Mimové v Poličce (No. 2)
Středa na festivalu MIME FEST představila inscenace ze vzdálených zemí. Indka Nimmy Raphel zahrála příběh z Ramayany pod názvem Nidravathwam, Američan Eric Davis zas uvedl téměř terapeutickou show, kdy manipuloval, ale také nutil se manipulaci vzpírat, a jeho představení nakonec vydalo mnoho podnětů i k intenzivní noční oslavě až do rána.
Indka Nimmy Raphel zahrála příběh z Ramayany pod názvem Nidravathwam FOTO RADIM HROMÁDKO
Nidravathwam je příběhem dvou bratrů – jednoho zachvátil dlouhý spánek a druhého zas bdění bez schopnosti usnout. Samotný příběh by v souvislosti s bohatostí indické mytologie mohl být popisován na mnoha stranách a byl dokonce před představením pro srozumitelnost i přečten, přesto to místním divákům příliš nepomohlo. Indické divadlo se od toho našeho značně liší a množství postav, odboček, drobných vsuvek, abstraktních i zábavných scén zkrátka nešlo pojmout tak, aby člověk pochopil všechny souvislosti. Neznamená to však, že by představení nebylo zajímavé – Nimmy Raphel se svojí skupinou Adishakti propojuje tradiční indické techniky s evropštějším pojetím divadla, kdy důležité byly zejména prvky pantomimy.
Mně osobně schéma inscenace v určitém smyslu připomínalo Bollywoodské filmy. Závažnější a hlubší momenty opřádaly scény spíše pro pobavení, kdy se jednotlivé prvky dlouho opakovaly a byly soustředěné na určitý vizuální efekt, třeba „rozmlžené“ vzezření rukou, když jimi v rychlém tempu kmitala před svým obličejem nebo dlouhé stání v pozicích, které připomínaly jogínská cvičení. Do toho všeho zde byly i mluvené scény (v angličtině), kdy protagonistka přecházela – ať už hlasem nebo i fyzicky (třeba otočkou) z jedné postavy do druhé. Jak bylo řečeno již výše, celkově měl příběh mnoho rovin a ne všechny jsme bez znalosti literární verze příběhu mohli pochopit, ale zážitek byl cenný z hlediska přiblížení indického pohledu na divadelní tvorbu, a také zdařilým pohybovým provedením.
Buřič a manipulátor Red Bastard FOTO RADIM HROMÁDKO
Red Bastard pak předvedl zcela jiný výstup, kdy se projevil jako typický Bouffon, klaunský buřič, který je místy anarchistou, místy fašistou a někdy dokonce i citlivým zpovědníkem. První část jeho vystoupení byla především komická – diváky různě, někdy i lascivně pobuřoval, manipuloval a nutil rychle odpovídat na jeho otázky nebo vyskákat na židle. Je nutno říci, že Eric Davis alias Red Bastard je bavičem na nejvyšší úrovni a tolik smíchu zatím festival snad ještě nezažil. Poté ovšem Bouffon přešel do druhé části, kdy se stal do značné míry psychologem – a ať už agresivněji či s pochopením tahal z lidí jejich niterné touhy, sny a myšlenky. Bylo znát, že někteří se nad svou životní situací skutečně zamysleli – je otázka, zda to vydrží déle než pár dní, ale šance na přehodnocení věcí to skutečně byla. Nakonec se vysvlékl a ukázal, že i on by se rád před přítomnými určitým způsobem odhalil, a přes svůj vcelku drsný přístup k divákům si od jejich většiny vysloužil bouřlivé ovace.
Rozpoutat skrytá přání po tanci, kontaktu s druhými lidmi se Bastardovi skutečně podařilo, což bylo vidět na večerním parketu v divadelním klubu, kde se tančilo živěji než kterýkoli předchozí den festivalu. Můžeme se jen těšit, jak dnes na tento tanec naváže maďarské duo Bandart, propojující pohyb s živě vytvářenými projekcemi.
///
Ostatní díly festivalových zpravodajství:
…
///
Více na i-DN:
Jubilejní MIME FEST pro Borise Hybnera
Komentáře k článku: Mimové v Poličce (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
