Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 284)
Ve studentské Martě se natrvalo zabydlelo divadlo-laboratoř, tak jak o tom kdysi sníval profesor Bořivoj Srba, neboť věděl, že hledání a experiment k studentskému životu patří…
Studenti a jejich pedagogové se rozhodli inscenovat hru francouzského dramatika Jeana Giraudouxe Elektra nově. Umístili děj hry do rekvizitárny kulturního domu v Krnově. Protože, jak je známo, v okolí Krnova žije enkláva řeckých běženců a ti každoročně slaví Řecké dny. Obléknou se do řeckých krojů a pořádají estrádu na řecký způsob. Jejich ochotníci často hrají Hru na Elektru.
Umístili děj hry do rekvizitárny kulturního domu v Krnově… FOTO archiv
Antický Zahradník (Jakub Spišák) je rekvizitářem. V nevzhledném pracovním overalu rovná v policích rekvizity, nosí bedny s pivními láhvemi a má vatonem vycpané břicho, aby jeho zjev nebyl přitažlivý. Tři antické Eumenidky (Klára Anna Satinská, Barbora Bezáková, Stanislava Bezáková), výřečné a prostopášné, zdrbnou kdekoho a prozradí divákům, kdo je kdo a o co mu jde. Na kolečkových bruslích odjedou létacími dveřmi do sálu dělat legraci, aby se po chvíli vrátily a blbnuly na kvadrát… Z útlého, pohledného, dobře oblékaného a dívkami obletovaného cizince se časem vyklube Orestés (Štěpán Princ). Mladík udivuje mrštností. Vyskakuje bez rozběhu do sedu na lednici, jako netopýr plachtí přes jevištní propast, skáče z jeviště do hlediště a přitom bez známek rozechvění mluví… Do rekvizitárny přichází mužný Aighistos (František Maňák) i Předseda nejvyššího soudu (Viktor Harangi). Před odchodem na výstup mluví vázanou řečí o problémech a tajích ložnic královského dvora. Vášní rozběsněná Klytaimnéstra (Natálie Golovchenko) se vynoří a vystřeluje před sebe monolog. Vilná Aghate (Petra Schovánková) se zmocní Orestea a odvleče ho do zákulisí.
I když herci dobře vyslovují, nerozumím, o čem je řeč. Někteří se v textech ztrácejí a já s nimi.
Oživení do stísněných prostor rekvizitárny svým příchodem vnáší elegantní blonďák ve skvěle padnoucím obleku (Karel Vondrášek) hrající roli antického Žebráka. Je nenuceně usměvavý, vtipný, jeho věty jsou členěny do významů. Okamžitě získává přízeň publika. V rekvizitárně se objeví i kontrola protiteroristické bezpečnosti a elektrikář opraví nefunkční, nade dveřmi umístěné elektrické hodiny…
Přiznám se, že když se konečně na scénu dostavila tichá, útlá a hezká Elektra (Magdalena Straková), byl jsem poněkud zmaten. Hovořila líbezně, jako na mikrofon. Ale stále jsem nechápal, proč na jeviště přišla a co chce divákům sdělit…
Setkání Elektry s Orestem se zdálo být nenápadným potkáním dvou jedinců, kteří nepoznali rodičovskou něhu. FOTO archiv
Setkání Elektry s Orestem se zdálo být nenápadným potkáním dvou jedinců, kteří nepoznali rodičovskou něhu. Sourozenecký vztah byl demonstrován velmi výrazně v okamžiku, kdy oba usnuli propleteni v klubíčko vzájemného objetí…
V pozoruhodném závěru prvé části představení byla technickými pracovníky demontována scéna. Kulisy zadní stěny byly odnášeny a obě boční části rekvizitárny sjely do podzemí. Jako při zemětřesení. Až do konce z nich trčela viditelná torza dodávající příběhu předzvěst neštěstí. Mezi schodovým návrším se spícími sourozenci a plošinou kolbiště vládců vznikla zející propast. Pracovníci v montérkách připomínali záchranáře hledající pod troskami přeživší…
Bylo mi jako ve snu…
Bloudil jsem černou Martou a vzpomínal na doby dávno zavanuté. Profesorka Lola Skrbková s brejličkami na nose se vynořila z přítmí a jako kdysi sugestivně šeptala: Že ti to dnes nevyšlo, tolik nevadí. Vždyť každé vaše představení je součástí výuky. To, co jsme do vás naskládali, se jednou i ve tvém výkonu projeví. Třeba už příště… Těším se…
K mému překvapení druhá část představení začala probuzením Elektry a jejím vymaněním z objetí Orestea. FOTO archiv
K mému překvapení druhá část představení začala probuzením Elektry a jejím vymaněním z objetí Orestea. Herci hrající sourozence proleželi přestávkový čas ve velmi nevlídných pozicích na tvrdém schodu jako živá součást dekorace… Přiznám se, že jsem pak rozechvělou Elektru sledoval s velkým napětím, zda se dožije konce…
Na jevišti se herecky vyjasnilo. Krnovský kulturák byl zapomenut, studenti se soustředili na dialogy vyjadřující vztahy mezi protagonisty dramatu. Jak se říkávalo, ve svých postavách narostli.
Do antického půdorysu se vmísily postavy v maskáčích. Mocní oblékli vojenské uniformy. Jevištěm pobíhala bojující komanda. Žertéř zvaný Žebrák strašil budoucnost ošklivostí tváře potřené fosforem. Tmou prozařovaly i tři mýtické Eumenidky…
Orestes zabije matku, město je vypleněno vojskem nepřítele. Elektra se stává vražedkyní.
Poselství o věčné pravdě, že si děti rodiče nevybírají, ale že se umí stvořitelům za své bytí krutě mstít, se uzavřelo. FOTO archiv
Poselství o věčné pravdě, že si děti rodiče nevybírají, ale že se umí stvořitelům za své bytí krutě mstít, se uzavřelo. Drama o zaslepenosti pomsty člověka na člověku skončilo.
Věru, hodně toho na bedra studentů naložili jejich pedagogové… Přesto úskalí Zetelovy režijní koncepce zvládali adepti divadelních profesí s nadšením a láskou…
Těším se na další setkání. Ať se daří…
Jaroslav Tuček, 25. 10. 2017
Studio Marta, scéna DIFA JAMU, Brno – Jean Giraudoux: Elektra. Překlad: Jindřich Hořejší, režie: Zetel, dramaturgie: Karolina Ondrová, výprava: Jan Matýsek, hudba: Vojtěch Dlask, sSvětla: Vojtěch Matulík, Lucie Pařízková, zvuk: Petra Göbelová, Vojtěch Fišera, Václav Zemánek, produkce: Júlia Pecková. Hrají: Barbora Bezáková, Natalie Golovchenko, Stanislava Hajduková, Viktor Harangi, Mark Kristián Hochman, František Maňák, Štěpán Princ, Klára Anna Satinská, Petra Schovánková, Jakub Spišák, Magdalena Straková, Pavel Šupina, Karel Vondrášek. Premiéra 22. 10. 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 284)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
