Malostranské okraje 2018 (No. 6)
Sobota 2. června. Poslední den festivalu. A můj výběr? Tři představení s dotekem australských umělců. Nejprve klaunérie pro děti Chores (Domácí práce), pak klaunská parodie na skotské vlastenectví Scotland! a zkrácená verze Shakespearovy Comedy of Errors (Komedie omylů).
Vsadím se, že letošním objevem Fringe Prague se stane metač toaletního papíru! FOTO FP
Vsadím se, že letošním objevem Fringe Prague se stane metač toaletního papíru! Zvláštní nástroj jakoby obráceného ručního vysavače, který dokáže neuvěřitelnou rychlostí roztočit ruličku, a z odvíjejícího papíru se tak stává téměř živý tvor, který vlajícími stuhami doslova obsadí celou místnost do výšky i do šířky. Patrně i proto byla (novo)cirkusová klaunérie Chores souboru Hoopla Clique zcela vyprodána a sál zaplněn jásajícími anglicky mluvícími dětmi. Bylo zjevné, že tuto kratochvíli neabsolvují poprvé (představení se hrálo denně po celých devět dní).
Show má jednoduchý princip: dva kluci si mají uklidit nepořádek v pokojíčku… FOTO FP
Show má jednoduchý princip: dva kluci si mají uklidit nepořádek v pokojíčku, jinak jim rodiče striktně zakážou jezdit na kole. Rodiče jsou neviditelní, zastoupení pouze protivným hlasem. Na pódiu a v sále vládnou dva klauni s nápady plnými rošťáctví a nespoutané dětské fantazie. A zároveň se suverénními „dospěláckými“ dovednosti ve všech cirkusových oborech, od akrobacie přes žonglování až po klaunérii. To vše se samozřejmou hravostí a pochopením pro malého diváka, s nímž s přehledem komunikují a zapojují jej, aniž by se dětmi nechali manipulovat.
Performeři přiznávají inspiraci němou filmovou groteskou, konkrétně uměním Bustera Keatona a Charlie Chaplina FOTO FP
Derek Llewellin a Julian Roberts přiznávají inspiraci němou filmovou groteskou, konkrétně uměním Bustera Keatona a Charlie Chaplina. Ke své produkci nepotřebují slova. Nanejvýš zvuky. Ale jinak si plně vystačí se svými dovednostmi a svou hravostí. Technicky jsou dokonalí a v tom, jak zaujmout děti, by se u nich mohl učit každý performer, který se snaží takový typ publika oslovit. Přitom jsou rekvizity vlastně banálně jednoduché – velké kostky, které slouží k akrobatickým kouskům, plyšoví medvídci, kteří jim v rukou ožívají, stříkací pistole (v horkém dni bylo stříkání vody dětmi přivítáno s nadšením), vynalézavě používané kužely na žonglování. A vedle již zmíněných metačů toaleťáku dojde nakonec i na kola. Jsou to ovšem cirkusácké jednokolky. Jedna miniaturní a druhá naopak dva metry vysoká. Veškeré gagy jsou výborně rozpracované a načasované, takže se baví i dospělí diváci.
…
Skvělou klaunérii nazvanou Scotland! předvedla trojice odchovanců pařížské Lecoqovy školy vystupující pod hlavičkou The Latebloomers. FOTO archiv souboru
Skvělou klaunérii nazvanou Scotland! předvedla také trojice odchovanců pařížské Lecoqovy školy vystupující pod hlavičkou The Latebloomers – Švéd Oliver Nilsson, Australan Sam Dugmore a Brit Jonathan Tilley, kteří si vzali na mušku Skotsko se všemi jeho kultovními symboly. Od vzoru kostek na veškerých kusech oblečení přes kšiltovky a fiktivní dudy až po notoricky známé písně jako Loch Lomond a Auld Lang Syne, do jejichž zpívání zapojují i diváky. Ke své produkci prakticky nepotřebují rekvizity. Všechno jsou schopni vytvořit pomocí imaginárních předmětů a pusou vyráběnými zvuky. Jejich klaunérie je chytrá, vynalézavá a doslova nabitá nejrůznějšími gagy. Svou hlavní rekvizitu si stále nosí s sebou – je to totiž jejich tělo a obličej. Udivují neuvěřitelně rychlým tempem některých úseků produkce (například bubnování na různé části těla svého i kolegů) a fantazií, s níž vytvářejí překvapivé situace a gagy. Kromě toho je pro ně samozřejmostí živý kontakt s publikem. Zatahují na scénu lidi z hlediště. Využívají je jako rekvizitu a spoluhráče, ale neztrapňují je. Způsob humoru The Latebloomers by se nejspíš dal přirovnat k humoru Monty Pythonů. Ale jejich technické schopnosti, zahrnující i různé novocirkusové a pantomimické dovednosti, přinášejí i něco navíc.
…
Jedná se o pečlivě připravenou inscenaci vycházející z inspirací commedií dell´arte a fyzickým divadlem, s propracovanou – proměnlivou – scénou a s oslnivými pestrobarevnými kostýmy. FOTO archiv souboru
Do třetice se vypravuju do Malostranské besedy , tentokrát na sedmdesátiminutovou, Veronikou Boušovou již zde reflektovanou /stejně jako Scotland! – viz: Malostranské okraje 2018 (No. 3)/ inscenaci Shakespearovy Komedie omylů, v níž hrají roli záměny dvou pánů a dvou sluhů, tedy dvojích dvojčat. Produkci přivezla téměř dvacetičlenná skupina Australian Shakespeare Company’s Graduate Players. Jedná se o pečlivě připravenou inscenaci vycházející z inspirací commedií dell´arte a fyzickým divadlem, s propracovanou – proměnlivou – scénou a s oslnivými pestrobarevnými kostýmy. Nicméně v porovnání s profesionálními klauny a zkušenými perfomery z jiných produkcí bylo patrné, že se jedná o začínající soubor. Performeři vkládali do představení velkou energii, pilně plnili zadané choreografie a nacvičené gagy a snažili se o co nejdokonalejší interpretaci textu shakespearovskou angličtinou. Za to vše si bezpochyby zasloužili obdiv a potlesk. Ale cesta k přirozené hravosti, kterou předvedli dva předchozí soubory, je ještě před nimi.
Festival Prague Fringe 2018 tedy skončil. A mnozí diváci – včetně mne – i performeři se už bezpochyby těší na ten další…
///
Více na i-DN:
…
Malostranské okraje 2018 (No. 1)
Malostranské okraje 2018 (No. 2)
Malostranské okraje 2018 (No. 3)
Malostranské okraje 2018 (No. 4)
Malostranské okraje 2018 (No. 5)
…
Komentáře k článku: Malostranské okraje 2018 (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
