Maják v dáli

Jovanka Šotolová, překladatelka z francouzštiny, literární kritička a pedagožka Ústavu translatologie FF UK

V Knihovně Václava Havla byla jako scénické čtení uvedena hra Nothing’s land, jíž se – v překladu Michala a Matyldy Lázňovských – českému publiku poprvé představil mladý beninský dramatik Sèdjro Giovanni Houansou (nar. 1987 v beninském Cotonou).

Napsáno na počest těch, kteří se ztratili na migrační trase jih-sever. Abychom je udrželi v paměti, stavíme onen maják v dáli, který z nás nakonec dělá zajatce čekání, píše Houansou v programu. V našem prostředí je dnes slovo „migrace“ falešně děsivé, častěji úplně vyprázdněné. Podobně i „paměť, maják, zajatec a čekání“. Všechna mají nebezpečně blízko ke zcela vágním klišé. Český divák tak pravděpodobně čekal patetickou, prvoplánově didaktickou hru určenou africkému publiku na téma, jež je nám vzdálené a cizí. Místo toho se mu dostalo mrazivého zážitku, svým způsobem srovnatelného s monstrózním Zákonem cesty čínského výtvarníka Aj Wej-weje, oním černým nafukovacím člunem s figuranty bez tváře, nedávno prezentovaným ve Veletržním paláci. Namísto chladného plastu však prostor ovládla silná energie slov, gest, pohledů a citů.

Důvěrné emoce dodali textu herci Gabriela Pyšná, Tomáš Milostný, Jakub Georgiev, Jan Vejražka a Sára Jana Märcová, vedeni režisérem Jiřím Hajdylou. Čtení mělo jen krůček k plnohodnotné inscenaci, což dokládala i proměnlivá hudební stopa a poměrně náročná scénografie. Repliky jednotlivých postav se totiž stávaly součástí jevištního dění, diváci je mohli sledovat na okolních stěnách, na které byly promítány. Režisérovi i hercům se – jak v diskusi po představení potvrdil i sám autor – podařilo zprostředkovat divákům energii, která z dramatu prýští, a předat jim emoce, které se v něm skrývají. Zvolený koncept navíc zdůraznil anonymitu a zaměnitelnost lidí, o kterých text vypráví. Ačkoli je totiž drama zasazeno do konkrétního prostředí, jde v zásadě o univerzální příběh, který se týká migrantů po celém světě. Nothing’s land tak má vlastně i trochu – v tom dobrém smyslu – didaktický podtón. Pomůže pochopit, co migrace je a co s sebou nese, a přijmout, že ten problém není jen někde „tam“.

Houansou v loňském roce získal – právě s touto hrou – francouzskou cenu RFI za nejlepší frankofonní drama. Dramaturgii festivalu se podařilo nejen překvapit sázkou na u nás dosud neznámého autora, ale ukázat, že africké drama má co říct i nám. A že to říká navýsost kvalitními texty.

Sèdjro Giovanni Houansou: Nothing’s land. Scénicé čtení. Režie Jiří Hajdyla. Uvedeno v Knihovně Václava Havla, Praha, 21. května 2019.