Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 256)
Divadlo Polárka proniká do brněnského divadelnictví pozoruhodnými inscenacemi. I proto jsem byl zvědav na uvedení tragického příběhu Anny Frankové z dob velmi vzdáleného válečného běsnění rozpoutaného německým fašismem.
Na jevišti poutala pozornost nevzhledná krychle, v horní polovině opatřená povlávajícími závěsy. Před levým portálem, v plakáty celebrit oblepeném koutě, se nacházel brloh, nebo lépe – snad pelíšek. Na scénu vtrhla čiperná Kytti (Barbora Kocmánková) a chrlila ze sebe informace, že má narozeniny, že dostala od maminky dárky – knížku Deník Anny Frankové a k tomu nový iPhone a že je to fajn… Poté z deníku četla a iPhonem na teleskopické selfie tyči podávala světu zprávy…
Autor scénáře a režisér inscenace Ondřej Elbel tento nápad rozvíjel po celé dvouhodinové představení. Dávné děje se rodily v hlavě čtenářky Kitty a skrze její fantazii se zjevovaly na jevišti.
Utrpení Židů, skrývajících se před hrozbou „konečného řešení“, režisér vtěsnal do čtyř krabic nevzhledné krychle představující zadní trakt kancelářské budovy Němci okupovaného Amsterodamu. Kolem strachem se tetelících, v kobky krabic uzavřených lidí, nechal procházet slídiče, kolaborantské monstrum v dřevácích a v úděsném „mantlu“ barvy rezatého okru s označením všeho schopné moci – ošklivé pásky na rukávu (Matěj Mátořík). Jako mravence nechal žít dvě židovské rodiny v malinkých komůrkách. Kdo z trpitelů si chtěl narovnat shrbený hřbet, popálil si hlavu o svítící žárovku… Dospívající Anna (Táňa Hlostová) musela spávat na podlaze, na dotek s dospělým Albertem (Václav Vítek). Všechny svízele soužití nedobrovolných spolubydlících vkládal režisér do výrazu herců…
Snovým vybočením z reality dobrovolného vězení Hermanna von Daan (Lubomír Stárek) a jeho nespoutaným skákáním v prostoru jeviště dokladoval touhu člověka po svobodě… Milostné vzplanutí Anny a Petera von Daan (Alfred Texel) situoval do pomyslného prostoru střechy domu – na forbínu jeviště… Trhání nemocného zubu nesnášenlivé paní Petronelly van Daan (Kateřina Francová) se stalo nečekaným groteskním výstupem.
Režisérova pečlivá práce s herci se projevila v pravdivosti scén hromadného narůstání strachu, nevraživostí, hašteření, ale i usmiřování. Třináctiletá Anna Táni Hlostové byla dívkou se vším všudy. Výbušnou, něžnou, hádavou, toužící, křehkou, zamilovanou a půvabnou… Zdařilými kreacemi se blýskli – Jiří Skovajsa v moudrém otci Otto Frankovi, Isabela Smečková-Bencová ve starostlivé, o své dcery se bojící matce Edith Frankové a Kateřina Francová s Lubomírem Stárkem v manželském páru van Daanových. Václav Vítek upoutal postavou záhadného Alberta Dussela. Představitelka Kitty se zdála být úspěšnější ve vystižení bujarého vysílání zpráv ze svého života než v evokaci čtených obrazů. Sugestivnost krutosti dob navozovala hudba Davida Smečky.
Pozoruhodná inscenace končila živým obrazem, ve kterém se Židé před odsuny do vyhlazovacích táborů loučili s diváky zamáváním a s optimistickými úsměvy na tvářích…
Múza Mab chvátala za svými povinnostmi. Stačila však poznamenat: Moc smutné, moc. Zamávala a zmizela…
Brno – Komín, 13. 6. 2017
Divadlo Polárka, Brno – Ondřej Elbel: Deník Anny Frankové. Režie: Ondřej Elbel. Dramaturgie: Lukáš Votava. Scéna: Jaroslav Záděra. Kostýmy: Klára Mikulecká. Hudba: David Smečka. Světla: Ondřej Coufal. Zvuk: Lukáš Votava. Produkce: Vendula Záhoříková. Výroba scény: Stolařství Fildán. Výroba Kostýmů: Gabriela Budíková. Jevištní technika: Jakub Círa Jakub Marada. Hrají: Táňa Hlostová, Barbora Kocmánková j.h., Jiří Skovajsa, Kateřina Veselá, Isabela Smečková-Bencová j.h. , Kateřina Francová, Lubomír Stárek, Alfred Texel, Václav Vítek, Lukáš Daňhel, Matěj Mátořík. Premiéra 10. 6. 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 256)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)