Divadelní noviny Aktuální vydání 22/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

22/2024

ročník 33
24. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Paměti, záznamy a deníky

    Miloš Horanský, jeden z nejbližších přátel

    Miloš Horanský se zapsal silně do našich vzpomínek. V letech 1970 – 1972 spoluvytvářel jako režisér podobu takzvaného Bílého divadla, které působilo v Praze (nejdéle v břevnovském zámečku Kajetánka) a v Chebu, kde v té době Horanský vedl jako umělecký šéf tamější divadelní soubor.

    František Hrdlička, Zdena Bratršovská: Zpráva o Bílém divadle (H+H, 1999). Repro archiv

    Bílé divadlo byl svérázný experiment,  o němž jsme knižně i časopisecky několikrát pojednali a který vykazoval i znaky antropologického výzkumu. V souboru se setkalo několik zajímavých, odvážných a nekonvenčních osobností, které se společně vydaly na dobrodružnou pouť do neprobádaných krajin lidské invence  a tvořivosti; v podstatě šlo o volné improvizace  na mytickém půdorysu. Vesměs – s výjimkou režiséra, tanečníka a pedagoga Václava Martince – neměli účastníci Bílého divadla divadelní zkušenosti, ale měli chuť a zájem ověřit v praxi teorii C. G. Junga (zejména o archetypech a o kolektivním nevědomí), případně principy Artaudova Divadla krutosti a také příbuzné postupy Jerzyho Grotowského a Petera Brooka, a vyjádřit toto poznání neotřelými divadelními prostředky.

    Ze zkoušky Bílého divadla (uprostřed Václav Martinec). Repro archiv Hrdlička/Bratršovská

    Horanský se projevil jako jedinečný navigátor tohoto experimentu. Užíval originální slovník na pomezí obrazu a sebeuvědomění, dokázal jím mocně inspirovat, a tím stmelit všechny členy Bílého divadla, i když jejich životní zkušenosti byly rozdílné. O dramaturgické zázemí se postaral František Hrdlička, který – po předchozích zkušenostech v kamenném divadle (zejména v Divadle Na zábradlí v letech 1967 – 1969) – dokázal kolem sebe shromáždit dostatečný počet nadšenců, kteří byli ochotni tento vpravdě hazardní pokus podstoupit. V tom smyslu Miloš Horanský tehdy představoval pro všechny členy Bílého divadla jakýsi cejch, jímž i autory této vzpomínky „označkoval“ a předznamenal pro mnoho dalších let.

    Jen těžko se smiřujeme se zprávou, že v sobotu 7. ledna po dlouhé nemoci zemřel.

    Zdena Bratršovská a František Hrdlička
    spisovatelé, publicisté a divadelníci

    ///

    Více na i-DN:

    Zemřel Miloš Horanský


    Komentáře k článku: Miloš Horanský, jeden z nejbližších přátel

    1. Ivana Plechatá

      Avatar

      Jsem smutná,
      že svoji životní pouť skončil přítel Miloš Horanský. Vždycky na něho budu s láskou vzpomínat.
      Ivana Plechatá, Liberec

      12.01.2023 (13.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,