Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 339)
Když mě představoval pedagog Igor Dostálek rozesmátým studentům: Tohle je ten pán, co vymyslel a založil mezinárodní festival divadelních škol, cítil jsem se být zaskočen a nevěděl si s tímto pravdivým sdělením rady…
Vznik festivalu Setkání/Encounter byl spojen s problémy přestavby studentské Marty a myšlenka mezinárodního klání adeptů byla volavkou pro malověrné. Nebyly tehdy peníze a v dokončení stavby se nevěřilo. Legendární silák Franta Kocourek natíral zdi studia. Udělal mi štětcem černou šmouhu na čele a řekl: Neboj, povede se ti to. Budou sem jezdit komedoši z celého světa… Čtyřicet šest divadelních škol mělo letos zájem být účastníkem 28. ročníku festivalu!
S věrnou múzou Mab jsme v pravém středečním polední proklouzli do chladných prostor HaDivadla na produkci State Theater Institute z ruského města Jaroslavi.
Na inscenaci Night of Gelver, zpracované volně na motivy hry Ingmara Vilqvista (scénář Naděžda Filippova, Stanislav Burov), situované do Německa v období druhé světové války mě ani tak nezaujal tragický příběh německé ženy a jejího adoptivního, mentálně postiženého syna, jako naprosto věrohodné, „prožité“ herecké výkony protagonistů. Ekvilibristika záchvěvů těla a pomatené mysli hubeného blonďáčka se snoubila se smutkem a slzami nešťastné matky, vražedkyně.
Šlapali jsme uličkami. Mab řekla: Raději mám představení veselá, ale Jaroslavští byli znamenití…
Činnost Yaroslavl State Theater Institute odstartovala v roce 1980, kdy se stala nástupcem Yaroslavl Theatrical School, která vznikla v roce 1962 na popud Fierce Shishigina, který byl jedním z hlavních představitelů ruského divadla. Institut se nachází v místě, kde vzniklo ruské dramatické divadlo, což jde ruku v ruce s jeho posláním – místo, kde jsou vychováváni ruští herci, režiséři a scénografové. Od roku 2005 nabízí tento institut také obor teatrologie.
V Divadle na Orlí hráli studenti věhlasné německé školy z Ludwigsburgu méně známé Ionescovy jednoaktové hry v inscenaci It´s Not that WAY, It´s Over Here. Žlutavý svět dávno zapomenutých grotesek filmového blikotání a poesie biomechaniky se spolu s výtečně mluvenou němčinou valily z jeviště. Dokonalost stylizovaných, mnohdy krkolomných pohybů udivovala. Strhující tempo střídajících se scének či skečů bralo dech. Žena ve žlutém brebentila, muž četl noviny, proběhl jelen s parohy, golfista uštědřoval boulím rány, dáma měla rukávník dlouhý jako tunel, jiná si hladila chlupaté cosi a trhala z toho chlupy. Pan učitel s žákyní „počítali“. Telefon byla dívka, sluchátko nosila na hlavě. A za vším navýsost divadelním děním se vlnil plot. Ohrada. Rozkoš z podívané se mi rozlévala po těle.
Brněnské cestičky mají půvab, i když jsou trošičku rozkopané. Mab o krůček přede mnou vedla řeč: Velmi propracované, zábavné představení. Výrazné postavy, zapamatovatelné obličeje zalité do voskové žluti… (Výtvarnému řešení se dostalo festivalového uznání odborné poroty.)
Německo: Ludwigsburg Academy of Performing Arts Baden-Wuerttemberg (ADK) byla založená v roce 2007 a připravuje studenty jak na divadelní, tak filmovou kariéru. Cílem instituce je poskytnout studentům praktickou výuku v oblasti herectví, režie, dramaturgie a scénického a kostýmového designu.(It´s Not That Way, It´s Over Here, Divadlo na Orlí, autor: Eugène Ionesco, režie: Christian von Treskow)
Arménie: Kdykoliv název osudem těžce zkoušené země vyslovím, mám v puse pocit, nevím proč, žmoulané plástve medu a hlavou mi kmitne rčení – rádio Jerevan hlásí…
Stoupali jsme po schodech do sálu Divadla Husa na provázku. Řekl jsem: Eugéne Ionesco, Exit the King. Francouzský Rumun v arménském hávu, to má vůni Orientu…
Dva Ionescové v jednom dnu, to je trochu luxus, ale na arménštinu se těším. Usmála se Mab… Umírajícího krále jsme viděli nedávno. Viktor Skála ho hrál skvěle…
Trůnem byla převrácená vana, kopulí paláce rozevřený deštník. Králem fešný, uhrančivě luzný krasavec. Královnou tuze hezká žena a královou milenkou jiskrná dívka. Byli mladí, plní života. Drátěná koruna měla větší rozměr vladařovy hlavy. Sesouvala se mu na krk. Působila jako obojek, nebo možná jako náhrdelník. Poryvy smrtelných záchvatů hrál představitel krále věrohodně. Pomatenost zvýrazňoval mluvou. Milenku Marii uctíval podáním ruky, manželku Markétu zneuctil nastrčením nohy. Kol hlavy mu poletovaly balonky jako bobule černého svědomí. Když je propíchl, sypal se z nich bílý prach… Umírající vzal do ruky kořen oranžové mrkve a s pohledem na její krásnou obyčejnost zemřel…
Yerevan State Institute of Theater and Cinematography (YSITC) je kreativní institut v oblasti filmu a divadla v Arménii, který existuje již sedmdesát tři let. Čtyři fakulty YSITC (Divadelní fakulta, Filmová fakulta televize a animace, Fakulta historie, teorie a managementu umění, Fakulta volnočasových aktivit) nabízejí více než deset bakalářských, magisterských a doktorských programů. (Exit the King, Divadlo Husa na provázku 18. dubna, 60 min., autor: Edgar Mehrabyan, režie: Edgar Mehrabyan, jazyk: arménština).
V bezesné noci jsem listoval stránkami bulletinu. Dočetl jsem se o Yoram Loewenstein Acting School z izraelského města Tel Aviv, že se nachází v nejvíce zanedbané městské čtvrti a je jedinečná v kombinaci studia s komunitní práci ve čtvrti, kde se škola nachází. Jako součást herecké průpravy jsou studenti povinni vést šestnáct divadelních skupin v komunitách s dětmi imigrantů v nouzi, se sociálně vyloučenou mládeží, s dětmi se speciálními potřebami, se seniory atd. Škola byla založena v roce 1988…
Uzounkou stezičkou jsme se dostávali do hlediště HaDivadla. Náměstí bájné Troje obestavěné hranatými výklenky bylo pod vodou. Suchou nohou se projít nedalo. Představení studentů z Tel Avivu The Lost Women of Troy se hrálo na mělké laguně. Helena, unesená, božská žena Řecka, stála ve vitríně na horizontu dění vystavena jako obraz malovaný Michelangelem Buonarrotim. Sošní válečníci a pohádkově krásné ženy mluvili jazykem vyvoleného národa – hebrejštinou. Trojanky bojovaly marný boj o životy s řeckými vítězi. Antická gesta, patos slov a sugestivnost hereckých klání činily z inscenace událost. Po zásluze získala představitelka hlavní role Michala Uziel festivalovou cenu za herecký výkon. (The Lost Women of Troy, 19. 4. HaDivadlo, 100 min., autor: Hanoch Levin, režie: Yair Sherman, jazyk: hebrejština, Yoram Loewenstein Acting School, Tel Aviv, Izrael).
V hlubokém zamyšlení jsme stoupali vzhůru ulicí zvanou Orlí. U jednoho honosného domu se Mab zastavila a ukázala na dvě zlatavé kostky vložené do dlažby chodníku: Také odsud byli židovští manželé odesláni k likvidaci do koncentračního tábora…
Proklouzli jsme do sklepení Divadla Husy na provázku. Čtyři mladí aktéři z Royal Conservatoire of Scotland v pětadvacetiminutovém příběhu autismem stižené dívky excelovali. Jejich těla a obličeje procházely sta proměnami. Tempo vnitřních hereckých pocitů bylo závratné, prováděcí technika hereckých střihů bravurní. Představení o vážném zdravotním problému nepostrádalo humor. Jedním z gagů byla četba Skotů z českých novin, z Práva. Vynikající režie Megan Valentine byla ověnčena festivalovou cenou studentské poroty.
Royal Conservatoire of Scotland je centrem odborné přípravy v oblasti divadelního umění. Škola se nachází v centru Glasgow. Nabízí specializovanou výuku na nejvyšší profesionální úrovni v oblasti tance, divadla, hudby, produkce a televize. (The Words of Others, Divadlo U stolu 19. dubna, 25 min., autor: kolektiv, režie: Megan Valentine, jazyk: anglický)
V hlavním sále areálu paní Husy se zabydleli studenti z Bratislavy. Kdysi slavnou Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy upravili a pod anglickým názvem The Visit ji situovali do slovenské obce. Slovy nešetřili. Ani časem. Byli však sympatičtí svým komediálním herectvím a schopností sebekritického pohledu na zvlčilost ziskuchtivé chamtivosti. Ostatně v jejich zrcadle by se poznal mnohý Moravan i Čech.
Vysoká škola múzických umění (VŠMU) je nejstarší a taky nejznámější uměleckou školou působící na Slovensku, která vychovává odborníky v oblasti divadla, tance, hudby a filmu. Již od založení v roce 1949 absolventi divadelní fakulty VŠMU patří mezi uznávané umělce nejenom na Slovensku. Studenti v rámci výuky spolupracují na mnoha projektech, čímž rozvíjejí svou schopnost imaginace a kreativity. Součástí jejich studia je mimo jiné i nepřetržitá konfrontace s divadelní praxí. Co se týče spolupráce s jinými uměleckými školami, pořádá fakulta každé dva roky mezinárodní festival Istropolitana Projekt. (The Visit, Divadlo Husa na provázku 19. dubna, 150 min., autor: Friedrich Dürrenmatt, režie: Karol Rédli, jazyk: slovenština)
Slovinští studenti z Lublaně přivezli do HaDivadla osobitou podobu „pochodového“ divadla. Nejdříve ve foyeru sehráli výjevy z redakce novin, jednající o skandálu na národní scéně, kde se řízení ujala skupina fundovaných odborníků. Poté návštěvníky protáhli špeluňkami hereckých šaten na jeviště a demonstrovali jim nesmyslnost výuky hereckých technik. Nakonec diváky usadili v sále a jako pointu kostrbatého příběhu předvedli sběhnutí od činoherního experimentu k dřině v módním muzikálu. Resumé – jíst se musí, peněz je třeba, experiment money nenese…
Slovinsko: Lublaň, Academy of Theatre, Radio, Film and Television, University of Ljubjana. Hlavním posláním lublaňské univerzity je realizace vysokoškolských a postgraduálních vysokoškolských programů pro výuku studentů v oblasti divadla, rozhlasu, filmu a televize, realizace tvůrčích aktivit v divadle, rozhlase, filmu a televizi, vzdělávání v uměleckých profesích, výzkumné činnosti ve vědeckých oborech divadelních a filmových studií. Akademie je odhodlána zůstat přední vzdělávací institucí v oblasti divadla, rozhlasu, filmu a televize, a to v souladu s nejinovativnějšími současnými směry v oblasti umění. (Play a Tumour in the Head, HaDivadlo 20. dubna, 140 min., autor: Dušan Jovanović, režie: Maša Pelko, jazyk: slovinština, autoři inscenace jsou studenti 2. ročníku režie, dramaturgie a činoherního herectví)
Zvládnout více z festivalového dění nám osud nedopřál.
Mab řekla: Škoda, chtěla jsem vidět i školu anglickou, polskou, jihoafrickou a pražskou…
Student z organizačního centra se smál: Neumíráme. Za rok bude líp, uvidíte… Uvidíte vše… Máme za sebou další zdařilý ročník z řady úspěšných. Že mám pravdu, slečno…
Máte, mladý muži. Tak za rok na viděnou, řekl jsem a zakuckal se…
Brno – Komín, 5. 5. 2018
28. ročník mezinárodního festivalu divadelní škol SETKÁNÍ/
///
O festivalu SETKÁNÍ/
– v DN 9/2018: S radostným zaujetím se opět sešli
– na i-DN:
SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2018 se blíží
Na startu vzpíná se festivalový kůň!
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 339)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)