Miroslav Oščatka: Přijímám úlohu převozníka
Začátkem sezony nastoupil na post ředitele Centra experimentálního umění (CED) poprvé od vzniku této instituce v roce 1993 nový ředitel. Petra Oslzlého, který se stal rektorem JAMU, vystřídal bývalý dramaturg a v současnosti umělecký šéf Divadla Husa na provázku (DHnP) Miroslav Oščatka. V průběhu letních prázdnin jsme jej vyzpovídali. Hlavní část rozhovoru najdete v aktuálních Divadelních novinách 14/2018 (Miroslav Oščatka: Být klidnou silou). Čtenářům i-DN nabízíme – z důvodů nedostatku místa nepublikovaně – pasáže, v nichž Oščatka mluví o jednotlivých scénách CED.
Miroslav Oščatka. Foto archiv DHnP
Jak vidíte nejbližší budoucnost DHnP?
Jako umělecký šéf bych nejraději změnil Provázek zcela zásadně. Počínaje grafickým prostorem, který divadlo svou činností vytváří, přes dramaturgii, hostující tvůrce a změny v hereckém souboru až po vnitřní i vnější tvář domu. Vzhledem k tomu, že zanedlouho nastoupí na místo uměleckého šéfa Anna Petrželková, nebudu vytvářet chaos a pokorně přijímám úlohu převozníka. Mým úkolem je v rozbouřených vodách klidně otočit kormidlem a nepřevrhnout loď.
To ovšem neznamená, že se nic nebude dít. Hned v září bude mít premiéru dramatizace Kafkova románu Amerika v režii Michala Dočekala, po které na Velké scéně začne Michal Hába zkoušet Dostojevského novelu Hráč podle vlastního scénáře. Zároveň jsme iniciovali sérii debat s názvem Café Republika. Jako partnera jsme si vybrali Knihovnu Václava Havla a jako jednoho z prvních hostů jsme oslovili slovenského prezidenta Andreje Kisku. Pokud se mu podaří přijet do Brna, bylo by to skvělé.
Jaké změny kursu DHnP si slibujete od nové umělecké šéfky Anny Petrželkové
V první řadě musím říct, že Anna Petrželková má jako nastupující umělecký šéf mou plnou důvěru. Spolu s dramaturgem Martinem Sládečkem koncipují Provázek jako moderní evropskou scénu, přičemž chtějí navázat na ducha šedesátých let, ve kterých divadlo vznikalo. Hlásí se k pojmu utopie a hodlají vybudovat silný herecký soubor. Chtějí vytvořit z domu na Zelném trhu, kde Provázek sídlí, místo snění. Ve společnosti, v níž v současné době chybí vize, touží po vytvoření ostrova osvobozené fantazie. Po místě, kde mohou snít kolektivní sny. Do divadla by měl pochopitelně přijít také nový okruh tvůrců. Vedle Jana Mikuláška, který s námi kdysi spolupracoval, jsou to například David Jařab, Ondrej Spišák nebo Jiří Havelka. Vedle nich ale již padají i jména z mladší a nejmladší generace.
Jak spolupracujete s vedením HaDivadla? Budete do dění na této scéně zasahovat?
Můj předchůdce Petr Oslzlý do uměleckého řízení CEDu podřízených divadel nijak nezasahoval. Jestliže si ředitel vybere do vedení určité osobnosti, má k tomu mít své důvody a tito lidé by pak také měli mít jeho důvěru pro své vlastní tvůrčí záměry. To mi bylo vždy sympatické. Hodlám v tomto přístupu pokračovat. Logicky však budeme s uměleckými šéfy v osobním styku kromě ekonomicko-provozních záležitostech mluvit i o těch uměleckých a vyměňovat si nápady a názory. To je, myslím, přirozené. S Ivanem Burajem a s jeho týmem nyní intenzivně pracujeme na tom, jak co nejlépe zajistit jejich současnou uměleckou činnost. To jsou především právě finance, o kterých jsem mluvil na začátku, ale jde také třeba o příchod nových lidí do souboru a další záležitosti. Zároveň spolu debatujeme i o možnostech a další podobě či proměnách CED.
Jakou dramaturgii bude mít Sklepní scéna domu pánů z Fanalu po červnovém ukončení činnosti Divadla U stolu?
V tomto prostoru vznikne nové divadelní studio. Nejdůležitější pro mě je, kdo je bude vést. V tomto směru již vedu některá jednání. Určitě nepůjde o souborové divadlo, nýbrž o originální divadelní dílnu, která bude realizovat unikátní scénické projekty. Brno je město nabité energií a vedle již známých umělců je zde řada pozoruhodných tvůrců a skupin, kteří jsou dosud prakticky neznámí. Nejde jen o divadelníky, ale také o hudebníky, výtvarníky, tanečníky, performery či umělce, které je těžké někam zařadit. Chci tyto lidi přitáhnout k divadlu a vytvářet s nimi smysluplné projekty. Vzniknout by měly nejen velké inscenační projekty, ale i různé rezidence a koprodukce. Vedle toho počítáme se sériemi drobných akcí či různými cykly. Pracovně tomu říkám projektová divadelní garáž.
///
Více v DN 14/2018:
Miroslav Oščatka: Být klidnou silou
…
Komentáře k článku: Miroslav Oščatka: Přijímám úlohu převozníka
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
