Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 279)
Malý rodinný podnik je hrou světově proslulého anglického autora Alana Ayckbourna z roku 1987, kterou má od března minulého roku na repertoáru Městské divadlo Brno. Inscenaci režíroval Petr Gazdík.
Ač jsem v hlubokém mládí ve zdech tohoto divadla hrával, to se tehdy jmenovalo Svobodné divadlo a později Divadlo bratří Mrštíků, nejsem jeho častým návštěvníkem. To se tak stane, když osud není něčemu nakloněn… Přesto je mi Městské divadlo drahé…
Koupil jsem si seniorský lístek a sledoval milé tváře, které jsem poznal za dobu působení ve studentské Martě. Postavy se pohybovaly v bělostné, do výšin vystavěné oranžérie „moderně“ strohých zákoutí schodišť a kójí. Poskakovaly v ní jako kanárci v kleci…
Ayckbournova hra je v podstatě rozvinutým epigramem o touze člověka „krást, mít se a být šťastným“. Aktéři v kostýmech šitých na míru vládli hybnými jazyky a byli vtipní. Hráli své nesympatické, podlé, farizejské role s elegancí a šarmem.
Mnohomluvná podívaná začínala legrační scénou rodinné slavnosti předávání podniku senilním zakladatelem Kenem Ayresem (Ladislav Kolář) zeti Jacku Mc Crackenovi (Viktor Skála). Desetičlenný rodinný klan čeká na nového šéfa. Ten přichází a laškuje se svou paní Poppy (Alena Antalová), rozepíná pásek i poklopec od kalhot, že bude „chlupatý Erik“… Paní Poppy ho vtáhne mezi sešlost… Takový malý žert nastupujícímu šéfovi na uvítanou…
Malý rodinný podnik v režii Petra Gazdíka je výkladní skříní herecké bravury. Závratné tempo inscenace je proniknuto dobře vypointovanými slovními i situačními gagy. Obecenstvo se směje… Možná, že zloději, kteří pamatují časy, kdy nekrást znamenalo okrádat vlastní rodiny – neřestní nabobové, hamouni, kradači loupající perníček kde se dá… Ti se asi nesmějí – jsou-li v hledišti vůbec, řekl bych, že na satirické hry nechodí.
Konverzační situační komedie je divadelní žánr, který se musí umět. Dokonale zvládnuté herecké řemeslo, komediálnost a talent jsou nezbytnými předpoklady herců, chtějí-li vyniknout v této disciplíně. Viktor Skála hraje šéfa nábytkářské firmy virtuózně. Plamenný, obratný rétor zaskočený nečekanými událostmi, bojující i rezignující, nabízí divákovi labyrint mysli. Je přesvědčivý v každém okamžiku. Alena Antalová v postavě paní šéfové Poppy je neodolatelně půvabná nevkusem oblékání a naivní hloupostí v rozhodování. Dokáže vykřesat gag i z nejnevinnější situace. Ivana Vaňková je nestoudnou, všeho chtivou mrchou, „dominou“. Neřest jí kouká nejen z očí… Je hybatelem úpadku firmy a Cliffovi nevěrnou manželkou. Krásnou bestií par excelence… Ladislav Kolář, muž fešný, hraje demenci zakladatele firmy s nakažlivou rozkoší člověka, co ví své… Jan Mazák jako soukromé detektivní očko Hough je zlodějem nenápadným, výřečným. Chytrým, vlezlým a nebezpečným parazitem.
Byl jsem inscenací, především hereckými výkony všech, okouzlen. Asi budu muset ještě více šetřit a do Městského divadla chodit častěji…
Jen jedno mi nejde na mysl. Kde nový šéf rodinného podniku před nástupem do funkce žil, že byl nekalostmi své firmy tolik překvapován…
Brno – Komín, 5. 10. 2017
Městské divadlo Brno – Alan Ayckbourn: Malý rodinný podnik. Překlad: Zuzana Joskov, režie: Petr Gazdík, scéna: Emil Konečný, kostýmy: Andrea a Adéla Kučerovy. Hrají: Viktor Skála, Alena Antalová, Kateřina Marie Fialová, Johana Gazdíková, Jan Brožek, Igor Ondříček, Ivana Vaňková, Ladislav Kolář, Jakub Uličník, Evelína Studénková, Sára Venclovská, Jan Mazák, Alan Novotný a Iva Kalusová. Premiéra 16. března 2016. Psáno z reprízy 5. 10. 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 279)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)