Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Milostné pozdravy ze Zlína (No. 5)
Páteční festivalové radování bylo na letošním Setkání/Stretnutie odstartováno inscenací Štěstíčko brněnského Divadla Feste. To potvrdilo svou pověst – a přivezlo kus společensky angažovaný a režijně progresivní. Komornímu nízkorozpočtovému muzikálu o krizi bydlení by možná ještě víc slušelo noční plenérové uvedení v některé z vyloučených lokalit, i tak ale nabídl ryze současné hudební divadlo, v němž se důležitá myšlenka snoubí s adekvátně vstřícnou formu; a fikce líbá dokument. Nadto jsou nabídnuty tři plnokrevné vynikající herecké výkony nedávných absolventů JAMU Anny Řehákové, Tibora Kotlára a Jakuba Urbánka, kteří by si rozhodně zasloužili mimořádnou pozornost uměleckých šéfů. Nový Karavan Evropa to sice není, ale radost i nenásilná motivace k systémové změně ano. Divadlo politické i zábavné zároveň. Najděte si je na některé z jeho četných cest, anebo doma, v Industře. Tleskám.
Štěstíčko brněnského Divadla Feste. Foto: archiv
Čas odpolední byl propůjčen dalšímu z brněnských hostí, a sice tvůrčí skupině Vejminek, v níž se spolu opětovně pracovně sešla část zakladatelů Buranteatru. Jejich debut Čarodky, který vznikl jako open air letní projekt, je rozmarnou romantickou komedií s několika zpěvy, v níž se na půdorysu vztahových propletenců, odehrávajícím se v současném Brně či jeho blízkém okolí, střetává skvěle sehrané herecké kvarteto, jež vystřídá mnoho převleků i rolí. Svižná režie Mikoláše Tyce i textová předloha z pera protřelého zábavního střelce Jana Šotkovského si poučeně pohrává se žánrovými stereotypy, a neuhlídá se jen v jediném, totiž nepřípustně přebujelé stopáži. Takřka tři hodiny je zkrátka na romantiku příliš. Leč v létě, venku, při měsíci, se nejspíš snesou podstatně lépe. Ve Studiu Z byla cesta k Ikea happy endu ve svojí druhé půli již poněkud úmorná. Škoda.
Tvůrčí skupina Vejminek, v níž se spolu opětovně pracovně sešla část zakladatelů Buranteatru, a jejich debut Čarodky. Foto: archiv
A ve finále víkendového startu pak konečně naplno udeřili domácí hráči. Je výborné být účasten festivalu, v jehož programu patří k nejsilnějším zážitkům právě místní produkce. Zlínští tradičně vykutali silné regionální téma a sice odyseu rodinného lihovarnického klanu Jelínků, jíž na přímou objednávku divadla do hry Trnky a hvězdy přetavil zkušený dramatik, a valašský rodák Martin Františák. Ten si ve svém opusu neváhá ze svých soukmenovců láskyplně utahovat, ale zároveň ostrými tahy kreslí velkolepou divadelní fresku plnou kolektivních scén, a emocionálně silných obrazů. Stálý host MdZ Petr Štindl je pevnou rukou suverénně zrežíroval coby velké plátno, v němž naplno vyniknou nezměrné kolektivní síly zdejšího souboru. Netřeba jmenovat jednotlivce, protože zde nejvíc platí, že v jednotě skrývá se nářez. Jednoznačné doporučení.
Epilog noci obstaral v divadelním klubu Dílna temperamentní set oblíbené taneční skupiny Golden Delicious, kteří v koncertním programu Setkání/Stretnutie vystřídali zlínskou hereckou kapelu Pop-up, která zakončovala letošní čtvrtek, a jíž jsem v předchozím reportu opomněl, za což se tímto omlouvám. Oba koncerty složené převážně z cover verzí rozverných i skočných, přinesly vítanou možnost tance. Krásně i zpoceno bylo. Dokončení příště!
Komentáře k článku: Milostné pozdravy ze Zlína (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
