Malíř jeviště
Anděl blažené smrti se dotkl 21. 10. krátce před půlnocí Karla Brožka. Doma, s uctívanou bytostí, hlubokým, zajíkavým nádechem, o kterém nevěděl, že je poslední…
Můj malíř jeviště – jak ho něžně a strefeně nazvala scénografka Ivana Brádková, jeho mnohodělná spolupracovnice. Mistr loutkář, herec, režisér činoherní. Protnul jsem se s ním na Kladně, ale znám jeho práci v rozsahu širokém…
Loutkový Giovanni v Říši loutek. Tisíce repríz – už loutkářská klasika – stále hraná. Erbenova-Brožkova Kytice – hlubinné a výtvarně unikátní zjevištnění Erbena. A Šumař na střeše – jiná fazóna jeho talentu, neboť hudbě rozuměl a byla mu mnohým. Potěšením bylo poslouchat ji, být v ní – s ním.
Urozený, radostný, konciliantní. I konflikty s ním byly dobré – učily toleranci a umění končit rozepři rukystiskem.
Karel Brožek nedávnou Kyticí v Hradci Králové ukončil sklizeň svého velkého díla – sám sklizen na úpatí letošní zimy, na den sv. Hilariona, patrona zázračného vyslyšení proseb.
///
Nekrolog najdete zde: Zemřel Karel Brožek
Komentáře k článku: Malíř jeviště
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)