Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 161)
Nedělní podvečer v Brně. V Kabinetu múz dávají Venuši v kožichu. Půjdu se podívat. Přítel se ptá: Co to je?
Nevím. Na internetu jsem četl: Prague Shakespeare Company – Venuše v kožichu. Napsal: David Ives, Český překlad: Jitka Sloupová. Režie: Guy Roberts a Jessica Boone. V hlavních rolích Jana Pidrmanová a Václav Vašák.
Klasické erotické dílo autora Leopold von Sacher-Masoch, jemuž vděčí masochismus za své jméno, je příběhem mladíka Severina, který se natolik zamiluje do krásné Wandy von Dunajew, že si přeje stát se jejím otrokem. Wanda jeho přání zpočátku nechápe, záhy však v podobných praktikách najde zalíbení a trýzní Severina s rostoucí rafinovaností. Čím je ale Severinovo utrpení větší, tím více jím Wanda opovrhuje.
No, nazdar, tak to bude pěkná prasárna, řekl přítel. Běž, běž za uměním, budu radši koukat na hokej.
FOTO archiv PSC
Variabilní prostor Kabinetu múz se chystal přijmout diváky. Asi čtyřicet nás bylo. Z poloviny dost starších. Praktikáblové sezení po delších stranách obdélníku ohraničovalo jevištní plochu jako břehy řeku. Zdálo se, že mnozí diváci něco takového viděli poprvé. Udiveně se drápali na vyvýšené stupně se zjevnými problémy…
Uprostřed plochy se rozvalovala nachová pohovka zámeckého typu. U zdi stál stolek pokrytý knihami i papíry. Za ním židle. Dvě židle byly umístěny naproti ve vstupním prostoru. Typická scéna, tak zvaná „zájezdovka“. Žel program k představení k dispozici nebyl…
FOTO archiv RSC
Do salonu vstoupil impozantní a elegantní muž, režisér a autor Thomas (Václav Vašák). Na tváři lehce střižený vous, u ucha mobilní telefon. Vztekal se, až se hory zelenaly, že na konkurz pro obsazení jeho nové hry nikdo nepřišel… Překvapil zřetelnou, melodickou i hlasitou mluvou, v místech experimentu neslýchanou.
Do atmosféry zklamání a beznaděje vtrhla Vanda, dívka vítr i poběhlice, snad hvězdička porna. Jemný obličej, sexy tělo, nožky v černých punčoškách, zadničku upnutou do krátkých kalhotek z černého plastu. V rukou vláčela plátěnou kabelu, nacpanou kostýmy. Černé botky s okovanými špičkami měly poruchu, jeden kramflík byl kratší. Dívka trochu pajdala. Napadala na jednu nohu. Žvýkala žvýkačku a přitom chrlila slova. Obdivuhodně. Doprošovala se účasti konkurzního řízení. Smršť dynamické mluvy se žvýkající gumou v ústech se podobala koloraturnímu zpěvu. Herečka Jana Pidrmanová nasadila tempo přímo pekelné. Herecké rejstříky střídala s úžasnou rychlostí. Svůdná, prosící, vulgární, dravá, jemná, úlisná, panovačná, zběsilá, vábná a bůhví jaká. Myšlenky se jí rodily „teď, v tento okamžik“. Zcela ovládla hrací prostor i obecenstvo. Nejenže se do konkurzu „vnutila“, ale velmi brzy vláčela dramatika Thomase příběhem i konkurzním aktem.
FOTO archiv RSC
Davis Ives napsal zábavný erotický příběh (orig. Venus in Fur). Režiséři představení – Guy Roberts a Jessica Boone – vedli protagonisty ke stylu konverzační komedie bleskových proměn nálad a zvratů v myšlení hraných figur. Aktéři zvládali jejich zadání výtečně. Labyrintem příběhu poletovali jako rozverná ptáčata. S humorným nadhledem hráli proměny rychle se vyvíjejících vztahů erotických harašení, vklouzávání do poloh scénářem předepsaného sadomasochistického otročení i balancování na hraně podléhání tělesnému chtíči.
Něco málo sadomasochistických scén hráli s imaginárními rekvizitami. Šlehání těla bičíkem, ale i pití kávy z hrníčku. Oddechová místa tempových prodlev volili s mistrovskou přesností a hráli obdivuhodně.
Díky za zážitek! Vaši lekci přístupu k profesionálnímu ztvárnění rolí a k mluvnímu projevu bych rád doporučil pozornosti studentů i jejich pedagogů z divadelních učilišť…
Inscenace neměla štěstí na diváckou vstřícnost. Divadelních fajnšmekrů bylo v sále poskrovnu. Smíchu obecenstva jako šafránu.
Abych nezůstal něco dlužný, dodávám: Leopold von Sacher-Masoch byl od dětství fascinován tetou z otcovy strany, hraběnkou Zenobia Sacher-Masoch Leopold ji zbožňoval, zrovna tak, jako bití, kterého se mu od ní často dostávalo. Byl uchvácen katolickým kultem mučedníků.
Prague Shakespeare Company – David Ives: Venuše v kožichu. Překlad: Jitka Sloupová. Režie: Guy Roberts a Jessica Boone. Výprava: Eleni Podara, Jana Růžková. V hlavních rolích Jana Pidrmanová a Václav Vašák. Premiéra: 20. 2. 2015, Divadlo Kolowrat, Praha. Česká verze inscenace původně nastudované v angličtině (premiéra v červnu 2014). Psáno z reprízy 15. 5. 2016 v Kabinetu múz, Brno.
Brno – Komín, 17. 5. 2016
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 161)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
