Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 301)
Anglický spisovatel Anthony Burgess napsal v roce 1962 román o dítěti svého věku Alexovi, který vášnivě miluje poslech vážné hudby, především Beethovena. Román nazval Mechanický pomeranč. V roce 1971 jeho příběh převedl Stanley Kubrick do filmové podoby. Alex v podobě bezcitného, krutého násilníka posedlého sexuální zvráceností vyvolával kontroverzní reakce. Od roku 1973 až do 2000 trval v Anglii zákaz jeho promítání.
Absolventský ročník vedený Lukášem Riegrem si zvolil Mechanický pomeranč jako výukový titul. Studentka režie Barbora Chovancová s adeptem dramaturgie Jakubem Liškou stvořili dramatizaci a ve spolupráci se scénografkou Magdalenou Paráčkovou jí vtiskli divadelní podobu.
Hrací plocha černé Marty se zdála být pařící slatinou s trčícími pahýly rozestavěného lešení… V horní části zářily spojnice linek a krvavý nápis Korova. Během produkce se mnohé prutové kulatiny žíhaně zbarvovaly, a vytvářely tak dojem nadreálných světů podobných vědeckým záznamům činnosti mozku. Jako by se příběh odehrával v Alexově hlavě. Inscenace tím získávala rozměr ošklivého snu.
Herci se po konstrukcích pohybují s lehkostí popírající zemskou přitažlivost. Režisérkou jsou vedeni k výbušnému, ale ukázněnému projevu v rámci daného inscenačního řádu, k pečlivé výslovnosti a rozlišení charakterů hraných postav. Výkon Marka Kristiana Hochmana v roli Alexe je mimořádný. Jistě neujde pozornosti producentů nejen divadelních. Jeho bezelstný úsměv ukrývá skutečnou podobu lidské bestie. S maskou na tváří organizuje násilnosti svých zlotřilých kumpánů. Uzurpuje, znásilňuje a vraždí. Milovníci lingvistiky možná ocení českou mluvu plnou rusismů, germanismů, anglicismů a možná i romštiny. Kdo pátráte po vzniku problému, jak se v člověku rodí vůle konat násilí, zajděte si do Marty na představení Mechanického pomeranče. Inscenace vás klidnými nenechá…
Brno – Komín, 18. 12. 2017
Divadelní studio Marta, Brno – Anthony Burgess: Mechanický pomeranč. Překlad: Ladislav Šenkyřík, dramatizace Barbora Chovancová, Jakub Liška, režie: Barbora Chovancová, dramaturgie: Jakub Liška, pohybová spolupráce: Ondřej Jiráček, Adam Mašura, výprava: Magdaléna Paráčková, hudba: Eva Dobružská, zvuk: Petra Göbelová, Václav Zemánek, Michal Nýdr, světlo: Barbora Jágrová, light design: Luboš Zbranek, stavba: Barbora Sosnovcová, produkce: Adéla Svídová. Hrají: Barbora Bezáková – Čajina, Vězeň, Sestřička; Natálie Golovčenko – Čajina, Policajt, Emko, Vězeň; Viktor Harangi – Pitrs, Guvernér, Len; Mark Kristian Hochman – Alex S.; František Maňák – Tupolin, Vězeň, Bejk; Štěpán Princ – Ministr vnitra; Klára Anna Satinská – Žena spisovatele, Bachař, Da Silva; Petra Schovánková – Barman, Žena s kytkami, Vězeň, Rubinstein; Jakub Spišák – Přepadený důchodce, Policajt, Vězeň, Dr. Branom; Magdalena Straková – Čajna, Vězeň; Pavel Šupina – Blázen v Korově, Spisovatel Alexander, Deltoid, Kaplan; Karel Vondrášek – Georgeek, Téčko, Dr. Brodsky, Rick (studenti 4. ročníku herectví DIFA JAMU). Premiéra 14. 12. 2017.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 301)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)