Divadelní noviny > Festivaly Zahraničí
Malostranské okraje 2019 (No. 6)
Můj Tour de Prague Fringe tentokrát směřoval do Divadla Inspirace na Kanárky anglické Fun In The Oven a do A Studia Rubín na kabaret Skota Adama Gordona Johnny! v Bohème.
Představení Kanárci vzdává poctu ženám, které se během 1. světové války zapojily do válečné výroby a přispěly tak k vítězství Velké Británie.
Foto Prague Fringe
Představení Kanárci z produkce anglické divadelní společnosti Fun in The Oven chce vzdát poctu ženám, které se během 1. světové války zapojily do válečné výroby a přispěly tak k vítězství Velké Británie. Zvláštní místo mezi nimi zaujímaly tzv. „kanárkové dívky“ ze zbrojních továren na výrobu bomb. Při každodenní práci s jedovatým trinitrotoluenem jim zežloutla kůže a stejně jako muži na frontě, i ony se denně ocitaly v ohrožení života. Řada z nich později předčasně zemřela. Režisérka a dramaturgyně Andrea Jiménez s choreografkou Noemi Fernández vytvořily tři odlišné ženské charaktery a příběhu daly podobu pohybového divadla. První se do tmy ozve hlas z reproduktoru a rétorikou nekompromisního politika vyzývá ženy k plnění vlastenecké povinnosti. Na scénu, vybavenou pouze třemi bedýnkami, nastupují žlutě nalíčené performerky s výrazem vojáků. Odkládají baloňáky a v montérkách předvádějí fyzickou zdatnost.
Kanárci (Fun in the Oven) Foto Prague Fringe
Porod pěti dětí se tu vtipně přirovnává k výrobní mašinérii a rázná zasloužilá matka Betty (Alys North) se ujímá vůdčí role nad negramotnou zmatkařkou Agnes (Katie Tranter) a intelektuálkou Anne (Robyn Hambrook). Automatizované úkony v pomyslném továrním provozu jsou vděčným tématem pro pohybové etudy, rytmizované kovovými zvuky mašinérie. Přemrštěný obraz prvotního nadšení se ale v krátkých skečích na téma „svačina“ nebo „pošta“ rychle rozkládá. Přestože na hlas z reproduktoru zareagují herečky několikrát pózami z dobových náborových reklam a propagandistických šotů (českému divákovi zarezonuje alespoň plakátová póza „Just do it!“), stále intimnější ráz inscenace obrací pozornost k osobním tématům. Dělnice jsou stavěny na úroveň vojáků v zákopech s jejich touhami po lásce, fyzickými potřebami a panickým strachem. Žluté líčidlo se v pohybových eskapádách setřelo a hold „kanárkům“ dostává obecnější charakter. Škoda jen, že snaha udržet ho za každou cenu v rovině klauniády brání výraznější katarzi.
Skot Adam Gordon, režisér i interpret, si oblíbil písně Edith Piaf. Foto Prague Fringe
Večer zakončuji v A Studiu Rubín, kde skotský spisovatel, režisér a performer Adam Gordon za doprovodu českého klavíristy Tomáše Tkáče poprvé vystoupí s kabaretní one-man-show Johnny! v Bohème. Absolvent pařížské Školy Jacquese Lecoqa vytvořil autorské pásmo jakýchsi črt, v nichž putuje časem do prostředí pařížské bohémy. Gordon v saténové košili, visací náušnicí a prstenem na ruce působí v černém podzemním sále Rubínu patřičně dekadentně. Sugestivním hlasem vypráví o Montmarteru kolem roku 1900, šantánech, malířích a tanečnicích. Míchá fakta s fiktivními příběhy a vlastními úvahami, obsah se tedy rozplývá v jakémsi chaosu, přerušovaném šansony. Performer sklouzává od impresionistů k Picassovi, hledá uměleckou kontinuitu Picassa s Matissem a přeskočí až k Edith Piaf, jejíž písně má na playlistu. Non, je ne regrette rien! Skot, zpívajícího s plným nasazením a svébytným projevem Piafku – to mě může potkat jedině na Fringe.
///
Více o Prague Fringe na i-DN:
…
Komentáře k článku: Malostranské okraje 2019 (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
