Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 350)
Derniéra divadelní inscenace je v podstatě veselým pohřbem, kdy sranda musí být, i kdyby šlo o hrůznou tragédii.
Natěšený jsem doklopýtal k fortně Divadla Husa na provázku, abych byl účastníkem derniéry grotesky Laurel, Hardy a ti druzí, kterou jsem obdivoval v den její premiéry. Na schodech sklepního divadla paní Husy jsem střetl podmračenou tvář herce Tomáše Milostného. Vybafla na mě: Vás divadlo ještě baví? Pomyslel jsem si: Hle! A pak že groteska neumí pokládat závažné otázky…
U šatny jsem si odložil mošnu a usedl do první řady. Kouzelné Mab jsem řekl: Máš ráda divadlo? Odpověděla: Jsem tady… Nebo snad sklep nelze za divadlo považovat?
Setmělo se, na promítacím plátně se objevil světelný kruh a v něm bílá židlička. Dva klauni předváděli, jak si nasadit buřinku, jak se točí filmy, jak se dělají gagy, jak je to rozkošné být filmovými herci… Principál Jelínek roztáčel pomyslný mlýn veselí do patřičných otáček. Nicole Maláčová, Růžena Dvořáková a Milostný Tomáš mu byli plně k službám. Obecenstvo vtaženo do hry vděčně sekundovalo. Ze kterého filmu je tato melodie, ze kterého seriálu znáte tuhle znělku, tuto scénu, tohoto herce…? A obecenstvo nadšeně odpovídalo: Tři oříšky pro Popelku, Pan Tau, Chaplin hasičem, Mirek Donutil… Došlo i na film loutkový, animovaný. Tři košile na ramínkách se zapletly do sexuálních hrátek, a protože jedna z nich byla černá, narodil se černobílý míč… Na plátně se objevil brankář, možná Plánička. Míč putoval do rukou diváků a „bums“, ranou dobře mířenou prostřelil děravého gólmana… Zpívali Zelená je tráva a principál prohodil: To ale byla pěkná „panenka“.
Slovní hříčky hodné rajského dřeva, též zvaného calambour, se sypaly z úst klaunů, co měli svůj den. Povídaly si i ruce a noha se chlubila filmovým Oskarem. Vaše škoda, že jste u toho nebyli. Mohli jste se dovědět, že pět Dé znamená sestoupení filmového herce z plátna a vložení ruky na rameno kouzelné Mab. Na položenou otázku královna neodpověděla, jen mistrovu paži jemně z ramene odtáhla…
Obecenstvo bylo nadšené. Radostně přijalo i závěrečné plácnutí šlehačkového dortu do tváře milostného klauna…
Dláždění Zelného rynku je hrbolaté. Řekl jsem: Derniéra, jak se patří. Měla břink i říz.
Byl to veselý pohřeb nenáročné, zábavné, milé inscenace s dotykem múzy, pravila Mab a rozplynula se.
Obešel jsem kašnu, houkal mezi sousoší a nic. Jen z pylonu od nahatého Mistra zazněl tenorový trylek: Derniéra, synku, derniéra… Až v Komíně mi docvaklo klaunovo: Vás to divadlo opravdu ještě baví…?
Brno – Komín, 9. 6. 2018
Divadlo Husa na provázku, Brno – Jiří Jelínek: Laurel, Hardy a ti druzí. Autor a režie: Jiří Jelínek, dramaturgie: Miroslav Oščatka, kinematoscénografie: Matěj Pospíšil. Hráli: Jiří Jelínek, Tomáš Milostný, Nicole Maláčová a Růžena Dvořáková. Premiéra 1. dubna 2016. Psáno z derniéry 8. června 2018.
///
Ukázka z představení: zde /ČT24 – 31. 3. 2016/
…
Více na i-DN:
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 155)
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 350)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)