Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 232)

Není repríza jako repríza. Březnovým představením oslavilo Divadlo Radost třetí výročí vzniku inscenace Kouzelná flétna. Byl jsem u toho, když se inscenace narodila, nemohl jsem nebýt u reprízy výroční.

Poslední operní dílo Wolfganga Amadea Mozarta převedl do podoby lidové hry se zpěvy věhlasný principál, dramatik, hudební skladatel a režisér Vlastimil Peška. Upravil původní libreto (Emanuel Schikaneder a J. G. K. Ludwig Giesecke) i hudbu a zrežíroval Kouzelnou flétnu do podoby přehledné, laškovné pohádky pro děti od desíti do sta let.

Ale, to už na jeviště přichází pět hudebníků. Pan kapelník Igor Rusinko je rukou podáním vítá. Pěkností obřadu otevřel bránu malebnosti hudby a divadelních dějů. Jeviště zavalila herecká družina.

Dominantou a osou představení je přijíždějící a odjíždějící kouzelná skříň opatřená množstvím dvířek, zásuvek a dveří. Hudba a popěvky božského Mozarta se mísí se střelbou z ručnic královského honu. Shůry padaly atrapy mrtvých ptáků. Ptáčník Papageno skotačil jako šotek. Princ Tamino bloumal. Na hlavě měl účes ála smuteční vrba. Rozkošné jsou komorné v košatých suknicích. Jazýčky mají jedovaté. Brebentí zlobná slova. Jejich velitelka, Královna noci, hodlá ublížit dceři Tamině a ony tomu mají být nápomocny. Baculatý amorek vystřeluje šípy. Prvním zasáhne prince Tamina, ten se prudce zamiluje do královské dcery Paminy. Druhý šíp však zalétne až do orchestřiště a trefí flétnistku Kateřinu Höferovou. Ta pak zamilovaně brousí scénou celé představení…

Soubor Radosti je vychován k mnoha dovednostem. Ovládá loutkoherectví, hraje na hudební nástroje, umí zpívat, mluvit, tančit a dle potřeby i létat povětřím. Na představení je to znát. I kouzelná flétna poletuje prostorem. Vždyť je kouzelná. Princ na ní po přeleštění hadříkem vyluzuje kouzelnou hudbu. Na skříni vykvétají růžičky a po obloze pluje balon se třemi figurkami v palubním koši. Je to dost groteska, tahle Peškova Kouzelná flétna. I nejdramatičtější scény jsou hrány v nadsázce. Postavy bachařú a násilníků mají podobu hrochů. Své rypáky cpou do všeho dění. Obézní Monostatos je ve své bestiální vilnosti směšný. Dvůr krále světla a slunce, Sarastra, překypuje leskem a okázalostí kostýmů.

Principál Peška oprostil libreto od všech dobových akvizic zednářství. Věnuje se příběhu boje Královny noci o dceru krále Sarastra Taminu. Tam, kde se pohádkový příběh stává chatrným, přichází s neotřelými nápady. Z orchestru vystoupí hudebník, na jevišti odehraje brilantní houslový trilek. Spící Paminu na lavičce obtěžuje Monostatos… Naivní, citově se probouzející domnělou dceru Královny noci Paminu hrála a především zpívala temperamentní posluchačka konzervatoře Aneta Bendová. Před Papagenem ujíždějící prostřený stoleček byl jedním z posledních žertíků zdařilé inscenace principála Pešky. Strhujícím výstupem dvojice Papageno – Papagena (Markéta Pešková) představení končí. Diváci tleskají…

Divadlo Radost je opravdu člověku pro radost. Chodím se na jeho představení dívat rád. Je dobré si alespoň na chvíli oddechnout od těžkostí dnů a potěšit bolavou duši…

Brno – Komín, 12. 3. 2017

Divadlo Radost, Brno —  W. A. Mozart: Kouzelná flétna. Libreto Emanuel Schikaneder a J. G. K. Ludwig Giesecke, transkripce libreta Vlastimil Peška. Režie, transkripce hudby a hudební nastudování: Vlastimil Peška, výprava: Pavel Hubička. OSOBY A OBSAZENÍ: Sarastro, král dne a slunce — Jiří Daniel, Tamino, princ Království sta jezer — Petr Šmiřák, Královna noci — Martina Králíková*, Pamina, domnělá dcera Královny noci — Aneta Bendová **, První komorná — Leona Ondráčková, Druhá komorná — Michaela Baladová, Třetí komorná — Eva Lesáková, Papageno, ptáčník — Pavel Jan Reidl, Papagena, jeho milá — Markéta Pešková, Monostatos, šéf bachařů — Radim Sasínek, První hroch bachař — Vilém Čapek, Druhý hroch bachař — Martin Cenek, První brach — Barbora Dobišarová, Druhý brach — Helena Dvořáková, Třetí brach — Jan Bradáč, Hrabě — Jan Šťava, Baron — Vladimír Řezáč, Hlásný — Dalibor Dufek. Orchestr: Klavírista a dirigent — Igor Rusinko ***, Housle — Jan Bradáč, Violoncello — Vratislav Lukáš, Flétna — Kateřina Höferová, Cimbál — Matěj Štrun ** (* členka opery ND Brno ** posluchači Konzervatoře Brno *** člen MD Brno). Premiéra: 16. března 2014. Psáno z reprízy 10. 3. 2017.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 1. dubna 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 232)

1. Soňa Čapková

   

   Operní dílo „Kouzelná flétna“
   od Wolfganga Amadea Mozarta zná jistě každý, ale dokázat ho převést do podoby lidové hry a laškovné pohádky to jistě nezvládne každý. Principál Vlastimil Peška se toho ale zhostil velice dobře, a divadlo Radost tak bylo obdařeno velkým aplausem a náležitými ovacemi od diváků, které po představení sklidilo…
   Díky za pěkné přiblížení toho to děje pane Tuček.

   02.04.2017 (12.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ