Miroslav Bambušek: Prometheus je o cestě, která musí být bolestivá
Ve středu 1. června měl premiéru site-specific projekt Prometheus. Připravil ho dramatik a režisér Miroslav Bambušek v areálu bývalé papírny a nyní kulturního centra Perla ve Vraném nad Vltavou.
Vlevo režisér Miroslav Bambušek a jeho herci FOTO ARCHIV
Můžete prozradit více o genezi site-specific projektu Prometheus?
Poměrně dlouho jsem text připravoval, pročítal jsem nejrůznější literaturu, vracel jsem se ke kořenům evropské kultury, protože tam někde je počátek vyprávění o světlonošovi, který přináší lidem světlo poznání, světlo rozpomínání, světlo návratů, světlo zářící na cestu a světlo stravující. Těžko mluvit o genezi… Řekl bych, že šlo o dlouhé spění k tomu, jak dnes přinést zprávu o lidech, kteří hledají ztracenou autenticitu a duchovnost. Je to o cestě, která musí být bolestivá a hořká.
S kým jste na projektu spolupracoval?
Hudbu připravil Tomáš Vtípil, Jana Preková a Zuzana Bambušek Krejzková pracovaly na výpravě. A hlavně jsem si vybral šest dobrých herců – Mílu Königa, Mílu Mejzlíka, Jakuba Gottwalda, Jirku Černého, Jakuba Folvarčného a Tomáše Bambuška. V inscenaci vystupuje můj mistr kovář Libor Štech a taky tým techniků. Důležitá je i skupinka lidí z Perly v čele s Ivanem Mečlem.
Navazujete Prometheem na vaše předchozí inscenace uvedené v rámci Perzekuce.cz a Cesty energie? Nebo to je počátek nového cyklu?
Ano, je to počátek nového cyklu, který se jmenuje Písně o zemi. Prometheus je úvodní část, projekt, který předznamenává nové směřování. Mým tématem do budoucích let bude země jako matka, jako kolébka, jako vlast, jako závazek, jako život, který nám tak krásně připomíná naši smrtelnost.
Kovbojové putují do zahrady vlastních stínů FOTO ARCHIV
Jak jste propojili Prometheův mýtus a několik kovbojů?
Zmínil jsem se, že se snažím o aktualizaci prometheovského odkazu. Nemůžu však říci, že bych mýtus s něčím propojoval, spíše v něm pokračuji, nebo přivádím k životu. Řeknu to ještě jinak – inscenace se odehrává na cestě, skupina pěti lidí, které šéfuje stařec nad hrobem, jenž touží nezemřít, je vedena průvodcem do zahrady vlastních stínů. Jsou to místa, kde se může rozhořet plamen, který v nás dřímá. Každá z postav si ten plamen představuje jinak a taky ho jinak dostává.
A kovbojové jsou top reprezentanti současné mužské populace – zhýčkaní, změkčilí muži toužící po nějakém skutečném dobrodružství, protože ve svých životech se nesmírně nudí. A oni najdou světlo.
Hrají zde pouze herci, nese inscenace čistě mužské téma?
Jsou tam samí muži, ale jsou dotýkáni matkou, zemí, animou, ženou nad ženy, která je učí o věčnosti, ze které mají strach, kterou nenávidí, kterou nade vše milují.
V čem je pro vás prostor bývalé papírny Perla ve Vraném nad Vltavou inspirativní?
Především mi vyhovuje prostorově. Je rozlehlý, členitý, inscenace se může odehrávat na třech jevištích. Přesně takový prostor potřebuje nový Prometheus, aby se mohl narodit. To místo je zdravé a pozitivní. Mám v plánu v Perle zakořenit, připomíná mi vodárnu, kterou jsme měli před osmnácti lety v Lounech.
Plánujete i další reprízy, nebo máme v červnu jedinou možnost Promethea zhlédnout?
Zatím jsou naplánovány reprízy pouze na 12., 15. a 19. června.
Komentáře k článku: Miroslav Bambušek: Prometheus je o cestě, která musí být bolestivá
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
