Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 307)
Do Brna přijelo Bratislavské bábkové divadlo s inscenací Petera Palika Zhavranelí, kterou na námět pohádky Boženy Němcové napsal Jozef Mokoš.
Soubor, jehož kořeny sahají do roku 1957, sjezdil se svými pohádkami kraj světa. Na pětatřicet států je vítalo na svých scénách. Divadlo, které si za cíl vzalo vytváření protiváhy době počítačů, videoher a komiksů, rozložilo své království na jevišti Polárky…
Sedm uschlých torz stromových pahýlů němě shlíželo na rituální tanec omladiny, zpěvem vítající jaro. Priď k nám Živa / daj nám silu hrejivú / Chráň nás Živa / daj nám silu žiarivú. Krása slovenštiny a obdivuhodné obrazy z dřev nás vtahovaly do dob tajemných rituálů, ve kterých vládli slovanští bohové slunce, větru a hromů.
S odvážnou dívkou Bohdankou jsme se vydali hledat bratříčky, nebohou matičkou zakletých v sedm havranů. Bloudili jsme lesy plnými přízraků a nad vodami létali diví ptáci. Datel kloval do stromu, pes pobíhal, slepička snesla vajíčko a kůň nesl krále. Bohdanka šila sedmero košilek a musela mlčet, aby zlomila matčino prokletí a bratry zachránila. Hovořit nesměla, dokud košilky nedošije…
Herci přenášeli a oživovali klacíky, haluze i keře a proměňovali se v bájné bytosti. Byli něžní, dobří i zlí. Tloukli do bubnů, klapali dřívky a nádherně zpívali.
Statečná Bohdanka se setkala s králem. Král se do ní zamiloval, vzal si ji za ženu a ona mu povila děťátko. Zlá švagrová chtěla Bohdanku i jejího synáčka zahubit. Bohdanka mlčela a potají šila košile… Když sedmou košili došila, království dřev a fantazie zalilo slunce. Bohdanka promluvila, z havranů se stali statní junáci a mé oči se zarosily od štěstí.
Bratislavští divadelníci roztáčeli poslední kolový rituál, vynášeli ze země smrtku Moranu a zpívali. Krajina, krajina, široká, dlhá, nik nevie, kde končí a kde sa začíná…
Dlouho a nadšeně jsme tleskali…Vážení přespolní, byli jste skvělí, děkujeme! Přijeďte k nám zase a zase a zas….
Dojatá kamarádka Mab řekla: Po dlouhé době jsem viděla představení, které mě pohladilo na duši. Mám radost… A poté již spěchala…
Stačil jsem zavolat: I pro mne to byl svátek.
Ale Mab už byla pryč…
Brno – Komín, 16. 1. 2018
Bratislavské bábkové divadlo – Jozef Mokoš: Zhavranelí. Režie: Peter Palik, dramaturgie: Katarína Jánošová, hudba: Martin Geišberg, scéna, loutky: Martina Fintorová, kostýmy: Elisabeth Wittgruber, pohybová spolupráce: Stanislava Vlčeková, asistent režie: Simon Fico. Osoby a obsazení. Bohdanka: Adela Mojžišová, Matka: Margaréta Nosáľová, Otec: Andrej Kováč, Pán: Ján Morávek, Švagriná: Janka Sovičová, Vietor: Lukáš Tandara, Luna: Anna Čonková, Slnko: Juraj Bednarič. Premiéra 30. 9. 2016 v Divadle Malá scéna STU v Bratislavě. Psáno z představení v brněnském Divadle Polárka v neděli 14. 1. 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 307)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)