Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Milostné pozdravy ze Zlína (No. 4)
Festivalový zlínský čtvrtek odstartoval pekelně: inscenací Doktor Faust Starého divadla Karola Spišáka, do níž režisér i autor výpravy Marek Zákostelecký vtiskl vlastní autentickou poctu tradici českého lidového loutkářství, a zároveň i možný výhled do budoucnosti evropského figurativního divadla. Ideální vstupní portál do mýtu o prodejnosti lidské duše, pro děti od osmi let!
Festivalový zlínský čtvrtek odstartoval inscenací Doktor Faust Starého divadla Karola Spišáka. Foto: archiv festivalu
Trilogie Masterclass setkání byla završena debatou s ženou mnoha profesí, a aktuálně jednou z nejpopulárnějších domácích spisovatelek, autorkou románové kroniky Šikmý kostel, Karin Lednickou. Příjemná neformální rozprava zakončená autogramiádou se stala vynikající předehrou k uvedení scénické adaptace první části chystané trilogie v podání ostravského Divadla Petra Bezruče. Publikum lačné jevištní verze svého oblíbeného čtiva, o níž jsem podrobně referoval nedávno v Divadelních novinách, očekávanou produkci do posledního místa vyprodalo během necelé čtvrthodiny. Nezpochybnitelný hit, jenž ovšem zůstává vlastní předloze ledacos dlužen, zároveň značně prověřil fyzické schopnosti sledujících, a to zejména nedostatkem vzduchu v komorním sále Studia Z. Bouřlivý závěrečný potlesk se ovšem dostavil právem – herecký soubor DPB se totiž nachází ve skvostné kolektivní formě!
Do temně regionálních strun posléze hráblo i trnavské Divadlo Jána Palárika, a sice inscenací Futbal alebo Bílý andel v pekle. Travnatá kabaretní jízda vycházející z autentických dokumentárních materiálů, okamžitě vyvolá reminiscenci na Čtvrtníčkova a Lábusova Ivánka, jeho údernosti, a společenského přesahu však zdaleka nedosahuje. Úmorné dějinné vysvětlivky, jež brzdí unylé režijní vedení Jána Luterána, zhusta si vypomáhající kompletním arzenálem žánrových klišé, nespasí ani hojně užívaná, pro zvolené prostředí naprosto typická vulgární mluva. Trnavská kopaná tentokrát do Evropy nevstoupila, a zůstala trčet hluboko v pralesní lize. Škoda. Divácký průnik divadelních a sportovně fanouškovských subkultur by totiž současnému stavu umění určitě prospěl.
///
Pokračování příště!
Komentáře k článku: Milostné pozdravy ze Zlína (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
