zakuklení herci (animátoři) jsou viděni v horizontu jeviště – za loutkami, do tváří jim ovšem diváci nevidí.
„Kmenový režisér“ Loutkohry je v jejích tištěných materiálech (programy a d.) uváděn jako „hlavní režisér“, což je sémantický rusismus. Pojmenování „glavnyj režisjor“ patří do ruského divadelního paradigmatu, v tom českém mu odpovídá vžité pojmenování „umělecký šéf“.
Samotná inscenace Jidáš Iškariotský, zrádce je poněkud sporná z hlediska autorského. Snímek archiv JD Budějovice
Jidáš Iškariotský, zrádce je pokusem o novozákonní apokryf. V tištěném divadelním programu se uvádí: „námět a scénář Šauoch Ibrahim“. Teprve na webových stránkách divadla stojí, že hra je napsána na motivy novely L. Andrejeva. Překladatel není uveden, dramaturg rovněž ne. Ve skutečnosti jde o velice „pietní“ dramatizaci prózy Jidáš Iškariotský, z jeviště znějí slova českého překladu L. Duškové (knižně in Velký slam, Lidové nakladatelství, Praha 1987, s. 197 a n.). L. A. sice zemřel roku 1919, ale práva překladatelky či jejích dědiců zajisté trvají. Jsou budějovickou „Loutkohrou“ respektována?
Představení, které bylo k vidění na pražském festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem 5. XI. 2011, bylo krajně nekontaktní. Publikum tonulo v nejistotě, slyší-li zvukový part naživo, nebo z playbacku, mezi širokou porotou oceňované tituly se vůbec nedostalo.
Komentáře k článku: Loutkohra je do češtiny nepatřící neologismus
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Kateřina Lešková
Ráda bych uvedla na pravou míru,
že se naše stálá spolupracovnice z Českých Budějovic jmenuje Silvie Vojíková, a prosím o opravu. Opakované komolení jména si určitě nezaslouží (o výše uvedených invektivách nemluvě). Díky.
30.11.2011 (11.08), , Trvalý odkaz komentáře,
Pavel Kočička - admin
Opraveno.
30.11.2011 (12.50), , Trvalý odkaz komentáře,
My3pul9n a Fifinka
To zkomolené příjmení je v textu ještě několikrát.
30.11.2011 (18.31), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
Když už jsme u toho opravování chyb:
ad „Kausa Komedie a ti ostatní — pokračování“. Buď „kauza“ nebo „causa“, určitě ale ne „kausa“.
30.11.2011 (21.41), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
I vy pyšní hnidopiši…
Jméno Silvie Vojíkové je už snad opraveno všude. Autorce se – i za tištěné DN, odkud právě tato nemilá chyba pochází – omlouvám.
A co se týká Kausy,
byť je to připomínka spadající pod jiný text. Copak, Martine, nevíš, že Kausa je čtvrť ve městě Mumbra kraje Thane státu Maharashtra v Indii (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Kausa )? A co se týká významu „případ, důvod, soudní proces, spor, pře“, i toto psaní některé slovníky cizích slov dovolují (např. ABZ.cz nebo iSlo.cz).
30.11.2011 (22.33), , Trvalý odkaz komentáře,
Martin J. Švejda
I ty googlující vykuku!
Tak proč se všichni tak rozohňovali, když se celý ten PŘÍPAD s jedním divadlem odehrával kdesi v daleké Indii?!
30.11.2011 (23.28), , Trvalý odkaz komentáře,
Myšpulín a Fifinka
Milý Vladimíre Hulče,
my důrazně protestujeme, abychom byli házeni do pytle s panem Švejdou.
Navíc my jsme jen velice věcně upozornili na nedůslednou opravu textu, který ostatně pořád není zcela v pořádku. Neboť to zkomolené přijmení je ještě v úvodním seznamu článků.
Jinak dobrý.
01.12.2011 (13.31), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Milí tři kolegové,
svět se globalizuje a my jsme ovlivňováni tím, co se děje i v daleké Indii. A nevšimneme si, že motýl křídly mává v perexu samotného článku. Děkuju, Myšpulíne a Fifinko, mám Vás i pana Martina moc rád. A lásce v jednom srdci se vysmeknout nelze, té žádný protest nepomůže.
Případné zájemce upozorňuju, že obsáhlejší reakci na páně Pavlovského příspěvek najdou o pár textů výše (Pár slov k neologismům, češtině a práci s internetem): http://www.divadelni-noviny.cz/par-slov-k-neologismum-cestine-a-praci-s-internetem/
01.12.2011 (13.48), , Trvalý odkaz komentáře,
Myšpulín a Fifinka
Četli jsme,
zaujalo nás to, ale nepřevědčil ani jeden z expertů. Takže se podíváme do našeho korpusu, čtyřlístku, jestli se tam o tý loutkohře něco nepíše.
V něčím srdci, pokud není hrubý pytel, se rádi směstnáme i s takovými ptáčky.
01.12.2011 (18.22), , Trvalý odkaz komentáře,
Myšpulín a Fifinka
P.S.
Ale velmi nás zaujal profesorský zájem pana Novosada o poezii. Měli jsme pak s Fifinkou veselý večer, dokonce jsme si k tomu otevřeli i pampeliškové víno.
01.12.2011 (18.25), , Trvalý odkaz komentáře,