Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Miroslav Donutil

    Miroslav Donutil, představitel Salieriho v inscenaci Amadeus Režie Vladimír Morávek, premiéra 14. března 2014, Divadlo Husa na provázku

    Miroslav Donutil se po mnoha letech vrátil do Husy na provázku a v prvním díle projektu Géniové a podvodníci – inscenaci Amadeus nechal zazářit svůj božský talent. Jako Salieri ohromuje, artisticky balancuje mezi výšinami nenávisti a zloby a propastmi smutku i lítosti, strhává na sebe pozornost, přestože je jeho herectví (možná pro mnohé nečekaně) uměřené a kolegiální. Společně se synem Martinem Donutilem v roli Amadea vytváří pozoruhodnou dvojici soků, které spojuje nevyřčené, avšak nejsilnější pouto.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. dubna 2014

    Komentáře k článku: Miroslav Donutil

    1. Petr Feyfar

      Avatar

      Jak je

      23.04.2014 (14.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Feyfar

      Avatar

      Toto ohodnocení Donutilova výkonu
      mne těší obzvláště. A to ač jsem představení zatím neměl možnost vidět. Těší mě proto, že po Donutilově odchodu z ND jsem si přečetl opravdu nehezká hodnocení jeho práce („Národní komediant“, soubor několika článků myslím v Instinktu, za určení neručím, neboť si pletu s Reflexem), spojená s nejrůznějšími – dokonce nesmyslnými – podezíráními. Ač i já si myslím, že v posledních letech bylo Donutila více než příliš a někdy mne tato skutečnost i donutila přepnout televizní kanál, myslím si, že jde skutečně o velkého herce (např. jeho Dona Juana pokládám za jednoho z nejlepších, jaké jsem kdy viděl – a viděl jsem jich opravdu hodně, ať už tady, v německé, či ve francouzské jazykové oblasti). Za herce, který má tu smůlu, že má těch talentů až moc a dělá(al) i to, co zvládnou stejně dobře herci, či moderátoři méně nadaní. Jen Vladimír Hulec tehdy psal ve stejné souvislosti objektivně, v podstatě to, co jsem si myslil i já, totiž, že se těmito četnými činnostmi a výstupy rozmělňuje a „okoukává“. A že od něj ještě můžeme – pokud bude pracovat soustředěněji – očekávat pozitivní překvapení.
      pf

      P.S. Na vysvětlenou k předchozímu „komentáři“: nedařilo se mi můj text vložit…

      23.04.2014 (14.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,