Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 241)
Je-li vám ouvej, zaskočte si do Husy na pohádku, řekla starší dáma k ještě starší kamarádce a otevřela vrata. Vklouzl jsem za nimi do vestibulu jako duch. Na plakátu bylo napsáno – Jiří Jelínek: O pejscích a kočičkách. Jak Josef a Karel Čapkovi vařili dort.
Kouzelně hezoučká dívenka mi ozářila vstupenku detekční krabičkou. Jiná, ještě hezčí, mne svedla schody do podzemí, kde na mě mrkly rozzářené bytosti v krojích masopustních maškar. Vítejte, jste poslední… Sklepní divadélko kypělo dětskými hlavičkami. Ostrůvky mezi nimi byly hlavy nás starších…
Jsme v pohádce, řekl vážený kritik Vít Závodský a z bílé oponky vykoukly strakatiny černobílých maškar. Jedna korpulentnější, druhá delší. Prý jsou múzami pánů umělců, malíře Josefa a spisovatele Karla… Vyřídilky jim jely jako kolovrátky. Kdo má rád pejsky, zvedněte ruku. Kdo má rád kočičky, zvedněte ruce…
Staří pánové, bratři Čapkové, přinesli pomyslnou nůši s legrací. FOTO JAKUB JÍRA
Staří pánové, bratři Čapkové, přinesli pomyslnou nůši s legrací. Malovali a myli stěny domu. Psali dopis ctitelkám a v hrncích vařili mýdlo. Také dělali bubliny a trousili vtipnosti o pejscích a kočičkách. Strakaté múzy se vrtěly, motaly, šklebily, byly milé, laškovné a děsně upovídané. Pánové četli noviny. Josef Výtvarné listy a Karel Lidovky. Byli redaktory. Pro nápady nešli daleko. Potkali kolegu Eduarda Basse a prezentovali divákům Klapzubovu jedenáctku… To se pak sklepení stalo na chvíli fotbalovým pláckem a děti střílely míče na branku. Góól!, vykřikovaly namaškařené múzy.
Dobře se bratrům žilo. Dílo jim šlo od ruky zvesela. FOTO JAKUB JÍRA
Nebo také slavili svátek státnosti. Obsypali československými vlaječkami oponku i stěny. Chválili pana prezidenta i sebe, že vybrali správné praporky… Ale, to už páni Čapkové zahlédli spisovatele Vladimíra Vančuru a po oponě se prohánělo strašidlo. Barbucha se jmenovalo. A Kuba Kubula měl na hlavě naraženou čepici a Kuba Kubikula se smál… Dobře se bratrům žilo. Dílo jim šlo od ruky zvesela. Bodejť ne, když měli takové raráškovsky podšité a skvělé múzy.
Legrácky však náhle vyběhly na vysoký kopec, tam zakoply a pohádkám byl konec. Až mi to přišlo líto, že už…
Hodně jsme tleskali.
Hraví herci – Vladimír Hauser, Pavel Zatloukal – i kouzelné múzy – Monika Jelínková, Růžena Dvořáková – se děkovali. Děkoval se i režírující autor Jiří Jelínek. Ba i skladatel Zděněk Král a scénograf Matěj Pospíšil i dramaturgyně Nora Obrtelová.
Kytiček a dárků bylo mnoho. Pohádkám však opravdu byl konec.
Říkala jsem vám, je-li člověku ouvej, musí najít cestu do Husy… Monika Jelínková. FOTO JAKUB JÍRA
Po schodech šly dvě bělovlasé dámy. Říkala jsem vám, je-li člověku ouvej, musí najít cestu do Husy…
Má průvodkyně, slečna Mab, vydechla: Chytré a milé představení.
Takové já rád, dodal jsem…
P. S. Vážení mojí milí, byli jste fakt dobří. Jednou přijdete do nebe a tam se sejdete s bratry Čapkovými, protože oni tam dozajista jsou.
Brno – Komín, 10. 4. 2017
Divadlo Husa na provázku, Brno – Josef Čapek, Jiří Jelínek: O pejscích a kočičkách, pohádka pro celou rodinu. Druhý díl projektu Smějící se Jelínek. Ten ji sepsal a vymyslel poté, co si přečetl knihu Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. Režie: Jiří Jelínek, dramaturgie: Nora Obrtelová, scéna: Matěj Pospíšil, hudba: Zdeněk Král. Hráli: Pavel Zatloukal, Vladimír Hauser, Růžena Dvořáková a Monika Jelínková. Premiéra: 9. dubna 2017 ve Sklepní scéně.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 241)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Soňa Čapková
Jak jinak
než milo a veselo bylo, když šlo o Čapkoviny. Díky za skvěle vylíčená představení pane Jaroslave.
30.04.2017 (0.47), , Trvalý odkaz komentáře,