Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 222)

    Chatoval mi David Smečka: Přijďte zítra do Polárky, už jste tady dlouho nebyl. My máme premiéru a vy budete mít pěknou sobotu. Třeba o nás napíšete Mudrování

    Když bude zítra sobota, tak to dnes musím uklidit byt, řekl jsem k zářící obrazovce počítače a šel zamést kuchyň. Smejčil jsem smetáčkem kachličky, zpíval Sobotěnka ide a vzpomínal.

    Polárka byla od svého zrodu divadlem na odstřel. David Smečka patřil mezi její zakladatele. Divadlu se učil u Provázků, v Nedětském studiu Vladimíra Morávka. David dokonale ovládá techniku mluvy a výtečně zpívá. Hraje na několik hudebních nástrojů a rád skládá scénickou hudbu.

    Svalovec Eda v podání Matěje Záhoříka. FOTO archiv DP

    V sobotu odpoledne bylo v divadle živo. Malé děti pobíhaly po foyeru a u dveří sálu pokřikoval zmalovaný klaun s velkým pytlem v rukou: Jen pojďte dále a netlačte se, na každého se dostane. Kdo uzvedne tento vak, vyhrává cenu ředitele. Neváhejte! Běžte dál a uvidíte i uslyšíte živé loutky, živou hudbu, živé divadlo. Cirkus Unikum Vás vítá. Sestupujte opatrně po schůdcích dolů a dávejte pozor, ať svým pádem neublížíte těm maličkým a drobným z vás… Za jeho zády se usmíval tvůrce představení, režisér Jiří Jelínek.

    Hugo Hugíny a jeho představitel Vít Piskala. FOTO archiv DT

    Tedy, ono to bylo spíše varieté než cirkus. Cirkus bez manéže a šapitó přece není cirkusem. Na jevišti sice stály dvě maringotky a kapela byla složená z klaunů s bíle natřenými tvářemi, ale piliny ve vzduchu cítit nebyly…

    David Smečka z pozice „kapelmajstra“ dirigoval rytmus představení, zpíval písničky a hrál na kytaru. Jeho konferenciérská partnerka (Kateřina Veselá) nejen zpívala, ale také čile vstupovala do cirkusového klání. S lehkostí zvládala loutkářské úkony i hraní drobných rolí. V představení koncipovaném jako sled cirkusových čísel „živých“ loutek voděných herci-klauny byla patrna chuť všech „zařádit si“. Obecenstvo často oceňovalo herecké dovednosti uznalým potleskem.

    Krásná provazochodkyně Truda (Táňa Hlostová) a pojídač čehokoliv Ursi Jóža (Tomáš Sukup). FOTO archiv DP

    Loutku svalovce Edy rozkošným způsobem oživil Matěj Záhořík, komediant tělem i duší . Vtipnostmi dokázal obohatit každý svůj výstup. Jako všemi mastmi mazaný se jevil komik Tomáš Sukup vodící pažravého fakíra Ursi Jóžu. Zlověstně vyhlížející tvor dokázal polykat předměty větší, než byl on sám. Třeba obrovský polévkový hrnec… Půvabné byly výstupy křehké provazochodkyně ovládané vodícími dráty klaunů. Jakési chvilky poetického zasnění… Kouzelníka Huga ovládal řečný a tělnatý tlouštík Víťa Piskala. Žel, jeho mluvě jsem nerozuměl…

    Funkční, rozvernostem vyhovující scéna i barevnost kostýmů jsou dokladem vynalézavosti a důkazem, že se dá dělat divadlo za „babku“. Loutky měly znamenité podoby a nestály asi „majlant“. Promítání záznamů rozhovorů loutek na cár bílého prostěradla zavěšeného mezi maringotkami bylo vhodným doplněním jevištní atmosféry i dění.

    Slon Anatol a sestry Adéla (Tereza Lexová) a Agáta (Monika Jelínková). FOTO archiv DP

    Siamská dvojčata Agátu a Andělu, toužící po samostatných životech, vodily a hrály Monika Jelínková a Tereza Lexová. Kulturou hereckého projevu mě zaujala Táňa Hlostová hrající postavu Trudy, půvabného děvčete pro všechno…

    Uplynula hodinka pohody, zazněla závěrečná písnička a principál Smečka zavelel k děkovačce.

    Kateřina Veselá a David Smečka, který je autorem hudby a současně frontman kapely Unikát Revival. FOTO archiv DP

    Úspěch byl značný. Diváci si vytleskali několik přídavků a neměli se k odchodu. Děti chtěly na jeviště a na schodech sálu si hrály na svalovce.

    Poté jsem ve foyeru blahopřál scénáristovi a režiséru Jiřímu Jelínkovi. Řekl mi: V Polárce se mi pracovalo krásně. Polárka žije s nadějí a chutí dělat dobré divadlo.

    Přišel jsem domů a napsal Davidovi: Děkuji za pozvání, bylo mi mezi vámi fajn. Ať se vám daří i nadále

    Brno – Komín, 19. 2. 2017

    Divadlo Polárka, Brno – Jiří Jelínek: Cirkus Unikum. Scénář a režie: Jiří Jelínek. Scéna, loutky, kostýmy: Bára Čechová. Hudba: David Smečka. Projekce: Matěj Pospíšil. Pohybová spolupráce: Tomáš Sukup. Dramaturgická spolupráce: Alžběta Michalová. Hráli: Kateřina Veselá, David Smečka j.h., Víťa Piskala, Tomáš Sukup, Monika Jelínková j.h., Tereza Lexová j.h., Táňa Hlostová, Matěj Záhořík. Premiéra 18. 2. 2017.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 222)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,