Divadelní noviny > Paměti, záznamy a deníky
Moudrý klaun s vůní tymiánu
Literát Alen Malina skládá ex post in memoriam poctu svému příteli Miroslavu Horníčkovi, od jehož narození uplynulo v sobotu 10. listopadu 2018 sto let, básní, kterou složil pro vzpomínkový večer po Horníčkově úmrtí před patnácti lety.
Samozvaný klaun Miroslav Horníček Foto Pinterest
Moudrý klaun s vůní tymiánu
(Miroslavu Horníčkovi in memoriam)
10. 11. 1918 – 15. 2. 2003
Už hřebík dočkal se –
už dostala své sousto
jeho rez:
klaun pověsil už klobouk
navždy.
Dlouho té cestě
na druhý břeh
vzdoroval.
Přátelé z nejdražších –
pánové Werich, Šlitr,
ale i Janík Roháč, Vladimír Svitáček
a další
stiskli teď opět
vaše ruce.
Někteří dlouho čekali;
jiným jako byste
už vstříc šel
sám.
A čestnou stráž vám stojí
klaun z Jerevanu –
Leonid Jengibarov.
To ticho,
tolik potřebné pro poslech
vašich moudrých a lidsky teplých
vzkazů,
vrytých NESMAZATELNĚ
do ranvejí
ebenových létajících koberců
Supraphonu
(navíc nádherně umocněných
autorskou interpretací),
to ticho teď
ŘVE
a není knoflíku
s nápisem
´volume´.
Opuky mariánskolázeňských staveb
přes tu noc
z pátku čtrnáctého
na sobotu patnáctého
zvrásčitěly
a tamní golfové jamky
změnily se rázem
v solná oka.
Nejen červny
budou mít v tom městě
už navždy
pachuť února.
Dost možná už ale
právě teď
– s věčně chlapeckým
údivem –
procházíte révovými stráněmi
té vaší
druhé domoviny,
laskáte se s blankytem oblohy
i azurem moře,
zlatý míč nad hlavou vás
ani svádět nemusí
k šibalstvím a –
s Aristide Maillolem
a Marcelem Pagnolem
mlčíte v hovoru,
z něhož jistě časem
vzejde
další vaše kniha.
Opět tak vroucí
a plná něhy.
Snad druhý „Trojhlas“.
Přijde čas,
kdy i my
budeme schopni
přečíst
její
– dnes pro nás tajné –
písmo.
Mám neskromný pocit,
že i já bych vás uměl
(jako Jiří Šlitr)
vyčůrat do sněhu –
tak vrostl jste do mého srdce.
Co ale naše srdce tady – teď
…bez vás???
15/2 – 2/3 2003
České Budějovice
Komentáře k článku: Moudrý klaun s vůní tymiánu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
