Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 119)

V rozlehlém areálu patřícímu Sokolům jsou sportoviště, klubovny, restaurace, prostorné sály a různá zákoutí. Mnozí Brňané zde poprvé sportovali, tančili, zhlédli své první divadelní představení, „estrádu“, koncert nebo poznali prvou lásku. Jak kdo, jak co.

Rozhlasová stanice Brno zde má vysílající stanici a měla tady několik nahrávacích studií. V jednom z nich nyní o své bytí zápasí divadelní spolek „mladých“ kumštýřů s poněkud pejorativním názvem – Buranteatr.

Dostal jsem pozvánku od nastupujícího uměleckého šéfa „Buranů“ Juraje Augustína na Noc s Ibsenem. Ibsenovskou koláž u příležitosti vydání českého překladu dramatikova životopisu Henrik Ibsen. Člověk a maska v nakladatelství Karolinum. Knihu představí osobně autor životopisu Ivo de Figueiredo a překladatelka Karolína Stehlíková. Vedle rozhovoru tak můžete očekávat úryvek z knihy nejen v češtině, ale též v norštině.

Kniha norského historika Iva de Figueireda je nejnovější publikací o životě a díle světoznámého dramatika Henrika Ibsena. Autor je českému čtenáři znám především jako zakladatel realistického společenského dramatu. Monografie ale reflektuje jeho dramatické i básnické dílo a jeho život v širším evropském kontextu – autor postupuje chronologicky, zaměřuje se na to, jakým spisovatelem se Ibsen chtěl stát, z jakého poetického programu vycházel a jakým spisovatelem se nakonec stal, jaké podmínky determinovaly jeho tvorbu a zvláště jak byl jako autor chápán a jaké recepce se jeho dílu dostalo. Český překlad vyplňuje mezeru, která je odborníkům už delší dobu patrná. Kniha Henrik Ibsen. Člověk a maska čtenářům z řad teatrologů, divadelních profesionálů, studentů, ale i široké veřejnosti poskytuje čtivé a kvalitní zpracování informací o životě dramatika, jehož hry jsou na českých jevištích uváděny s neklesající intenzitou. Nepřijmout pozvání, tak to bych se musel stydět…

Slečna ovinutá zelenou šálou, Kateřina Dostalová, s blonďatou krasavicí Kamilou Zetelovou připomenuly krátkým dialogem „buranskou“ inscenaci Hedy Gablerové a pak oživovaly program scénickým čtením z představované monografie. Urostlý norský horal, autor Ibsenova životopisu Ivo de Figueiredo četl ze své knihy v norštině a poté odpovídal na dotazy dramaturga pořadu Jana Šotkovského. Usměvavá a šťastná překladatelka Karolína Stehlíková překládala, seč mohla. Hodně jsem se dověděl. Nejvíce mě zaujaly pasáže o složitostech dětství a nesnadném pronikání Ibsena na Olymp světové úspěšnosti.

V závěru byl kolokviu zadán vědomostní test o díle a životě Henrika Ibsena. Jedna z otázek zněla: Jaké barvy byly dramatikovy oči…? Vylosovaný vítěz testu obdržel objemnou knihu – Henrik Ibsen, tvář a maska. Já to nebyl…

///

Naším hlavním hnacím motorem je láska k divadlu!!!

Po semináři jsem okupoval mladého režiséra, jehož práci jsem sledoval po tři roky jeho studií na DIFA JAMU, v Divadle Krajiny i zlínském Městském divadle, nastupujícího uměleckého šéfa Buranteatru Juraje Augustína a kladl jsem mu dotěrné otázky.

Kdo je zřizovatel Buranteatru?
Buranteatr je nezávislá profesionálna scéna. Z istej časti sme finančne samostatní a ostatné peniaze získavame z grantov na úrovni mesta, kraja a ministerstva. To znamená, že BT nemá svojho zriaďovateľa, aj keď by o to určite veľmi stál.

Kdo tě jmenoval do funkce uměleckého šéfa?
BT funguje ako občianske združenie. Za umeleckého šéfa so svojím programom a tímom mladých ľudí som bol volený demokratickým hlasovaním všetkých členov združenia – valnou hromadou.

Je ještě někdo nad tebou – nadřízený, kterému odpovídáš za chod Burenteatru?
Len pre upresnenie. Umeleckým šéfom sa oficiálne stávam k 1. květnu 2015. Momentálne je umeleckým šéfom Mikoláš Tyc, ktorý je na tomto poste asi dva roky a pred ním tu bol od samého počiatku zakladateľ BT Michal Zetel.
Odpovedám sa Buranteatru ako celku. Nemám nad sebou nadriadeného v zmysle zriaďovateľa alebo riaditeľa divadla. Z môjho postu ma však na popud správnej rady môže odvolať hlasovanie valnej hromady, ktoré ma môže zbaviť členstva a tým všetkých práv aj povinností.

Juraj Augustín. FOTO archiv MD Zlín

Co Buranteatr nyní zkouší?
Ide o poslednú premiéru sezóny Služky od Jeana Geneta v réžii Gabriely Krečmerovej.

Kdo je dramaturgem?
BT už mal dvoch svojich dramaturgov – Jana Šotkovského a Mirka Ondru. K nim sa pridal „náš“ mladý dramaturg, súčasný absolvent jamu Adam Gold (predstavenie Pláňka v Marte).

Jaké jsou ekonomické podmínky Buranteatru?
Naším hlavným hnacím motorom je láska k divadlu!!! A to je náš najväčší a občas jediný kapitál. Ako som písal, na financiách sa podieľajú peniaze z grantov. Všetci členovia BT defacto pôsobia v BT bez nároku na honorár, či už sa jedná o hercov, inscenačný tím alebo produkčné alebo technické zázemie. Trošku inak sú na tom hostia BT – herci alebo ľudia z inscenačného tímu (hudba, scénografia, réžia). Tiež sa samozrejme snažíme pokryť všetkým členom priame náklady (tým myslím najmä cesťáky pre hercov). Ak to rozpočet dovoľuje, dávajú sa jednorazové finančné odmeny za naskúšanie, prípadne aj reprízy. Všetko je na veľmi individuálnej dohode, človek od človeka, pretože každého finančná situácia je iná. Jedinými stáleplatenými funkciami v súčasnosti sú kolegovia z techniky (stavba a výroba), od svetiel a upratovania. Na týchto ľuďoch totiž stojí každodenná prevádzka divadla a tak nemajú možnosť už výraznejších bočných zárobkov. Len na doplnenie ohľadne autorov – tak ako všetky ostatné divadlá. Cez Diliu alebo Aurapont platíme autorské práva podľa platných zákonov.

Jaký je tvůj osobní cíl směrem k Buranteatru?
Tak toto je otázka na celovečernú diskusiu. Ale veľmi v skratke. To čo si ja prajem v tejto chvíli najviac, je otvoriť brány Buranteatra a udržať ich otvorené. A to myslím na všetkých úrovniach. Od doslovného otvorenia vchodových dverí, aby doň mohli kedykoľvek prichádzať ľudia – sprevádzkovanie pravidelnej kaviarne – aby mali ľudia kde diskutovať, rozprávať sa, deliť sa o názory, cez výstavy, diskusie, čítania a pod., až po otvorenie divadla mladým tvorcom a živým súčasným divadelným poetikám. Prial by som si, aby bol BT priestorom, kde sa večer chodí na profesionálne kvalitné špíly a pri tom jeho tvorcovia majú čas, chuť a prostriedky ohmatávať divadlo z najrôznejších uhlov pohľadu – či už by sa jednalo o hraničné divadelné tvary, hapeningy, divadlo v uliciach alebo rozvíjanie divadelných landartov a fyzického divadla!
Po prevádzkovej stránke mám tri ambiciózne sny: 1. sprofesionalizovať BT, 2. získať zriaďovateľa (či už z verejného alebo súkromného sektoru), 3. vytvoriť aj keď skromný, ale stály herecký súbor, aby herci mohli mať to, čo potrebujú – kľud na koncentrovanú prácu.

Noc s Ibsenem se trochu protáhla. Ale rozhodně to byl poučný a mravně čistý zážitek. Pro ucelenost dodávám, že program Noci s Ibsenem vznikl ve spolupráci s občanským sdružením Skandinávský dům.

Brno – Komín, 26. 4. 2015 (autorizace 17. 6. 2015)

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 29. srpna 2015

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 119)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ