Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 271)
Divadlo Aldente vzniklo v roce 2008 jako nezávislé divadelní uskupení studentů různých vysokých uměleckých škol. Za osm let své existence vytvořilo 20 inscenací a odehrálo přes 180 představení. Jistý zlom v divadelním směřování nastal v sezoně 2013/2014, kdy se režisérka a zakladatelka divadla Jitka Vrbková rozhodla – snad i ovlivněna událostmi v soukromém životě – dát prostor hercům s mentální retardací.
Za projektem Divadla Aldente Who am I? jsem se vydal do sklepního klubu na Štefánikově ulici.
Pršelo. Úzkým schodištěm jsem sestoupil do nově renovovaného sklepení. Otřepal jsem vodu z deštníku a vydal se dlouhou chodbou za šipkou s nápisem Sál.
Děti, poznamenané Downovým syndromem, se proplétaly mezi rodiči, strýčky a tetičkami, zastavovaly se a zvědavě si mě prohlížely. Dívka snad desetiletá těžce lámala slova: Tetičko, to dám… neboj se… Zářící tetička jí upravila duhovou halenku a řekla: Já vím…
Tetičko, to dám… neboj se… FOTO archiv DA
Sklepní síň byla zastavěna obdélníkovou arénou. Její hranice tvořily po delších stranách koženkou potažené masivní židle a proti sobě stojící pódia, na stranách čelních. Za židlemi se nacházely vyvýšené stupně z prkenných bedýnek a na nich lavičky.
Diváci trpělivě přelézali po hranách pódia a usedali. Vytvořili tak strakatě barevné, přátelsky se usmívající živé obložení nastávající podívané. Tři pánové s mobilními kamerkami pozorovali dění a jimi nasnímané záběry se zobrazovaly na bílých plochách pódií. Na horní lavičce kojila maminka vrnící batole…
Začetl jsem se do prográmku: Svět se zbláznil. Křičí, strachuje se, spěchá a nadává. Je nesrozumitelný – jakoby ani nemluvil česky. Who are you? Wo bist du? Nerozumím! A on nerozumí mně! / Teď jsem ale tady, ve světě, kde se může vše. Ve světě, kde mohu být, kým chci. Tak pojďte, vezmu vás za ruku, zavřete oči a sněte!
Cirkusová produkce, lépe řečeno, výuková hodina školy hrou, začala. FOTO archiv DA
Pět dívek a urostlý chlapec v doprovodu tří dospělých vstoupili do „manéže“. Cirkusová produkce, lépe řečeno, výuková hodina školy hrou, začala.
Dvě vyvolávačky halekaly povely. Jitka Vrbková česky, Iveta Kocifajová německy. Šéf manéže Václav Dvořák, kamarádsky vodil dětské hrdiny po ploše.
První číslo programu – rozcvička…
A poskakujeme, a kroužíme pažemi a vytřepáme si prsty… / A čím chceš být: malířkou… A Lukáši, co máš nejraději: pivo…
Slova drhnou v hrdlech… Ale to nevadí, však my si rozumíme…
Slova drhnou v hrdlech… FOTO archiv DA
Děti skotačily. Zuzanka vrtěla tyčkou jako mažoretka, Monika kroutila boky, Eliška šermovala rukama, Hanička kreslila maminku s tatínkem a Martina naznačovala prsty, že snad plave… Dívky byly bezprostřední. Pohybovaly se prostorem bez bázně. Jedna z nich tu a tam odskočila za paní sedící pode mnou, aby jí pohladila ruku: Tetičko, líbím se ti…? Kamarád Vašek zvedl nad hlavu bednu a sypal z ní víčka. Červené uzávěry padají do manéže, vydávají chrastivé zvuky. Děti volaly: To jsme nasbíraly… Copak si teď koupíme…? Zátky sloužily ke zdobení kostýmů, ale také z nich mohou být klaunské nosy… Tři dospělí zpívali, dělali legraci, starali se o malé herce, jako kvočny o kuřátka…
Tetičko, pojď na dobroty… FOTO archiv DA
Diváci pomáhali sbírat umělohmotné uzávěry, dávali je zpět do krabice… Režisérka Vrbková pozvala všechny na malý rodinný raut a škola hrou umlkla.
Tetičko, pojď na dobroty, řekla jedna z protagonistek a já měl v očích pálivý pocit…
Jste stateční, milí lidé…
Přeji mnoho dalších radostí a úspěchů…, řekl jsem paní režisérce Vrbkové a tiše se vytratil do deště.
Brno – Komín, 18. 9. 2017
Divadlo Aldente, Brno – Jitka Vrbková a kolektiv: Who am I? Režie: Jitka Vrbková. Videa a technická spolupráce: Tomáš Král. Hrají herci s Downovým syndromem i bez něj: Hana Bartoňová, Václav Dvořák, Zuzana Filoušová, Iveta Kocifajová, Monika Pekařová, Lukáš Suchánek, Martina Trusková, Eliška Vrbková, Jitka Vrbková. Sklepní sál, Štefánikova 1, Brno, neděle 17. 9. 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 271)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
