Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/5)
V předposlední festivalový den jsme se opět setkali se sympatickým Theater Bremen. Soubor na scéně Mahenova divadla uvedl „cross-žánrový projekt o odhodlání, odříkání, altruismu a oběti“ Zlaté srdce.
Pohybová rozjímání, spíše meditace s častými zastaveními, připomínala křížovou kalvárii Spasitele na horu Golgotu… FOTO archiv DSB
Na jevišti stála obrovitá hala s nepříjemnými, studenými barvami zmalovanými zdmi a okrovým výklenkem v pozadí. Po levé straně měla kruchtu, pod ní baterii hudebních nástrojů. Nad ní – klozetovou mísu… K prostoru otevřeného WC vedlo dlouhé, dosti příkré schodiště. Proti schodům, u pravé strany, ležela kupa bělostného prádla.
Obrýlená uklízečka dlouhé minuty ohmatávala zdivo a napínala mezi zabudované skoby lanka. Na ně umisťovala prádelní kolíčky. Mimo pomalý pohyb téměř slepé paní, se na jevišti nedělo vůbec nic. Pohyby paní uklízečky byly vyvážené, pohybově dokonalé…
Hlavou mi kmitlo: Až dokončí napínání šňůr, začne věšet prádlo…
Naštěstí tomu bylo jinak.
Pozvolna se počal odvíjet příběh o lidech chtějících konáním dobra změnit svět. FOTO archiv DSB
Do haly vstoupilo osm ladně se pohybujících tanečníků. S údivem sledovali počínání nevidoucí ženy. Pod kruchtou zahájila hudebnice Maartje Teussink koncert doprovodných skladeb. Pozvolna se počal odvíjet příběh o lidech chtějících konáním dobra změnit svět. Pohybová rozjímání, spíše meditace s častými zastaveními, připomínala křížovou kalvárii Spasitele na horu Golgotu…
Hodný syn byl nápomocen otci postiženému střevními kolikami. Otec se ploužil schody a usedal na klozet. Syn nemohoucího nosil a ošetřoval. Syrovost a krutost skutečnosti se halila v závoj milosrdenství. Omývání těla nebožtíka mi zůstává v paměti…
Úplně nahulatá krasavice ukrývala svou nahotu do okrového výklenku. FOTO archiv DSB
Jediná mluvící dobračka naivně pronášela pohádkově znějící podobenství, o dobru konajících… Úplně nahulatá krasavice ukrývala svou nahotu do okrového výklenku. Šamansky vyhlížející svalnatec vykřikoval zpěvné slogany, v rituálních podobách člověka džungle. Krasavec rozdával svou náklonnost na potkání. Dceruška milovala svou téměř slepou maminku… Maminka uklízela a rozvěšovala po stěnách bílé košile i spodky… Všechny postavy jí pomáhaly. Bylo té pomalu odkapávající dobroty tolik, že jsem začal odhadovat míru času potřebného k využití všech prádelních kolíčků na šňůrách tklivé obrazárny… Dočkal jsem se.
Na jevišti pokrytém bělobou vypraného prádla se děkovali představitelé konání dobra…
Múza Mab se mi podívala do očí a řekla: Při představení jako by pavouček napínal pavoučí sítě z jednoho kouta do druhého. Jemnou, avšak pevnou pavučinkou bylo pomyslně pokryto celé divadlo…
Odpověděl jsem: Ano, bylo to všechno takové vláčné, pavoučí…
Theater Bremen, Německo – Zlaté srdce. Režie: Alize Zandwijk, výprava: Thomas Rupert, hudba: Maartje Teussink, pohybový trenér: Miquel de Jong, světla: Christopher Moos, dramaturgie: Liet Lenshoek, dramaturgická spolupráce: Viktorie Knotková. Hrají: Gotta Depri, Guido Gallmann, Nadine Geyersbach, Miquel de Jong, Lotte Rudhart, Robin Sondermann, Fania Sorel, Maartje Teussink, Szu-Wei Wu. Premiéra 13. ledna 2017. Délka představení: 1h 50min. Psáno z reprízy 16. května 2017 na festivalu Divadelní svět Brno.
///
Na plochu jeviště vběhl nebo lépe vtryskl urostlý muž. FOTO archiv DSB
Umělecký ředitel a choreograf souboru Kibbutz Contemporary Dance Company Rami Be´er přivezl na brněnský festival Divadelní svět inscenaci Horses in the Sky. Janáčkovo divadlo bylo zcela vyprodáno. Byl jsem mezi těmi, na které se dostalo.
Na plochu jeviště vběhl nebo lépe vtryskl urostlý muž. V mírném předklonu prorážel masiv vzduchu. Rychlé kroky proměnil v dalekonosný skok a odlétl. Střelhbitě prolétali scénou zprava i zleva další a další, v šedivých košilkách nemocničních pacientů. Roj divoce se míhajících dívčích těl v povívajících nočních úborech doplňoval iluzi běžícího stáda koní.
Roj divoce se míhajících těl v povívajících nočních úborech doplňoval iluzi běžícího stáda koní. FOTO archiv DSB
Střapce bodových světel zavěšených na horizontu oslňovaly diváky. Světla, rozmístěná po linii rampy, dodávala hýbajícím tělům rituální lesk nadpřirozenosti. Směsice bicích a klávesových tónů hnala tanečníky do poloh chrlících běsností. Jako by někde vzadu za jejich pohyby byl strach z ohrožení. Z tanečníků sálala energie. Jejich těla byla rozechvělá jako drnčící struny.
Tempo inscenace zvolňovalo jen v okamžicích milostných setkání, kdy láska opanovala pláň…
Dívky ťukaly nožkami jako kopýtky a dvojice milenců se staly vynalézavými akrobaty. Lyrizující zvolnění toku surrealistických obrazů bylo provázeno šlágry písní… Některá choreografická seskupení se opakovala. Zrovna tak i krokové ornamenty. Neboť takový je i život.
Ze sledování tryskajících tanečníků se mě zmocňovala závrať. FOTO archiv DSB
Zněly hebrejské a anglické texty o násilí, které přináší další násilí, a o lhářích, kteří přinášejí další lži…
Ze sledování tryskajících tanečníků se mě zmocňovala závrať. Nic podobného jsem nikdy neviděl ani nezažil… Po osmdesáti minutách nádherné podívané, strhující představení Horses in The Sky skončilo. Bylo svátečním zjevením, absolutním vrcholem festivalu Divadelní svět Brno…
Nadšené publikum povstalo a aplaudovalo…
Kibbutz Contemporary Dance Company – Horses in the Sky. Choreografie, jevištní a světelný design: Rami Be’er, hudba: S. Endresen, C. Wallumrod, H. Stern, Björk, Fuck Buttons, Krieg und Frieden, A. Desplat, Olafur, Faultline, Eleni, J. Carpenters, Murkof, Alejandro Therasi, Mt. Zion, Thee Silver, O. Arnalds & A.S. Ott, Blonde Redhead, The Knife, Primus, Kid Koala, Elvis Presley, P. Jeck, E. Karaindrou, Micachu & The Shapes & London Sinfonietta, O. Yoshihide, zvuk: Rami Be’er, Alex Claude, kostýmy: Rami Be’er, Lilach Hatzbani, nastudování: Nitza Gombo. Tančí: Ben Bach, David Ben Shimon, Roni Ben Simon, Anastasia Cheshun, Shani Cohen, Niv Elbaz, Nadav Gal, Martin Harriague, SuJeong Kim, Ilya Nikurov, Hagar Shachal, Jin Hwan Seok, Olga Stetsyuk, Sedrig Verwoert, Megan Doheny, Léa Bessoudo. Délka představení: 1h 20 min.
Brno – Komín, 27. 5. 2017
///
Více o reflektovaných inscenacích DSB na i-DN:
///
Předchozí Mudrování z DSB 2017:
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 248)
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/1)
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/2)
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/3)
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/4)
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 249/5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
