Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 315)
Martin Glaser, režisér a ředitel Národního divadla Brno, se rozhodl inscenovat Čajkovského operu Piková dáma v šedi ústavu pro choromyslné. Dílo je uváděno v ruském originále.
Důstojník Heřman, šílenstvím stižený hráč hazardní karetní hry zvané Farao, je v něm mučen vidinami prožitých dnů svého života. Šedivými zdmi do choré mysli vstupují jemu známé bytosti. Nemocí stižený mozek vytváří změť bizarních vidin. Zdi blázince mění v honosnou síň paláce, hraběnku znalou tajemství tří vítězných karet v trojjedinou dámu. Milovaná se zjeví v oltářní podobě květinami obložené Panny Marie. Pouliční lampy jsou plujícími bójemi a shůry se snese kvetoucí větev. V nejbolestnější chvíli promění záchvat věznící stěny ve stovky prudce zářících bodů…
Jemné nuance osudů důležitých aktérů příběhu byly režijní koncepcí potlačenyFOTO NdB
Jemné nuance osudů důležitých aktérů příběhu byly touto režijní koncepcí do určité míry potlačeny, ovšem o to více se podařilo zvýraznit zbytečnost podlých činů Heřmana prahnoucího po bohatství za každou cenu. Režisérova fantazie přinášela na jeviště barevné obrazy nudící se šlechty, její rozmařilou hýřivost, touhu po romantice milostných vzplanutí a baladické lyričnosti… Pastýřské hry s kýčovitě namalovanými maketami jelenů, laní, růží, hřibů a kytic se snoubily s dokonalostí stylizovaného projevu zpívajícího mileneckého páru…
Magicky působily výjevy Hraběnky schizofrenně rozložené do tří postav a střety starých dam s šíleným karbaníkem Heřmanem. Mimořádnost provedení Čajkovského opery podtrhl excelentní výkon orchestru řízeného Robertem Kružíkem a bravura pěvců.
Toto – veskrze současné – provedení Čajkovského Pikové dámy je svátkem operního divadla. FOTO NdB
Roli blouznícího Heřmana hrál a zpíval skvělý tenorista Eduard Martynyuk. Nezapomenutelnou událostí se stalo obřadné, tajemstvím věčnosti opředené herectví legendární pěvkyně Soni Červené v titulní roli. Složitou postavu Lízy – krom skvělého pěveckého výkonu – obohatila přirozeným herectvím Natalya Romaniw. Mezi mužskými postavami upoutal představitel knížete Jeleckého Igor Loškár. Vynikající scénu navrhl Pavel Borák a nádherné kostýmy Markéta Sládečková.
Toto – veskrze současné – provedení Čajkovského Pikové dámy je svátkem operního divadla.
Brno – Komín, 19. 2. 2018
Národní divadlo Brno / Mahenovo divadlo – Modest Iljič Čajkovskij, Petr Iljič Čajkovskij: Piková dáma. Hudební nastudování: Robert Kružík, dirigent: Robert Kružík, Ondrej Olos, asistent dirigenta: Kostiantyn Tyshko, režie: Martin Glaser, scéna: Pavel Borák, kostýmy: Markéta Sládečková, světelný design: Martin Špetlík, sbormistr: Pavel Koňárek, dramaturgie: Patricie Částková, pohybová spolupráce: Martin Pacek, asistent režie: Silvie Adamová. Osoby a obsazení Heřman: Gianluca Zampieri j. h., Eduard Martynyuk j. h., Líza: Lucie Hájková j. h., Natalya Romaniw j. h., Hraběnka 1: Veronika Hajnová Fialová, Hraběnka 2: Jitka Zerhauová, Hraběnka 3: Soňa Červená j. h., Hrabě Tomskij: Vladimír Chmelo j. h., Pavoľ Remenár j. h., Princ Jeleckij: Igor Loškár, Svatopluk Sem j. h., Pavlína: Václava Krejčí Housková, Jana Hrochová Čekalinskij: Petr Levíček, Ondřej Koplík Surin: Josef Škarka j. h., David Nykl Čaplickij: Ivo Musil, Martin Pavlíček, Narumov: Petr Karas, Tadeáš Hoza j. h., Guvernantka: Jitka Klečanská, Hana Kopřivová, Máša: Eva Daňhelová, Martina Králíková, Pořadatel: Zdeněk Nečas, Milan Řihák, Prilepa / Chloë: Tereza Merklová Kyzlinková, Andrea Široká, Milovzor / Daphnis (Pavlína): Václava Krejčí, Housková, Jana Hrochová, Zlatogor / Plutus (Tomskij): Vladimír Chmelo j. h., Pavoľ Remenár j. h. Premiéra 17. února 2018 v Mahenově divadle v Brně.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 315)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
