Medvídci nás uspali
V rámci festivalu …příští vlna/next wave… měli diváci možnost shlédnout v pořadí již druhou inscenaci (první v Západočeském divadle Cheb v roce 2009) zatím posledního dramatického výtvoru Reného Levínského Planoucí srdce, v tomto případě upraveného pro autorův kmenový soubor Nejhodnější medvídci a pojmenovaného Doubkowa hole má.
Nebylo mé první setkání s medvídkovskou poetikou, která mě přiznávám, většinou míjí (s výjimkou Harily). Nicméně to bylo poprvé, kdy je hlavním viníkem samotný text. Ten sice přináší mnohá témata: lesbickou lásku, fenomén tetování coby výraz životního postoje a názoru, poválečný odsun Němců a v neposlední řadě otázku stáří a jeho (ne)vyrovnání se s moderní dobou. Jedno téma je vršeno na druhé, výsledkem ale zůstává jednolité informativní vyprávění, které místy působí jako rozhlasová hra (až na některé výstupy – třeba ten o dvou starších dámách „na rybách“).
Problematický text se bohužel nepodařilo překonat ani hercům a především ani režisérovi Danielu Vavříkovi, který je ve většině případů ponechal bez výraznější činnosti staticky odříkávat dlouhé monologické pasáže. A tak jediným povzbuzením, když se začaly oči klížit, zůstaly – bohužel nezáměrně – zmatené přestavby několika krychlí, které byly jinak v rámci inscenace spíš špatným pánem než dobrým sluhou.
Ke stejné inscenaci viz též Votěch Varyš: příští VVlna/next waVVe (No.4) ve sloupci blog DN
Nejhodnější Medvídci – René Levínský: Doubkowa hole má (Planoucí srdce). Režie Daniel Vavřík. Premiéra 6. října 2010 v rámci festivalu nová vlna / next Wave.
Komentáře k článku: Medvídci nás uspali
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
