Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 286)
Byl jsem v Mahenově divadle na premiéře opery italského skladatele Gaetana Donizetti Nápoj lásky. Mé nadšení z onoho představení přetrvává. Neustále se mi před očima vynořují jednotlivé obrazy a slyším skvostné muzicírování instrumentalistů a zpěvy sólistů…
Na ploše organtýnové opony se převracely listy plakátu s hlavou divy Adiny s texty: Nenechte si ujít! Adina, Adina, Adina…
Usmál jsem se a hlavou mi mihla vzpomínka na stmívání v kolejním pokoji. Student dirigování a řízení sboru Petr Skoumal hrál na klavír a říkal studentovi operního zpěvu Arnoštu Svobodovi: Nápoj lásky, Nemorino, to by byla pro tebe role. Ale to bys musel hodně cvičit. A taky trochu povyrůst, aby bylo věrohodné, že se do tebe zamiluje operní diva Adina. A to víš, že Adina Mandlová, si od hrdinky opery vypůjčila jméno… Nevíš? Tak teď to víš. Part Adiny je jedna velká koketerie s koloraturami… To by měla zpívat dívenka tenká jako proutek… a krásná, Arnošte… krásná…
Vzpomínka kmitla a zmizela. Přede mnou skotačí sboristky v krojích antických kněžek. Božská Adina (Karolina Kněžíková) v průsvitném župánku zpívá o kouzelném nápoji lásky, který působí okamžitou schopnost být milována zbožňovaným či milován zbožňovanou. Po jevišti pobíhají členové filmového štábu. Statný režisér organizuje kameramana. Hledají postavení pro kameru. Vysoký muž nosí dlouhou tyč a na ní mikrofon s bimbajícím střapečkem. Chaplinovi podobný klučina, tenorem obdařený rekvizitář, pociťuje náklonnost k Adině a zavěšuje na antický sloupek zelenou girlandu. Před kameru vstoupí dáma s černou ceduličkou, filmová klapka. Záběr první po prvé, klap. Sbor proplétajících se hlasů, chválících něžnosti podob lásky, letí vzhůru k pozlaceným andělíčkům sametových lóží. Je to jako snový ptačí sněm…
Jako motýlek poletuje scénou nešťastně zamilovaný Nemorino (José Manuel), rázným krokem kráčí intrikující svůdce žen Belcore (Roman Hoza) a statný Dulcamara (Jiří Sulženko) vozí své zázračné moky na létajícím bicyklu. Ohnivá Giannetta (Tereza Merklová Kyzlinková) klape filmovou klapkou a je jí plno. Všemu dění však vévodí filmová diva, krásná Adina (Kateřina Kněžíková). Zpívají skvěle…
Režijní nápad Magdaleny Švecové přenést do filmového ateliéru křehoučký příběh o lásce, ve kterém se za pomoci vinného moku a zděděných peněz, stane Adinou nemilovaný Nemorino jejím milovaným chotěm, je klíčem úspěšnosti příjemně hravého představení. Skutečnou pastvou pro oči je scénické řešení a barevnost kostýmů, evokující třicátá léta minulého století. Hudební nastudování i dirigentský výkon Ondřeje Olose ctí Donizettiho partituru, dramatičnost a zároveň lehkost jeho hudby. Korunou všeho jsou pěvecké a herecké výkony představitelů hlavních rolí.
Z divadla, kde si jeviště tak dobře rozumělo s Donizettim, jsem odcházel nerad, ale nadšen…
Brno – Komín, 11. 11. 2017
Národní divadlo Brno – Gaetano Donizetti: Nápoj lásky. Libreto: Felice Romani, hudební nastudování: Ondrej Olos, dirigent: Ondrej Olos, Robert Kružík, režie: Magdalena Švecová, scéna: Andrej Ďurík, kostýmy: Eva Jiřikovská, světelný design: Pavla Beranová, choreografie: Martin Pacek, sbormistr: Pavel Koňárek, Klára Roztočilová, dramaturgie: Patricie Částková, asistent režie: Vojtěch Orenič. Osoby a obsazení – Nemorino: Ondřej Koplík, José Manuel j. h., Adina: Kateřina Kněžíková j. h., Andrea Široká, Belcore: Roman Hoza, Igor Loškár, Dulcamara: David Nykl, Jiří Sulženko, Ondrej Mráz j. h., Gianetta: Tereza Merklová Kyzlinková, Eva Štěrbová j. h. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NDB. Kompars. Premiéra 20. října 2017 v Mahenově divadle.
///
Více o inscenaci Nápoj lásky na i-DN:
Kritické teze Josefa Hermana: Nápoj lásky v Brně
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 286)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)