Mimové v Poličce (No. 1)
Pantomima má na české scéně tradiční místo – své o tom věděl Boris Hybner, který inspiroval mnoho jejích událostí, mezi něž patří i poličský MIME FEST. Jeho pátý ročník začal před dvěma dny večerem věnovaným právě Hybnerovi, který letos v dubnu zemřel – videozáznamy z jeho tvorby doprovodil komentář doktorky Ladislavy Petiškové a vzpomněli jsme jak na Borisovo rané období spojené s Pantomimou Alfreda Jarryho, tak na seriál Gagman, který realizoval na vrcholu svých sil v režii Juraje Herze.
Chaos srdce v režii Daniela Gulka byl ryzí klaunérií s příchutí Francie FOTO JIŘÍ HROMÁDKO
Letošní MIME FEST samozřejmě nepatří jen vzpomínkám. Studenti a absolventi uměleckých škol, laikové i profesionálové se účastní několika dílen zaměřených na pohyb a klaunérii a nově probíhá i workshop kritického psaní o pantomimě. V teorii i praxi tak Polička ožila mimickým uměním, především řadou představení.
V úterý 13. září to byl Chaos srdce absolventů JAMU v Brně a etudový program studentů pantomimy pražské HAMU. Chaos srdce v režii Daniela Gulka byl ryzí klaunérií s příchutí Francie. Motivy z Romea a Julie, kterými se inscenace inspirovala, byly v největší míře parodovány. Nešlo ale o parodii hloupou, naopak místy metafyzickou a intelektuální, s tím, že si klauni na Shakespearovy postavy spíše hráli a střídali je předáváním cedulek „Romeo“, „Kapuletová“, „Pater“ a podobně. Dekonstrukci tvaru samozřejmě napomáhaly vstupy Hamleta, abstraktní scény s tancem a krabicemi a všudypřítomné klaunské hry a vtipy, kdy nechybělo ani spráskání bičem. Celkově však byly na představení nejcennější jednotlivé klaunské charaktery, které byly do detailu propracované a herci se s nimi ve velké míře sžili, což není v dnešní středoevropské klaunérii velmi časté. Celkově však byla dramaturgie představení kolísavá, protože po skvělých momentech – například po replice: Romeo, proč jsi Romeo?, když si cedulku Romea vzal jiný klaun než kterého asi „Julie“ chtěla – někdy napětí opadlo a pokračování situace bylo příliš zdlouhavé. Jinak formálně a pohybově velmi dobře zvládnutému představení tak roztahaná dramaturgie spíš uškodila, přesto nemohla přebít výborné klaunské charaktery, které by šlo uchváceně pozorovat snad pořád.
Jonatán Vnouček publikum překvapil lyrickým Ptáčníkem… FOTO JIŘÍ HROMÁDKO
Druhé úterní představení sestávalo z etud, zhostili se jich studenti prvního a druhého ročníku katedry pantomimy HAMU. Na některých výstupech bylo znát, že jsou vytvořeny pro klauzury, protože představovaly již klasické podoby pantomimy, které jsou dobré zejména k procvičení techniky. Ne všichni ji ovšem zvládli na vysoké úrovni, problémy byly zejména s rytmem akcí, které ani nebyly vždy dost zřetelné. Večer měl samozřejmě výjimky jako Bang Michaely Staré, který úspěšně kombinoval klasickou pantomimu se street dancem, překvapil i Jonatán Vnouček s lyrickým Ptáčníkem a důsledně zpracovaný byl Tribunal v podání Heleny Machové, původně etuda Marcela Marceau. Celkově se každopádně ukazuje, že pantomima není pouze umění herecké, ale vyžaduje i důkladné zvládnutí techniky, kterou je třeba neustále procvičovat.
K tomu však mají účastníci mnoho možností na workshopech a inspirovat se mohou i na dalších večerech letošního festivalu. Dnes se představí Indka Nimmy Raphel, propojující východní tradiční formy se západní artistikou a nakonec drastický americký klaun Red Bastard.
///
Ostatní díly festivalových zpravodajství:
///
Více na i-DN:
Jubilejní MIME FEST pro Borise Hybnera
Komentáře k článku: Mimové v Poličce (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
