Režisér Jan Nebeský kabaret bytostně cítí – nikoli ten poklesle showbyznysový ani ten český prvorepublikově laskavý se švejkovským humorem, nýbrž onen meziválečný kabaretní tvar s ostrou příchutí, expresivní nemilosrdností, porcí filosofických myšlenek a několika kapkami jedu ironie, po němž se může udělat nevolno a trpko. Nebeského dvorní herečka Lucie Trmíková si jako autorka často vybírá postavy nejednoznačné, světu nepřizpůsobivé a z pohledu obecného vlastně nepoužitelné. Nicméně, právě z těchto prvků vyrůstá oslava lidské jedinečnosti a křehkosti a zároveň nezlomnosti ducha.