Matěj Samec
(1985, Karlovy Vary) Vystudoval dramaturgii na DAMU. Od roku 2013 pracuje jako dramaturg a umělecký šéf Divadla MeetFactory. Zaměřuje se na adaptace současné prózy. Od roku 2016 pracuje též jako externí moderátor Radia Wave. Pár měsíců žil v Buenos Aires.
Co vás přivedlo k divadlu/umění
Moje máma, Lucie Domesová. Tehdy herečka karlovarského Divadla Vítězslava Nezvala. Jednou mě s sebou, malého, vzala na zkoušku. Připadalo mi to tam nádherné. Lidé se převlékali a líčili, diskutovali, prožívali ten jiný svět, který společně vytvářeli.
Od té doby jsem chtěl zase do divadla s mámou. Nedopřála mi to často, o to víc jsem po něm toužil. Později jsem trávil každý měsíc aspoň jeden víkend u babičky v Praze, chodili jsme společně do divadel a pak o viděném diskutovali v kavárně. Ráj!
Největší umělecký/divadelní zážitek
Z poslední doby Wallenstein v berlínské Schaubühne v režii Michaela Thalheimera.
Největší zážitky mívám spíše z četby. Třeba Podle skutečného příběhu Delphine de Vigan, Příšerně nahlas a k nevíře blízko Jonathana Safrana Foera, Úzké cesty na daleký sever Richarda Flanagana, Muž spí Sibylle Berg, pořád něco.
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči
Se svou babičkou Evou Hallerovou. Rád bych s ní probral některé věci, které aktuálně podnikám.
Jinak se mi s lidmi, o které mám zájem, zpravidla podaří setkat.
Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat
Většinou to, co mě přitahuje, zpracuju: výhoda mé pozice.
V současné době nemyslím na nic jiného než na novelu Judith Hermannové Počátek veškeré lásky, kterou jsem zadaptoval a začínáme ji zkoušet v MeetFactory s Filipem Nuckollsem.
Hermannová se dotýká na první pohled často neviditelných věcí. Když je chci pojmenovat, volím nepřesná slova. I proto se tolik těším, že se pokusíme její text zdivadelnit. Čtenářům, kteří na naši inscenaci přijdou, doporučuju četbu jejích povídkových sbírek Alice a Nic než přízraky.
Další umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, hudba…), které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte a proč
Díky práci v Radiu Wave jsem si v poslední době oblíbil hudbu. Některé tracky si pouštím velmi nahlas. Líbí se mi třeba How to dress well, Děti mezi reprákama, I’am from Barcelona, Jenny Hval.
Výstavy mám rád takové, kde je toho hodně ke čtení.
Do kina chodím s velkou chutí. Naposledy se mi moc líbil slovenský snímek Eva Nová.
Pokud se něčemu vyhýbám, pak některým druhům divadla. Například nemám příliš zájem o inscenace, ze kterých cítím lež, třeba A do pyžam! v Divadle Palace nebo Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny ve Studiu Hrdinů.
Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Spíše vzdálené jsou mi osoby, které se mi nepřiblížily z důvodu nedostatku nebo nenazrání času, ale kdyby k tomu někdy došlo, jsem si téměř jistý, že mi budou najednou velice blízké.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Z rostlin bylinu – jakoukoli. Ze zvířat psy. Dále drahokamy a z planet tu zelenou, Zemi.
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel
Hranice jsou hlavním zdrojem mé inspirace v práci. Nechci nikdy nikoho urazit, ponížit, nespravedlivě zesměšnit, bagatelizovat problémy, o kterých nic nevím. Nechci být hlasitější, než je běžné, spíše tišší. V takovém vymezení je velmi těžké něco říct. Nutí to zaměřit se na mikroskopická hnutí mysli. Chci mít jednou hranice tak úzké, že se spustím do hloubky jediného detailu, hloubky takové, co nemá hranic.
Divadelní/umělecký sen
Mám erotické sny. Většinou se v nich setkám s osobami, o nichž jsem netušil, že existují, ve dne po nich kradmo pokukuju v MHD.
Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval svému souboru (projektu)
Nevím, ale určitě by mě to bavilo.
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Ano. Víc než by musela. Někdy mě těší, podněcuje, ale často velmi trápí.
Komentáře k článku: Matěj Samec
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
