Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 361)
Hrál jsem na počátku sedmdesátých let minulého století v inscenaci finské hry Aleksise Kiviho Ševci z Nummi mladinkého zhýralce Iivariho, kterému mateřským mlékem snad byla samohonka. Režisér Alois Hajda obsadil do rolí ševcovského klanu to nejlepší, co v Mahenově souboru měl. Tatínka hrál kulaťoučký Rudolf Chromek, maminku hubeňoučká Helena Trýbová, syna Josef Husník a Iivariho kumpána, strýčka Sakeriho, ztvárnil Oldřich Slavík.
Alois Hajda vymyslil a zrežíroval pro duo – Iivari a Sakeri – pětadvacetiminutový rej „spiťarů“, jehož středobodem byl totálně opitý strýček. Iivary v podobě motýlka poletoval hospodskou ratejnou. Mluvní projev se podobal kokrhání škrcených kohoutů. Paní Trýbová mně říkala: Kolego, šetřete si hlasivky, povídá se, že máte před sebou kariéru.
Ševci se líbili a dostalo se jim pozvání do Finska. Bylo to v době častých jednání Leonida Brežněva s americkým prezidentem Richardem Nixonem.
Brněnští se stali pro Helsinky a Tampere událostí. Noviny psaly: …hrají finskou lidovou báchorku líp než Finové… a představitele Iivariho pasovaly na jednoho z nejlepších evropských herců. Režisér Hajda se smál: Takto píší Finové ve Finsku, doma bude jistě jinak…
Bylo. Na režiséra čekala v Brně výpověď. Zbylo jenom okouzlení z krásy chladivé architektury a z útlých, do skal vrostlých jehličnanů. Marně pátrám v archivu divadla. Fotografie Ivariho nejsou ani v muzeu. Po mladinkém ševci se slehla zem…
Televizní obrazovka ozařuje temnotu mého domova. Dívám se na manévry pancéřovaných limuzín před helsinskými paláci a s ústy dokořán vnímám setkání mocných prezidentů světa. Pánové Donald Trump a Vladimír Putin hledají cestu pro budoucnost. Snad…
Vybavila se mi chrámová loď vtesaná do helsinského skalnatého masivu v podobě jeskyně. Z kamenů kapala voda a nad oltářem blikalo věčné světlo. Sepjal jsem ruce. Paní Helena Trýbová řekla: Vidíte, takto vám to sluší, pane kolego. Pokorný a tichý… Vaše maminka by měla radost.
Pokora, ano pokora, to je ono. Pokoru bych si přál uvidět v tvářích mocných mužů. Pokoru nad údělem řídit svět, který se řízení brání… Dva prezidenti si podávají ruce…
Na podobu Fina jménem Iivari zapomínám. Jsou prázdniny… Snad bude líp…
Brno – Komín, 18. 7. 2018
Věnováno prof. Aloisi Hajdovi, který si 7. července připomněl devadesáté narozeniny.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 361)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)