Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 167)
Před vchodem do kavárny Studia Paradox jsem si četl v programu k inscenaci hry Huga Salceda Cesta pěvců: Státní hranice mezi Mexikem a Spojenými státy americkými je dlouhá 4.099 kilometrů. Z toho na 930 kilometrech vybudovali Američané dlouhý plot s ostnatým drátem a vysoké zdi neustále střežené ozbrojenými hlídkami. Prezident Bill Clinton se tak, na zlomu tisíciletí, rozhodl řešit emigrační krizi. Při pokusech o nelegální překročení hranice přišlo o život 5100 utečenců…
Hra současného mexického autora Huga Salceda Cesta pěvců vypovídá o děsivém stavu věcí na hranicích mezi Mexikem a USA a je inspirována skutečnými událostmi. Skupina osmnácti běženců se v roce 1987 udusila v hermeticky uzavřeném vagonu kousek za americkými hranicemi. Veronika Pospíšilová hru přeložila a ve Studiu Paradox režírovala.
Na betonovou plošinku, mezi řady diváků vstoupilo šest postav s těžkými tornami na bedrech. Z dialogů vyplynulo, že každý z nich prodal vše, co vlastnil, a za stržené peníze si zaplatil ilegální cestu vlakem do vidiny ráje blahobytu. Lidé hledající útočiště byli plní obav o budoucnost. Běženci věřili, že se jim podaří v USA najít práci a materiální prosperitu. Herci na šedi betonové podlahy kouzlili iluzi čekání na příjezd spásonosného vlaku. Za pomoci kostýmních převleků vytvářeli charaktery dvaadvaceti figur a přibližovali divákům historii svých rozhodnutí opustit rodné Mexiko…
Herci kouzlili iluzi čekání na příjezd spásonosného vlaku. FOTO archiv Paradox
Obtížného hereckého úkolů se důstojně zhostili: Natálka Pelcová, Monika Matoušková, Jana Filová, Vít Pískala, Milan Holenda a Ondřej Hrbáč.
Šest migrujících utečenců, doputovalo do vytoužených Spojených států. Kousek za hranicemi, na odstavné koleji, se v hermeticky uzavřeném vagonu udusili… Obrazem Piety Ukřižovaného, obklopené mrtvými těly běženců, inscenace hry Cesta pěvců skončila.
Režisérce Veronice Pospíšilové se podařilo jednoduchými prostředky zpodobnit podstatu příběhu hry, udržet tempo inscenace i pozornost diváků. Představení hrané „na dotek“ s diváky mělo úspěch.
Co teď s tím tady…. FOTO arhiv Paradox
Mladá dívka v publiku uvažovala nahlas: Těch migrantů je teď všude plno. Na internetu, v televizi, v rádiích, takže na divadle mě to téma už nezajímá.
Druhá jí odpověděla: Jenže tento příběh není o současnosti evropské imigrantské krize. Ve hře šlo o emigraci zoufalých lidí v osmdesátých létech minulého století na hranici Spojených států Amerických.
Ale i tak, co teď s tím tady…
Brno – Komín, 16. 6. 2016
Divadelní studio Paradox, Brno – Hugo Salcedo: Cesta pěvců. Překlad a režie: Veronika Pospíšilová. Dramaturgie: Patrik Boušek, Simona Petrů. Korektury: Eliška Poláčková, Tomáš Lotocki. Produkce: Barbora Rosochová. Kostými: Eva Růžičková. Hudba: Omar Rojas Ruiz. Technologie: Bob Racek. Pohybová spolupráce: Ondra Jiráček. Teaser: Petr Kačírek. Plakát: Pavel Všianský. Hrají: Jana Filová, Milan Holenda, Monika Matoušková, Natálie Pelcová (Tereza Marečková), Ondřej Hrbáč, Vít Pískala. Česká premiéra 15. 5. 2016 ve Studiu Paradox. Psáno z reprízy 12. 6. 2016.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 167)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
