Za zvuků pralesa
Nový muzikál Mauglí, jsme jedné krve… příjemně vybočuje z obvyklých, zejména pražských muzikálových schémat. Tak se v Divadle Kalich ostatně děje pravidelně, protože programově.
Čtveřice zpívajících Supů na svém patafyzickém pohřebním voze. FOTO RICHARD KOCOUREK
Libretistka a textařka Gabriela Osvaldová vyšla z vybraných motivů Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga, oblíbené dobrodružné četby už několika generací, jestli i té dnešní ovšem nevím, důležité je, že muzikál pobaví celou rodinu. Osvaldová napsala spíš kabaretní výstupy, převládá legrace smíchaná s lyrikou, trochu to připomíná jevištní komiks. Nechybí naučení o čestném jednání, o přátelství na život a na smrt. Poetice kabaretu odpovídá i formálně pestrá hudba Ondřeje Soukupa, protikladná sevřené motivické stavbě jeho Johanky z Arku. Soukup tentokrát vědomě připomíná různé styly a žánry, už proto jeho hudba postrádá originalitu třeba zmíněné Johanky, zvlášť když mezi písněmi tentokrát sotva najít potencionální hit, jasnou hudební značku. Na tu trochu aspiruje až finální skladba večera. Soukup využil neobvyklé instrumentační šíře, nechybí orientální nástroje, včetně indického sittaru, které kontrastují se swingem či skupinou Supů v podobě legendárních Settlerů. Jestli měly některé textové neobratnosti působit ironicky, nevychází to. Inscenace se především vinou díla trochu těžkopádně rozjíždí, skvělá je druhá polovina večera.
Kouzelnou a vtipnou podívanou z díla vytvořili Martin Kukučka s Lukášem Trpišovským, tedy režisérské duo Skutr, zároveň spoluautoři působivé vizuální podoby inscenace. Podstatně k ní přispěla Simona Rybáková návrhy kostýmů, jimiž ve zkratce předznamenala i charaktery a veskrze lidské jevištní jednání zvířecích hrdinů. Nejvíc pomohla Tygrovi Šér Chánovi a Panterovi Baghírovi, aristokratům džungle, které odlišila od veskrze komického plebsu. Scéna připomíná lyrické knižní ilustrace dobrodružného čtení, jak ho čítáme ze starších vydání třeba i verneovek, jen jsou poněkud přebarvené a naivistické jako v nějaké videohře. Skutři vystačí s několika rekvizitami či prvky, jako je pohřební vůz Supů, podivně surrealistický stroj Slona Háthí nebo kostým Hada Ká. Vše ostatní zastanou barvitá světla a akrobatická choreografie výtečné company. Spojení legrace a fantazie, herectví s jevištními objekty a s hravou technikou je na inscenaci nejpůsobivější. Je muzikálovou sestřenicí opery Čarokraj v Národním divadle, nejnápadnější spojkou mezi nimi je postavička Surikaty v přesném provedení Radky Pavlovčinové.
Z premiérového obsazení jsem zastihl Jana Cinu, ideálního Mauglího už chlapeckou fyziognomií, herec však za krátkou kariéru stihl nejeden úspěch v divadle i ve filmu, a právem! Juraj Čiernik sehrál Tygra Šér Chána s aristokratickou ležérní okázalostí (premiérová role Jana Kříže), jakou mu předurčila vizuálná podoba orientálního velmože. Jediný, ale působivý výstup Hada Ká pojal Vladimír Marek trochu mysticky. Nespravedlivě k ostatním zmiňme ještě Petera Strenáčika coby noblesního Pantera Baghíru, a Jiřího Zonygu jako neohrabaného zapomětlivého Medvěda Balů. Petr Opava ve výstupu přemoudřelého sklerotického Slona Háthí ke gaudiu publika jízlivě parodoval Miloše Zemana.
Mauglí je další originální a provedením poctivou muzikálovou produkcí Divadla Kalich. Dědové, otcové, děti a vnoučata se tu mohou sejít ke společné a hodně dobré zábavě, a to není vůbec málo.
Hamlet Production, a. s., Divadlo Kalich Praha – Ondřej Soukup, Gabriela Osvaldová: Mauglí, Jsme jedné krve… Původní muzikál na motivy Knihy džunglí Rudyarda Kiplinga. Producent Michal Kocourek spolu s Ondřejem Soukupem, spolupráce na libretu Miroslav D. Mirčev, režie a světelný desing Skutr, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková, choreografie Adéla Laštovková Stodolová a Jana Burkiewiczová, pěvecké nastudování Ľubomír Dolný. Původní premiéra 12. září 2013.
Komentáře k článku: Za zvuků pralesa
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
VĚRA NOVÁKOVÁ
prosím
jaké zvířátko hraje Richard Tesařík ???
25.11.2013 (10.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Josef Herman
Dobrý den,
no zvířátko zrovna ne, spíš veliké zvíře – alternuje s Petrem Opavou postavy Slona Háthí a Supa, což s dalšími údaji o inscenaci lze dohledat i na internetových stránkách divadla. Ja tam video trailer, mihne se v něm i Richard Tesařík.
25.11.2013 (12.25), , Trvalý odkaz komentáře,