Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování nad DSB 2019 (No. 7)
Cestička městem z HaDivadla na Hudební scénu, když se snažíte spěchat, je pěkně bolestnou štrekou. Lapal jsem po dechu a přemýšlel o přednáškovém představení Europeana. Šlapal jsem chodníky, všímal si zlatavých destiček s drobounkými vlysy písmen sdělujících fakta o deportacích Židů na smrt do koncentračních táborů.
V představení ADHD se soubor zaměřuje na lidskou osobnost, konkrétně na takzvanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou známou pod anglickou zkratkou ADHD. Repro La Putyka
Spíkr hovořil o nenávisti pravověrných Francouzů k bohatým, chytrým, podnikavým Izraelitům. Mnohým občanům Francie nebyla Hitlerova kanibalská zvrácenost proti srsti. U pomníku rudoarmějce jsem zakopl o drobný hrbolek a málem upadl. Značně znavený jsem doputoval do bran Městského divadla.
Řve muzika, zpěvačka vykřikuje, rumplují bicí. Foto La Putyka
Objevila se múza Mab. Kdepak se touláte? Pražský Cirk la Putyka startuje za pět minut. Něco málo, abyste byl v obraze. V představení ADHD se soubor zaměřuje na lidskou osobnost, konkrétně na takzvanou poruchu pozornosti s hyperaktivitou známou pod anglickou zkratkou ADHD. Ve stejnojmenné inscenaci se v režii Rostislava Nováka ml., kterému jako dítěti byla tato porucha diagnostikována, představí osm výjimečných novocirkusových umělců z Finska, Venezuely, Kanady, Španělska, Belgie, Nizozemska a Francie. Jeden z nejlepších světových žonglérů, akrobaté na tyči, cyr wheelu, kolečkových bruslích, tanečníci i akrobat visící za vlasy.
Klopýtal jsem po schodech. Má noha stoupla do prohlubně a já upadl. Hlava se mi zastavila kousíček nad hranou opěradla krajního křesla. Seděla v něm slečna. Vysoukal jsem tělo z důlku a usadil se vedle ní. Zeptal jsem se: Je to sedmá řada, prosím? Řekla: Je. Nestalo se vám něco? Odpověděl jsem: Ne. Sedmička je mé šťastné číslo. Na třetím křesle seděla Mab. Mlčela. Podsaditý pán poznamenal: Pozdní „ádéhádé“.
Na talíři se počínají dít věci neskutečné. Neuvěřitelné. Foto La Putyka
Na jevišti leží kulaté monstrum. Něco na způsob talíře radaru se žlutou tyčí antény uprostřed. V hloubi je barevnými písmeny anglických vět divoce počmáraná zeď. Ženský hlas hovoří o chorobě ADHD. Jiný, silnější, huláká anglická slova.
Jsem otřesený pádem, nemohu se zorientovat.
Muž na pódiu za obrovitým talířem říká, že je postižený nemocí aktivního pohybu zrovna jako jeho syn. Proto pro něj vymyslil představení, aby mu dokázal, že ADHD není nemoc, nýbrž nová kvalita života.
Na talíři se počínají dít věci neskutečné. Neuvěřitelné. Tlupa zběsilců běhá, skáče, metá kozelce. Smavý vlasatec vyběhne na stožár, sjede dolů, znovu vyběhne na jeho vrcholek, nebo chcete-li, vyručkuje… Ale ne, vyběhne. A po hlavě sjede dolů… Dívka jezdí po talíři na kolečkových bruslích cik-cak jako šílená. Zastavuje na jeho okraji. Mladík se točí v obrovitém kruhu. Povětřím létají bílé míčky. Velká červená písmena nezůstávají za nimi pozadu. Dívky a písmena A-D-H-D sprintují kolem talíře. Kluci v přilbách tlučou hlavami do portálů. Roztáčí talíř. Řve muzika, zpěvačka vykřikuje, rumplují bicí.
Je to úleva, když se vydám ze všech sil. Když se vyčerpám. Hulákají.
Don´t be Normal. Foto La Putyka
Mab mi bzučí do uší: ADHD, zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder – hyperkinetická porucha, HKP, porucha pozornosti s hyperaktivitou, lehká mozková dysfunkce, vnitřní neklid, impulzivita.
Kmitající mládí má na kolenou chrániče, trička, dívky upnuté kraťasy. Je slyšet vulgarity. Mluví se angličtinou i češtinou. Před točícím se talířem leží černá bedýnka s tekoucími překlady slov. Anglických do češtiny, českých do angličtiny. Střídají se světelné toky. Pulzují hity. Svítící lampa má tvar žraloka. Reproduktory jásají: Don´t be Normal. Talíř se vyklání. Aktéři provádějí vysokou akrobacii na nakloněné rovině.
Zní otázka: Nevadí ti, že se ničíš? Odpověď je jadrná: Ne, nevadí!
Muž připoutaný za vlasy k lanu poletuje prostorem. Foto La Putyka
Muž připoutaný za vlasy k lanu poletuje prostorem. Rotuje, rozevírá nohy, rozpažuje ruce. Točí se, stoupá, klesá, rotuje. Mám o něj strach.
Z reproduktorů mluví žena: Mám radost, když se můj syn raduje…
Talíř je vrácen do vodorovné polohy. Ukotvený střed se stává jediným pevným bodem. Lidské bytosti vylézají na vratkou plochu kruhu. Hledají balanc. Zběsilost mizí. V pomalosti je rovnováha…
Závěrečný aplaus je obrovský… Foto La Putyka
Závěrečný aplaus je obrovský. Diváci vstávají, pískají, řvou…
Slézám ze sedadla. Šmátrám nohama, abych opět nezapadl do nějaké prohlubně. Poté opatrně stoupám strmými schody k východu. Obecenstvo stále ještě bouří.
Mab je rozčilená: Byl to pro mě hrozný zážitek. Lidé stižení hyperkinetickou poruchou jsou tolerováni, mohou všechno…
Ploužil jsem se. Měl jsem pocit, že jdu na chůdách. Vlezl jsem do tramvaje a zašeptal: Svezu se, do Provázku daleko…
Brno – Komín, 30. 5. 2019
Cirk La Putyka, Praha – Rostislav Novák ml.: ADHD. Námět a režie Rostislav Novák ml., choreografie Thomas Steyaert, scénografie Pavla Kamanová, dramaturgická spolupráce Jan Tošovský, hudba Jan Balcar, Kryštof Záveský, kostýmy Petra Ptáčková. Účinkují Risto Sakari Männistö, Carlos Landaeta Meneses, Émile Pineault, Mireia Piñol Martínez, Vincent Bruyninckx, Jonas Garrido Verwerft, Mauricio Rafael Cugat, Sandra Pericou-Habaillou, zpěv Veronika Linhartová, Andrej Rády, Sandra Pericou-Habaillou, voicecover Pavlína Brzáková. Premiéra 21. 10. 2018 v Jatkách78 v Praze. Psáno z festivalového uvedení na Hudební scéně MdB 25. 5. 2019.
///
Více o performanci ADHD na i-DN:
…
Více o DSB na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování nad DSB 2019 (No. 7)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
