Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 275)
V dnešní uspěchané, nevlídné a podezíravé době, jsem se vydal do studentského divadla v naději, že budu okouzlen scénickou variací podkrkonošských sousedských pašijových her o jednom z nejdůležitějších příběhů naší civilizace. Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista mě provázela životem.
Maminka byla silně věřícím člověkem, brávala mě na poutě, chodila se mnou na pobožnosti křížových cest, trpělivě vysvětlovala jednotlivá zastavení. Na jednom svatém putování po Kerkonoších jsme v jakémsi městečku viděli pašije v podání místních radní, sedláků a řemeslníků. Ježíše Krista hrál švec a maminka se zlobila, že se to jmenuje Komedie…
Během svého hereckého působení u Bezručů jsem hrál v chóru židovského lidu. Spolu s Jiřím Vimrem jsme vytvořili dvojici prostopášných zlotřilců.
Po příchodu do Mahenovy činohry jsem v památné inscenaci Evžena Sokolovského přebíral roli napraveného hříšníka. Když Zdeněk Kampf v roli Opovědníka předstoupil před obecenstvo a řekl: Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Diváci odpověděli sborem: Až na věky!
Paní Vlasta Fialová byla překrásnou Pannou Marií a Ladislav Lakomý věrohodným Pánem Ježíšem Kristem. Milosrdné sestry se na Komedii sjížděly z daleka a během představení se modlily. Když jedna z nich zemřela, sestry splnily její poslední přání a vyskládaly jí rakev fotografiemi Ladislava Lakomého ztělesňujícího postavu Pána našeho Ježíše…
Sálem studentského divadla profukoval studený průvan. Sedl jsem si vedle harmonia. Uprostřed černé síně se nacházelo pódium a na něm z trámků sbité dřevěné jevišťátko s oponkou. Hlediště se plnilo diváky.
Převahu mezi nimi měli mladí lidé. Vítal je Opovědník, vedoucí čtvrtého hereckého ročníku Lukáš Rieger. Usměvavý pan učitel, sympatický organizátor, tvůrce, který se svými žáky pašije připravil a secvičil. Udílel pokyny, dirigoval zpěvy, dbal na správné nástupy a odchody aktérů ze scény. Byl duší inscenace. Jeho mluvní projev byl řečí kantora jdoucího Komenského stopou. Obřadně předčítal teze evangelií, sbor dívek jeho slova proměňoval ve zpěvné litanie.
Děj chvátal. Ježíš (Pavel Šupina) byl pokřtěn, postil se v Sinajské poušti, z rybářů stvořil učedníky myšlenek, jež spasí svět. Konal zázraky. Uzdravil Lazara a hříšnou Majdalenu (Barbora Bezáková) změnil v ctnostnou ženu.
Rekvizity byly plošné, výraznými barvami pomalované. Konvice, karafy, ryby. Pecen chleba v sobě skrýval dvanáct plochých krajíců…
Naivitu textů nezvykle tvořených podkrkonošskou staročeštinou zvládali studenti dobře a veselí židovských tanců také. V zobrazování ustálených „svatých“ gest a ve zpěvu sólových popěvků byly znát problémy. Pro adepty herectví snící o práci před televizními a filmovými kamerami musel být asi značný problém zvládnout stylizované, dravé dryáčnictví prostoupené oblou milostí divadla z dob baroka. Studentům se dařilo ve scénách dramaticky vypjatých (soud nad Ježíšem, bičování, cesta na Golgotu, ukřižování Krista, snímání z kříže). Netradičně bylo pojednáno umírání a závěr po Kristově vzkříšení. Ježíš na kříži své poslední věty vykřičel. V závěru herec z role „vystoupil“, jakoby se mu nechtělo hrát postavu Spasitele. Naštěstí byl herečkou hrající Matku do pozice svatosti vrácen.
Režijní koncepce Ivo Krobota velmi chytře spojila postavení vedoucího ročníku, zkušeného herce Lukáše Riegra, se ctižádostivostí jevištních noviců. Záměr vytvořit poutavé představení s početným ansámblem složeným ze dvou ročníků (4 a 2) studentů herecké tvorby, se zdařil. V době vážného ohrožení civilizací je dobře, že režisér Krobot prosadil nastudování příběhu Ježíše Krista. Může se stát, že tuto biblickou zkušenost budou potřebovat ti, kteří zůstanou…
Znamenitá scénografie Rostislava Pospíšila umožnila herecký pohyb po celé ploše sálu. Hudba rockera Zdeňka Kluky se mísila se skladbami Bohuslava Martinů a Jiřího Pavlici. Přibližovala scénické dění dnešku. Dramaturgie připravila k inscenaci kvalitní program…
Premiéra měla u diváků úspěch.
Brno – Komín, 27. 9. 2017
Studio Marta, Brno – Komedie o umučení. Režie: Ivo Krobot, dramaturgie: Lukáš Rieger, výprava: Rostislav Pospíšil, pohybová spolupráce: Ladislava Košíková a David Strnad, hudební nastudování: Petr Svozílek, hudba: Zdeněk Kluka, světlo: Vojta Matulík, zvuk: Petra Göbelová, Václav Zemánek, produkce: Viktoria Kallayová, Júlia Pecková. Hrají – Ježíš: Pavel Šupina, Matka: Natalie Golovchenko, Čert: Mark Kristián Hochman, Smrt: Klára Anna Satinská, Jidáš a Mastičkář: Karel Vondrášek, Jan Křtitel a Kajifáš: Jakub Spišák, Hyrkán: Štěpán Princ, Rezidendarius: Viktor Harangi, Adam, Lazar a Pilát: František Maňák, Majdaléna: Barbora Bezáková, Eva, Veronika a Salome: Magdalena Straková, Samaritánka a Marta: Petra Schovánková, Odpovědník: Lukáš Rieger, Regenschori: Petr Svozílek. V ostatních rolích účinkují posluchači druhého ročníku činoherního herectví a druhého ročníku činoherní režie Klára Bulantová, Eliška Brumovská, Eliška Vocelová, Hana Drozdová, Štěpánka Romová, Lukáš Dohodil, Filip Ježowicz, Jan Horák, Matěj Beneš, Jan Kokoška, Hana Zahradníčková. Premiéra 24. září 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 275)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)