Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 322)
Bylo pozdní odpoledne 15. března 1967. Studenti JAMU se svými profesory připravovali zahajovací představení nově otevíraného brněnského divadla – Mahenova nedivadla Husa na provázku… Mnoho se tehdy v Domě umění křičelo… Od 22. hodiny noční se pak v Procházkově síni konala premiéra Pospíšilovy inscenace novel Milana Uhdeho Panta rei aneb Z dějin národa českého s rozhlasovou hrou Výběrčí…
Současný soubor Divadla Husa na provázku. FOTO D. KONEČNÝ
K padesátinám divadla uspořádal soubor Divadla Husa na provázku akci Den Husy…
Mrzlo březnově, na náměstí se manifestovalo, v Domě umění vedli divadelníci odborné dialogy jak s „Husou“ dál, kdo by ji měl vést a jak…
Výběrové řízení na post ředitele Centra experimentálního divadla a šéfa Divadla Husa na provázku bylo zrušeno, protože výběrová komise nedoporučila zřizovateli ani jednoho ze čtyř přihlášených uchazečů…
Dlouhodobý ředitel CED, prof. PhDr. Petr Oslzlý, byl jmenován rektorem Janáčkovy akademie múzických umění a z pozice ředitele CED koncem sezony odchází. Umělecký šéf Vladimír Morávek po neshodách se souborem dal výpověď a od 31. 12. 2017 v divadle nepůsobí. Uměleckým šéfem byl ustanoven dramaturg Miroslav Oščatka.
Jiří Pecha a Bolek Polívka v polovině sedmdesátých let v dobách inscenace Pezza versus Čorba. FOTO archiv DHnP
Šlapal jsem po dlažbě Zelného rynku. Neveselé myšlenky mi vrtaly hlavou. Zakopl jsem a přistál na zdi. Na základním kameni stavby Divadla na provázku bylo vytesáno datum 23. září 1986. Lapal jsem po dechu. Sladká choroba je zrádná…
Mezi plakáty jsem objevil bělostné rámečky s veršíky zaslané divadlu do soutěže k padesátinám Husy. U každé básničky jsem se usmíval – a odpočíval. Usedl jsem v atriu k pianinu. Mladík v tričku s nápisem Jsem se mě zeptal: Pane, vy jste klavírista? Odpověděl jsem: Ne, ladič…
Ve foyeru kol dokola bylo zdivo ověšené nádherně bláznivými surrealistickými kolážemi stříhanými z předtištěných papírů, které oplývaly poletujícími motýly, černými havrany i lidmi. Třeba těmi s utrženými údy…Výtvarník Martin Kaiser dlouhou dobu ovlivňoval tvorbu Vladimíra Morávka…
Výtvarník Martin Kaiser dlouhou dobu ovlivňoval tvorbu Vladimíra Morávka… FOTO archiv DHnP
Uprostřed foyeru na ploše praktikáblového stolu instalovali nápadití tvůrci panoptikální výstavku pamětihodností. Viděl jsem „vatón“ Mirka Donutila, koženou bundu Jirky Pechy, vlas Arnošta Goldflama, dopis Ludvíka Kundery a také seznam pseudonymů Milana Uhdeho… Řekl jsem své hostitelce Ivaně Hloužkové: Kdybyste chtěli, mohl jsem do sbírky přispět „psí hlavou“…
Na pultě šatny, v narovnaných řádcích, se kupily knihy vypovídající o padesátileté historii Husy. Herečka Irena Visnarová mě objala: Šéfe, proč tady není ta vaše kniha Vzpomínek antihrdiny. Je výborná, měla by tu být… – Irenko, krásná, když ona ta knížka je poněkud apokryfická…
Na poschodí v sále seděly stovky pamětníků dávných i nedávných dění. Hereckých tváří, které si z kmotřičky Husy nadobro odskočily, bylo mezi nimi nepočítaně…
Milan Uhde. FOTO ONDŘEJ BESPERÁT
Na prospektu běžely dokumenty, fotografie i filmové záběry ze zkoušek, událostí a představení. Horňák Břéťa Rychlík v černém kloboučku vyvolával aktéry ke zpovědím, od klavíru bard Miloš Štědroň trousil vzpomínky, Bolek Polívka exceloval, Petr Oslzlý byl ve formě a Milan Uhde pronesl brilantní tirádu poklony paní Huse. Pánové Vladimír Krátký, Pavel Leicman a František Hromada evokovali své monology rolí, které hráli v nočních hodinách před padesáti lety… Kněz, Husita a Jan Hus ožili a vysloužili si velký obdiv…
Hlavou mi bzučely verše: Padesát husí k nebi letí, uprostřed hejna plane mistr Jan…
Soubor hrál, šaškoval a zpíval… Koncertu imitací výroků bájného režiséra Petera Scherhaufera vévodil Jan Kolařík… Martin Donutil si trhal pomyslné vousy jako kdysi režisér Zdeněk Pospíšil a Jirka Pecha hrál sám sebe v roli Babičky. Legendární režisérka, spoluzakladatelka Husy Eva Tálská, oslovovala auditorium hlasem z horního parteru. Škoda jen, že se nenašla odvaha k nápodobě mluvního projevu šlakovitého šéfa Vladimíra Morávka…
Bolek Polívka a Jiří Pecha. FOTO archiv DHnP
Dalibor Buš smutnil v písni Žida Mageriho – Umru, umru – nezařazenou do Balady pro banditu, Eva Vrbková zpívala píseň z inscenace Am a Ea a Andrea Buršová ladila smutky V objetí… Tereza Marečková četla dojemný dopis paní Jarmily Srbové o radosti, jakou by měl manžel zakladatel Husy, Bořivoj Srba, kdyby se dožil…
Vzpomínal i Mirek Donutil. Také se hrál nohejbal. To když byly rekonstruovány scény Společného projektu Divadla na okraji, Divadla na provázku, HaDivadla a Studia Ypsilon na téma – cesty, křižovatky, jízdní řády… Břetislav Rychlík připomenul, že v dobách schvalování všeho se projekt hrál v Brně, Praze a v Bratislavě, aniž byl kdy schválen… Orosilo se mi čelo a záda mi polil studený pot…
Alena Ambrová v šatně Domu umění. FOTO archiv DHnP
Pak se ještě zpívalo sborem: Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá…
Ve foyeru se diskutovalo, jak bude s CED a Husou dál. Šířil se názor teatrologa Karla Krále, zda dnešní večer nebyl tryznou…
Nebylo mi zdravotně dvakrát dobře. Oblékl jsem si kabát a loučil se. Hudebnímu skladateli a herci Davidu Smečkovi jsem si posteskl: Myslel jsem, že se setkám s Vladimírem Morávkem, ale asi to dnes „zasklil“. David odpověděl: Nedivte se, pane šéfe, oni tady zasklili jeho…
Zamyšlený a bolavý jsem chvátal na tramvaj. Asi jsem zakopl, protože jsem upadl. Mám nateklou ruku, nabitý nos, bradu i čelo… Doma jsem na sebe koukal do zrcadla. K zakrvavené tváři jsem zahuhlal: Jó, i slavit se musí umět s rozvahou, moji milí…
Brno – Komín, 20. 3. 2018
Divadlo Husa na provázku, Brno – Den Husy. Režíroval a scénář napsal Břetislav Rychlík, dramaturgie Miroslav Osčatka. Hráli: Pavel Zatloukal, Vladimír Hauser, Tomáš Milostný, Milan Holenda, Martin Donutil, Tomáš Žilinský, Jaroslav Tomáš, Jan Mansfeld, Jan Kolařík, Adam Mašura, Ondřej Kokorský, Tereza Marečkova, Simona Zmrzlá, Pavlína Vaňková, Růžena Dvořáková, Nicol Maláčová, Ivana Hloužková, Dominik Teleky, Dalibor Buš, Andrea Buršová, Monika Maláčová, Irena Visnarová, Vladimír Krátký, Pavel Leicman, František Hromada a kapela Meteor. 15. 3. 2018.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 322)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Eugenie Dufková
Ani nevím,
kolik už let píše o divadle, o lidech v něm, o „lesku a bídě“ vládnoucí všude kolem dokola – herec, učitel, umělecký šéf, stavitel a posléze autor přečetných a trefných mudrování Jaroslav Tuček… Doprovází, sleduje, a píše, neboť ví, že je to způsob, jak zastavit Čas…..
24.03.2018 (9.06), , Trvalý odkaz komentáře,