Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Martin Finger

    První divadelní zážitek

    Maňáskové divadlo, které mi hrál o několik let starší kamarád jednou v podvečer u nich doma. Dodnes nepřekonaný zážitek, kdy jsem to celé probrečel smíchy. A první oficiální divadelní zážitek, který si matně vybavuji – balet Louskáček. Vlastně si jej nevybavuji ani matně. Velká nuda.

    Martin Finger

    Divadelní sen

    Že jdu na jeviště hrát a pořád někoho potkávám a povídám si a bloudím zákulisím a na to jeviště nikdy nedojdu. Ani ho těsně před probuzením v dálce nezahlédnu. Ve druhém smyslu toho dvousloví žádný zásadní sen nemám.

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Těch je hodně. Třeba když jsem jednou v Činoherním studiu v Ústí nad Labem ležel na břiše bez hnutí na jevišti a s pohledem upřeným do propadla jsem říkal asi desetiminutový monolog (díky němuž mi později režisér Dušan Pařízek nabídl spolupráci v Divadle Komedie) a v hledišti seděla maminka jednoho z hereckých kolegů. Asi jí mě bylo líto, že si musím pamatovat tolik textu, nebo stála na straně mé postavy, která smutně vyznávala lásku své holce. Každopádně do toho hrobového ticha, kdy jsem vždy míval strach, abych diváky nenudil příliš dlouho, se ozvalo její hodně hlasité „chudák“.

    Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Taková, ve které by se sláva toho divadla projevovala na plný pecky už za života všech zúčastněných, a ne až po jejich smrti, kdy je všechno zidealizováno a zbožštěno. Trochu jsem to ale zažil ke konci éry Divadla Komedie, tak bych si asi neměl stěžovat.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?)

    Se Shakespearem a poptal bych se ho na to, jak to tam ti kluci mezi sebou měli, když s nimi nehrály herečky.

    Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěl

    Ať je to vyvážené: Smokie od autora a režiséra Miroslava Bambuška (když se tehdy hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, viděl jsem ho asi čtyřikrát, což je u mě rekord) a Moliére od téhož tvůrce, který měl dvě reprízy, což byl pro něj úspěch třeskutý.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu

    Na stolku momentálně: M. Ryšavý – Vrač, M. Šindelka – Zůstaňte s námi, P. Handke – Nežádané neštěstí, L. Kushner – Na tomto místě byl Bůh a já, já jsem to nevěděl, V. Cílek – Makom – Kniha míst, I. M. Jirous – Pravdivý příběh Plastic People, Eva Davidová – fotografie, Kremer/Oftringová – Proč je šlehačka tuhá a Francouzština pro samouky. Do antikvariátu bych nikdy nedal svou Vojenskou knížku, to je prostě vzácný originál.

    Film nebo televizní pořad, na který jste kdykoli ochoten se dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    KDYKOLI nejsem ochoten se dívat na žádný film nebo televizní pořad. KDYKOLI jsem ochoten jen spát nebo myslet na blbosti. Podruhé nechci zpravidla vidět televizní pořad Události.

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    Rocková mě asi baví nejvíc, ale to je široký pojem. Právě proto, že se dá dnes poslouchat hudba skoro všude a skoro všude taky hraje, mám vlastně radši ticho. Zásadně neposlouchám dechovku.

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?

    Jak ona se ta mladá herečka jmenuje… teď si nevzpomenu. Když ony se taky pořád objevují nové a ty včera nové už rychle stárnou… Kdo to má pořád sledovat.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Před představením Kofolu, po něm víno. Suché bílé.

    Květina, kterou byste nejraději dostal na premiéře

    Už na mně vyzkoušeli nejrůznější druhy květin a skoro nikdy se mi nepodaří je donést domů ženě, kteréžto když tak náleží. Kvůli mně květiny nikdo zabíjet nemusí, stačí, když mi přinesou třeba víno. Suché bílé.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu

    Kriminalistou.

    Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě

    Puk.

    Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?

    Nevím. Dál.

    Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

    Zadání pro tyto odpovědi znělo „stručně“, nerad bych je porušil.

    • Autor:
    • Publikováno: 3. března 2014

    Komentáře k článku: Martin Finger

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,