Škrcení ve stínu ledního medvěda
Z ostravského hradu se na ten pražský přesunula v rámci Letních shakespearovských slavností parta kolem dánského kralevice Hamleta. Překlad Jiřího Joska se stal východiskem pro inscenaci Janky Ryšánek-Schmiedtové, vystupují v ní především ostravští herci.
Tomáš Savka jako racionální Hamlet FOTO PETR KIŠKA
Divácká zvědavost se soustřeďuje především na muzikálového borce (v oboru již držitele Ceny Thálie) Tomáše Savku v titulní roli. Ve svém prvním činoherním (a zrovna tak významném) úkolu mile překvapil, pojetí postavy i inscenace však nemíří k existenciálnímu sebezpytu, který originál nabízí. Savkův Hamlet je akceschopný mstitel, má pohybovou i dikční razanci, o jeho duševním zdraví nelze mít pochyby (šílenství opravdu jenom hraje), i slavný monolog To be or not to be předvede spíš jako racionální úvahu než zmítání se mezi otázkami po smyslu bytí či absolutního zmaru.
Kostýmování, stálá manipulace s noži (výhrůžky, ale i dárek Polonia pro syna Laerta) i „chlapácké“ (možná až příliš časté) hmaty do mužských klínů přibližují atmosféru na Elsinoru mafiánskému spolku. Ten plně reprezentuje smyslně obhroublý Claudius (suverénní kreace Jana Vápeníka), ale i podezřelý komicko-zločinecký tandem Rosenkrantze s Guildensternem (Ondřej Nosálek a Ivan Dejmal). Také Horatio nepůsobí tentokrát jako jednoznačný, trochu nešťastný sympaťák, jak bývá většinou na jevištích prezentován, Radovan Král mu vtiskl sice přívětivou, ale možná na všechny strany se přiklánějící tvář. Polonius, ztvárněný Miroslavem Etzlerem, vykazuje ve své rodičovské starostlivosti rysy komické, publikem vděčně kvitované. Charakterově nejryzejšími bytostmi na jevišti jsou jeho děti. Ofélii vtiskla Pavlína Gajdošíková dívčí čistotu, ve zlomu do šílenství možná pak poněkud silovou vichřičnost, Josef Kaluža coby Laertes uvěřitelně vykreslil bolest nad ztrátou nejbližších i odhodlanost pomstít jejich nepřirozený konec, herec navíc vládne velmi znělým témbrem, takže mu v open air podmínkách bylo rozumět ze všech aktérů nejlépe. K hereckým pozitivům inscenace patří též dvojice hrobníků v adekvátní, jemně komediální interpretaci Františka Večeři a Petra Panzenbergra. Méně přesvědčivá je Gertruda (Dana Růžičková), herecký potenciál Jana Fišara (duch Hamletova otce) zůstal tentokrát nevyužit.
Letní oživení vnesou do inscenace dva kvazimuzikálové vstupy, kočovní herci předvádějí Zavraždění krále Gonzagy jako zpívané číslo, v patřičné amplifikaci zazní i song zešílevší Ofélie. Jelikož inscenace v bizarní scénografii Lucie Labajové (obří socha ledního medvěda mě opravdu neuchvátila) tepe ve značně akčním duchu, působily některé „upovídané“ výstupy trochu retardačně, především pak fabuli natahující a komicky rozehrávaná návštěva Osrica (nic proti jeho představiteli Vojtěchu Lipinovi), který jde Hamleta pozvat na finálovou „řež“. K prospěchu věci se hrálo bez Claudiova výčitkového monologu i bez Fortinbrase. Ve finále se nejde „na kordy“, ale „na nože“. Umírající Hamlet, informovaný stejně postiženým Laertem o králově obmyslné režii jejich souboje, skočí na pouze zraněného Claudia a dílo pomsty dokoná doškrcením. Tento výjev jsem shledal poněkud nešikovným. Přes výhrady, které lze k letnímu ostravskému Hamletovi mít, jde úhrnem o docela sympatickou a odvážnou verzi, která si v publiku našla své příznivce.
Letní shakespearovské slavnosti – W. Shakespeare: Hamlet. Překlad Jiří Josek. Režie Janka Ryšánek-Schmiedtová, úprava Tomáš Vůjtek, scéna Lucie Labajová, kostýmy Katarína Kováčiková, hudba Jan Burian, choreografie Adéla Laštovková Stodolová. Premiéra 20. července 2016 na Slezskoostravském hradě. (Psáno z pražské premiéry 25. července 2016.)
Komentáře k článku: Škrcení ve stínu ledního medvěda
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Osric Pobavený
A chybička se vloudila.
Alespoň je pozitivní, že nemáte nic proti Vojtěchu Lipinovi, ovšem doufejme, že jen proto, že on představitelem Osrica nebyl. Škoda takové retardace jinak vcelku pěkného článku.
11.09.2016 (12.22), , Trvalý odkaz komentáře,
Jan Kerbr
Omlouvám se.
Ať už je autor reakce skutečným Osricem či jen jeho mluvčím, bylo by hezké, kdyby mi sdělil, kdo Osrica skutečně ztělesnil. Nemám pochopitelně nic ani proti němu.
Jan Kerbr
12.09.2016 (14.06), , Trvalý odkaz komentáře,