Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 273)

Slova Mariny Carr – jsme více bytosti z masa a kostí než bytosti rozumu, nejprve cítíme a teprve pak přemýšlíme, klubala se mi hlavou po celou dobu premiéry příběhu irské Médey, kterou po narození odložila matka v bažinách do hnízda černé labutě…

Hester Swanová (Tereza Groszmannová), zplozená v divokosti matkou lehkých mravů, má v sobě krev cikánských předků a touhu žít svobodným životem. Má dům a žije u rašeliniště v maringotce. Porodila dceru Josie (Gabriela Parmová). Její druh a otec Josie, Kilbride Carthago (Tomáš David), ji chce opustit, chystá se uzavřít sňatek s Karolínou Cassidyovou (Anna Stropnická).

Autorka velmi umně spřádá příběh. Pozvolna a po troškách odhaluje tajemství svých hrdinů, lidí zrozených ve hříchu, nesoucích v svém srdci tradice zla svých rodů. Otec Karoliny, Xavier Cassidy, je vdovcem, který zneužíval matku Hester. Hester s pomoci Kilbride Carthaga zavraždila bratra Hester, Josefa Swana…

Jako když stoupají nad bažinami páry, zjevují se ve hře duchové. Postava zvaná Milovník duchů (Vladimír Krátký) s černým cylindrem na hlavě otevírá děj a je také smutným aktérem epilogu. Duch Josefa Swana (Michal Lurie) do děje vstupuje, tančí s Kočičí ženou a demonstruje, jak byl zavražděn. Kočičí žena (Marie Durnová), magické stvoření nosící po kapsách mrtvé myši, je vědmou, léčitelkou a uhrančivou věštkyní osudů.

Režisér, básník jeviště Martin Františák skládal plošky autorčiných vět ve strofy scénických, rytmicky zdobených výjevů a obrazů. Vykreslil z nich duhový oblouk krutého dramatu. Jeho herecký tým sestavený z osobností vytvářel zapamatovatelné jevištní postavy.

Scéna černobílých hranatých ploch, proměňovaná v prostory síně s dlouhým stolem svatební hostiny, evokovala zdání strohosti antického amfiteátru… Masky, účesy a kostýmy přispěly ke snadnému rozlišení aktérů. Přibližují děje našim dnům.

Hudbou se šetřilo… Byla však vždy věrnou družkou lidských tragédií… Z jeviště zněla brilantní čeština, umocněná pečlivou výslovností.

V inscenaci nebylo „malých“ rolí. Mladý velký Dunne Pavla Doucka v upnutých rourkách kalhot ukončených křiklavými pásky ponožek, s frajerskou, na jednu stranu převislou kšticí vlasů s vlezlou úslužností pinkla, působil komicky. Otec Willow, věčně mírně opilý, rozdával požehnání vláčnými pohyby těla playboye. Pletl si kropenku svaté vody s pistolí… Ducha Josefa Swana hrál urostlý, šarmantní a výřečný Michal Lurie. Na ploše mála slov Milovníka duchů zářil Vladimír Krátký. Jeho smích se zařezával do pozadí zlacených andílků jako dýky osudu.

Vdovec Xavier Cassidy, dobrácky se tvářící starostlivý otec skrývající živočišnost panovačného tvrdého chlapa v podání Igora Bareše, byl ozdobou představení. Z chudoby k bohatství se drápajícího, přelétavého, všehoschopného Carthage Kilbride ztvárnil Tomáš David. Svatební oděv nosil i s prodejními visačkami na saku… V chatrný plášť zahalená, vitální bezdomovkyně, tančící, rozevlátá, taková byla Kočičí žena, vědma a bylinkářka Marie Durnové. Anna Stropnická byla typickou, do svatebních rouch zakuklenou vdavekchtivou nevěstou Karolinou. Helena Čermáková byla neukojenou matkou stiženou „opičí“ láskou k jedinému potomkovi. Její křepčení při svatební hostině bylo neodolatelné. Hana Tomáš Briešťanská v rouchu veselé vdovy svou nápadnou tichostí lákala marně mužská těla. Její Monika Murrayová se podobala málo lepící mucholapce. Gabriela Parmová dala do vínku sedmileté Josie dětskou kuráž a zřetelnou mluvu. Herecký výkon z rodu velkých podala o premiéře Tereza Groszmannová v hlavní roli Hester Swanové. Dravě zvládala scény duševních stresů a živočišných vášní. Byla zraněnou, o své životní štěstí bojující bytosti posouvající sebe i svůj rod do záhuby.

Premiéra měla u diváků úspěch…

Inscenace je šťastným vykročením činoherního souboru do nastávající divadelní sezony.

Brno – Komín, 24. 9. 2017

Národní divadlo Brno / Mahenovo divadlo – Marina Carr: U Kočičí bažiny / Irská Médea. Překlad: Šárka Císařová, Olga Bártová, režie: Martin Františák, dramaturgie: Pavel Jurda, Petr KlariN Klár, scéna: Marek Cpin, kostýmy: Markéta Oslzlá-Sládečková, hudba: Nikos Engonidissistent, pěvecké nastudování: Petr Svozílek,  pohybová spolupráce: Pavol Seriš. Osoby a obsazení – Hester Swanová: Tereza Groszmannová, Carthage Kilbride: Tomáš David, Dalibor Buš j. h., Paní Killbrideová: Helena Čermáková j. h., Josie Killbrideová, 7 let: Anna Marie Havířová j. h., Gabriela Parmová j. h., Xavier Cassidy: Igor Bareš j. h., Monika Murrayová: Hana Tomáš Briešťanská, Kočičí žena: Marie Durnová, Karolína Cassidyová: Anna Stropnická, Annette Nesvadbová Otec Willow: Petr Bláha, Milovník duchů: Vladimír Krátký, Duch Josefa Swana: Michal Lurie j. h., Mladý Dunne: Pavel Doucek, Houslistka: Jitka Šuranská j. h. Píseň Josie Swanové zpívá: Tereza Marečková j. h. Premiéra 22. 9. 2017.

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 7. října 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 273)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ