Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 252)
Byla to událost. Mahenovo divadlo bylo obleženo pamětníky i mladými ctiteli opery. Na programu byla premiéra v Brně dosud neuváděné opery Hrabě Ory italského skladatele Gioacchina Rossiniho.
Z třiceti devíti Rossiniho oper je nejznámější Lazebník sevillský, většina jeho oper je v současnosti ale neživotná. Přesto se setkáváme s pokusy oživit některé s jistou úpravou a k takovým patří Hrabě Ory. Základem se mu stal vaudeville francouzských dramatiků Eugena Scriba a Charlese-Gaspara Delestre-Poirsona o donchuánském hraběti Orym a jeho touze získat ctnostnou komtesu.
Rossiniho ouvertura rozjásala pozlacenou nádheru sálu. Z hlediště se k jevišti prodíral bodrý lid. Operními gesty prokládal zpívaná slova. Rozverný Raimbaud (Roman Hoza) šermoval před oponou pažemi, šibalsky halekal o slovutném poustevníkovi, který má tu moc pomáhat z nesnází potřebným dívkám…
Po zvednutí opony se divákům otevřel pohled na vinici v podzámčí. Z karavanu se v přiléhavém modrém kompletu vysoukal drobný blonďatý playboy a křehkým tenorem lákal ženy a dívky do své poustevny. Hrabě Ory (György Hanczár) se inkognito vydal na zálety.
Na dámském kole do vinice přijela půvabná majitelka zámeckého hotelu – komtesa Adéle (Kateřina Kněžíková). Z kola upadla… Poustevník upadnuvší dívku opěvoval… A zápletka byla na světě. Pardon, na jevišti. Hrabě Ory se rozhodl, že komtesu Adéle obloudí…
Zpívalo se v originální francouzské verzi. Překlad do češtiny a angličtiny byl titulkován na ploše překladového zařízení.
Ovíněn přemírou dobrého moku vloudí se hrabě se svými kumpány do kláštera v přestrojení za jeptišky. Nastalo nestoudné, téměř silvestrovskému veselí. Herci si vedli bujaře, pěvecké party však zpívali s citem a přirozenou bravurou.
O přestávce jsem si lámal hlavu, do které to doby inscenátoři děj opery vlastně zasadili. Z programu mi múza Mab přečetla: Inscenace režisérky Lenky Flory vás zavede do půvabného prostředí francouzského zámečku obklopeného vinicemi v elegantních padesátých letech dvacátého století. . / Aha, řekl jsem. Poté jsme se šli dívat na druhou část Rossiniho taškařice.
Místnost baru zámecké restaurace s růžovým gaučem a lampou pohupující se na dlouhém nerez stojanu. Majitelka Adéle se nudila. Hrála si s robotickým, chundelatým bílým psíkem… Její přítelkyně se také nudily. Jejich manželé a milenci se zatím v cizině utkali se zdatným soupeřem v míčové hře zvané ragby… Záletník Ory v hábitu abatyše vilně osahával Adéle, ale i své páže Isoteliera. Snad proto, že bidlo-lampa upadla, zhasla a potmě je pak každá kočka černá… Podstatné bylo, že herecké trio při všech obscénních krkolomnostech zpívalo znamenitě… Hrabě Ory ale na palmu vítězství nedosáhl… Manželé a milenci se vrátili k velké radosti svých dam – a hrabě Ory… pohořel.
Nastalo děkování. Publikum bylo uznalé a potleskem nešetřilo.
U diváků se ohlasu dočkali sólisté: Kateřina Kněžíková, Václava Krejčí-Housková, Jana Hrochová, Andrea Široká, Boris Prygl, Roman Hoza a představitel hraběte Ory György Hanczár. Velkou chválu si zaslouží dirigent Robert Kružík a orchestr. Brněnský soubor opery završil zdařilou sezonu úspěšně. Rossiniho Hrabě Ory se zajisté stane pro diváky vyhledávaným titulem.
Spěchali jsme. Mab řekla: Bylo to excelentní a přitom zábavné muzicírování, nemyslíte?
Naskočila do vozu, zamávala a tramvaj se rozjela…
Brno – Komín, 28. 5. 2017
Národní divadlo Brno / Janáčkovo divadlo – Gioacchino Rossini: Hrabě Ory. Hudební nastudování: Robert Kružík, dirigent: Robert Kružík, Pavel Šnajdr, režie: Lenka Flory, scéna: Lenka Flory, kostýmy: Lenka Flory, světelný design: Jan Komárek, pohybová spolupráce: Anna Benháková, dramaturgie: Patricie Částková, sbormistr: Klára Roztočilová, asistent režie: Otakar Blaha, Kristína Ščasná, asistent výtvarníka: David Janošek. Osoby a obsazení (26. 5. 2017 v 19.00 h): Komtesa Adèle: Kateřina Kněžíková j. h., Isolier: Václava Krejčí Housková, Alice: Andrea Široká, Paní Ragonda: Jana Hrochová, Hrabě Ory: György Hanczár j. h., Raimbaud: Roman Hoza, Vychovatel: Boris Prýgl, Vůdce družiny 1: Zdeněk Nečas, Vůdce družiny 2: Petr Karas. Dirigent představení: Robert Kružík, Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Premiéra 26. května 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 252)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)