Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Markéta Vacovská – tanečnice a performerka

    První divadelní zážitek

    Bylo mi asi sedm. Známá mě a mou kamarádku z tancování vzala do lóže ND na Labutí jezero. Jediné, co si z toho pamatuji, je, že jsme zatáhly závěs a různě z něj vystrkovaly nohy a napodobovaly tančící labutě. O přestávce se nás pak nějaký pán ptal, jestli chodíme na konzervatoř. Z představení nemám ani matnou vzpomínku.

    Markéta Vacovská

    Divadelní sen

    Nemůžu najít kostým, jdu pozdě na scénu, mám paralyzované tělo, lidi odcházejí, buší mi srdce, hledám jeviště, nefungují světla, padá na mě třas… a takhle pořád dokola. Hlavně ty předpremiérové sny jsou vydatné. V tom druhém významu je mým snem necítit se trapně, když se mě třeba moji bývalí spolužáci z gymplu, dnes už doktoři, právníci, ekonomové ptají, co že to vlastně dělám a kdy už mě uvidí v ňákém tom seriálu…!

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Edinburský Fringe a všechen kolotoč s tím spojený. Dát si představení One Step Before the Fall 16x za sebou, to je zkušenost jako prase. Kdo to viděl, možná pochopí.

    Doba, ve které byste chtěla žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Někdy ve Fin de siècle a hrát v nějakém pořádně dekadentním tanečně-divadelním představení.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči (o čem byste s ní chtěla mluvit?), případně s ní spolupracovala (na čem?)

    S mým strejdou Jiřím Fialou, nebyl sice divadelník, ale měl hluboké znalosti napříč všemi obory, byl doktorem matematiky a filosofie, ale předně to byl skvělej člověk. Jen tak bych seděla a poslouchala. On měl vždycky co vyprávět. Fakt mě hodně mrzí, že jsem ho neposlouchala mnohem víc a mnohem častěji.

    Inscenace/projekt, který byste ráda viděla podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěla

    Replacement od Meg Stuart. Viděla jsem sice už třikrát někdy před deseti lety ve Stuttgartu a v Paříži, ale šla bych zas. A na kterékoliv jiné představení od téhle autorky. Má na mě zásadní vliv.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedala do antikvariátu

    Teď zrovna čtu novou Hůlovou a opět listuju Hrabalem. Ještě že jsou ta výročí! Pak mám taky knížku o těhotenství a péči o mimi… Ještě jsem je pořádně neotevřela.

    Film nebo televizní pořad, na který jste kdykoli ochotna se dívat, a film případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    Já jsem Trierovec. Cokoliv od něj. Tenhle chlap rozumí ženské duši a dokáže ji skrze obraz a příběh pomalu loupat jako cibuli, až se dostane dovnitř. Akorát s Nymfomankou jsem si zatím moc neporozuměla.

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    Kdykoliv si můžu pustit Pj Harvey. Ale zvládnu všechno kromě dechovky a „hudby“, kterou pro sebe nazývam black mamba (cokoliv, co je uřvané a hysterické a bez náznaku melodie).

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěla mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?

    Nedávno jsem byla na Malichovi v Jízdárně. Neodnesla bych si nic, ale nejradši bych svůj obývák, ložnici, kuchyň, záchod přestěhovala tam.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Teď zrovna kohoutkovou nepe, jemně pe, perlivou, s citrónem, bez… Jak kdy, podle chuti…

    Květina, kterou byste nejraději dostala na premiéře

    Pardon, ale já je vždycky zapomenu v šatně.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu

    Pracovala bych s nějakým voňavým materiálem. Třeba s barvama, nebo s kůží nebo s benzínem nebo se sírou.

    Divadelní postava, kterou byste chtěla být v reálném životě

    Nechci být divadelní postavou. Leda někým hodně vtipným.

    Chtěla byste umřít na jevišti (v divadle)?

    Za měsíc rodím, tak myslet teď na smrt by byla zhovadělost.

    Plus: Oblíbený / neoblíbený divadelní kritik

    Hulec, protože mě donutil sednout si k počítači a přemýšlet zase jednou o sobě. A zrovna teď, kdy už mám téměř zamlíčněný mozek!

    • Autor:
    • Publikováno: 13. května 2014

    Komentáře k článku: Markéta Vacovská – tanečnice a performerka

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,