Divadelní noviny > Festivaly Názory – Glosy Reportáž
Mime Fest: Česko-slovenská edice (No. 1)
Současná nepříznivá situace tvrdě dopadla na všechna odvětví kulturního dění, jejichž součástí je i divadlo. Málokdo se proto v dnešní době odváží uspořádat jakoukoliv větší akci, natož pak festival. Člověk s potřebnou kuráží, výdrží a nadšením se ale přeci jen našel – je jím přední český mim Radim Vizváry, který se rozhodl nevzdat. I letos se tak v malebné Poličce díky němu koná již devátý ročník mimického divadla Mime Fest.
Radim Vizváry, pořadatel festivalu. Foto: archiv redakce.
Letošní ročník se Vizváry rozhodl zaměřit na české a slovenské tvůrce. Festival je proto letos provázen mottem Czech and Slovak Edition. Stejně tak je tomu i s workshopy, který festival všem letošním odvážlivcům nabízí. Během prvního dne se spustil workshop Radima Vizváryho zaměřený na pantomimické herectví, po jeho boku pak funguje novo-cirkusová dílna spravovaná členy Losers Cirque Company, kde se zaměřují na základy akrobacie, posledního workshopu se ujal Filip Hejduk, ve kterém se účastníci věnují technikám a tvorbě fyzické komedie.
Bratři v tricku – Václav Jelínek a Adam Jarchovský: Malíři aneb duhový vál. FOTO: PAVEL MATOUŠEK
Bratři, kteří byli a být neměli
Někteří z diváků byli při prvním představením letošního Mime Festu možná mírně zaskočeni, když místo půvabné Lenky Vágnerové nastoupili na scénu dva muži v pruhovaných trikách, s brýlemi a nakroucenými kníry. Nešlo o nikoho jiného, než Vaška Jelínka s Adamem Jarchovským tvořící téměř legendární duo Bratři v tricku.
Jelínek s Jarchovským si do Poličky přivezli svůj Bratří speciál, což je dílo tvořené útržky z vybraných inscenací. Nejednalo se ale pouze o obyčejné přehrávání scének jako spíše o komponovaný večer, jehož podobu určovali sami diváci. Bratři v tricku, jako i v dalších svých inscenacích, aktivně komunikovali s publikem a nechali je losovat jednotlivá čísla a také se na jednotlivých číslech podílet.
Aby vyplnili čas přestavby během jednotlivých čísel, využili Jarchovský s Jelínkem svého osobitě charismatického humoru a vyprávěli publiku historky ze zákulisí; nebáli se ani zesměšňovat vlastní tvorbu či si dobírat některé své kolegy z umělecké branže. Jejich zábavné povídání pak bylo doplněno minimálně stejně tak zábavnými ukázkami, ve kterých předvedli vedle svého žonglérského umění i kouzlení s diabolem, ale především přivezli důkaz o tom, jak nesporně talentovaní a kreativní umělci to jsou.
Rajče a okurka. Foto: archiv festivalu.
Jak se asi cítí zelenina?
Na tuto otázku si zřejmě odpovídalo duo mladých umělců Kateřiny Janečkové a Matěje Kohouta ze souboru Rajče a okurka při tvorbě inscenace V lednici, která zakončila první den festivalu. Jednalo se o minimalistickou inscenaci o dvou hercích, kdy sledujeme geneticky upravenou (což lze zjistit pouze z programu) okurku (Matěj Kohout) a rajče (Kateřina Janečková), jak se setkají v lednici a prožívají nejrůznější peripetie.
Inscenace přichází s krásným a originálním nápadem, v němž figuruje primárně schopnost ovládat minimalistické herectví obou protagonistů. Humor, se kterým herci pracují, se zakládá na práci s grimasou či na vytvoření poměrně absurdní situace, jakou je třeba jakási „ruka“, která se u okurky objeví, a kterou následně uspokojuje rajče hlazením. Dílo až do samého konce pracuje s absurdními situacemi, které pozvolna gradují a vrcholí závěrem, kdy se rajče vrátí jako malé rajčátko a vyprdne vejce.
Jedná se o velmi hravou, ač značně bizarní – až fantasmagorickou – podívanou, která je ale bohužel nadmíru dlouhá. Oč se jedná, pochopí divák vždy velmi snadno, jelikož je to hereckým jednáním vyjádřeno naprosto jasně – kvůli tomu zde následně vzniká spousta hluchých míst s opakujícím se vtipem/gagem, který postupně postrádá na své komičnosti. Příkladem je otrávený výraz rajčete, který je zpočátku opravdu zábavný, ale po dalších deseti minutách, kdy se neděje nic jiného, než že se rajče mračí, tak ztrácí inscenace na zajímavosti, jelikož je zbytečně zatěžkávána nic-neděním a pro diváka se stává obtížné ji následovat, což je v případě tohoto díla škoda.
Přes všechny prvotní změny a rozkoukávání skončil první den všeobecným veselím a vřavou v Divadelním klubu, jelikož jsou všichni rádi, že je možné se znovu alespoň na nějakou dobu potkávat v divadelním prostředí, a to i přes všudypřítomná opatření. Letošní ročník se nese v duchu neustálých změn a nečekaných nástrah, což ale nic nemění na faktu, že i přes koronavirovou krizi nejen pantomima, ale především divadlo stále žije!
Tylův dům, Polička – Bratři v Tricku: Bratří Speciál. Režie: Režie: Adam Jarchovský, Václav Jelínek, Karel Kratochvíl, produkce: Michaela Holbíková, kostýmy: Adam Jarchovský, Václav Jelínek, Jarmila Enochová, supervize: Tomsa Legierski. Hrají: Adam Jarchovský, Václav Jelínek. Na festivalu Mime Fest 16. 9. 2020.
Tylův dům, Polička – Rajče a okurka: V lednici. Tvůrčí tým: Kateřina Janečková, Matěj Kohout, zvuk: Stanislav Halbrštát, světla: Jiří Šmirk, Stanislav Halbrštát, kostýmy: Zuzana Němcová. Hrají: Kateřina Janečková, Matěj Kohout. Premiéra 27. 1. 2018. Na festivalu Mime Fest 16. 9. 2020.
Komentáře k článku: Mime Fest: Česko-slovenská edice (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
