Divadelní noviny > Blogy

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 371)

Dílem náhod jsem se stal majitelem stohu knih z odkazu režiséra a herce Státního divadla Brno Stanislava Fišera – osmidílných pojednání Emila Vachka Německá válka, drobné knížečky Joseph Goebbels Deníky 1938, několika almanachů o divadelní tvorbě a tří fortelných svazků Postavy brněnského jeviště…

Obdélníky mé mnohočetné, po bytu rozstrkané knihovny byly napěchovány, a tak jsem z darovaných tisků stvořil sloupec vedle své postele. Léty jsme si na sebe zvykli. Nevadí nám nic, jen prach je nutné časem odsát…

Prázdniny jsou u konce, sluníčko peče. Vzal jsem do rukou korpulentní první díl Postav brněnského jeviště. Rozevřel jsem knihu v půli. Na křídovém papíru jsem mezi třemi fotografiemi četl: Dana Vejchodová (Jiřičková) Narodila se 19. 10. 1925 v Brně. Členka baletu Zemského a Lidového divadla v Brně v letech 1941 – 1944. Sólistka baletu a choreografka zpěvohry Státního divadla Brno. V následné monografické črtě jsem se dozvěděl o tanečních začátcích čtrnáctileté pohledné dívky, o její paní učitelce Máše Cvejičové, o době protektorátní, kdy bylo Zemské divadlo uzavřeno, o zlaté éře operety, ve které Dana Vejchodová tvořila choreografii mnohých lehkonohých děl, i o její činnosti s ochotníky.

K mému překvapení jsem se v knize dočetl, že bájná herečka pražského Národního divadla Marie Hübnerová hrála v Brně na scéně divadla na Veveří (1891-1892).

Uchvátily mě portréty Josefa Skřivana, Karla Högera, Jiřího Mahena, Eduarda Vojana, Bohuše Záhorského, Karla Kosiny, Oldřicha Nového.

Z fotografií se usmívají moji dávní známí, kolegové, kolegyně, přátelé… Zlatomír Vacek, Bohumil Smutný, Oldřich Vykypěl, Karel Meister, Zdeněk Kampf, balerína Renata Poláčková, sestry Hana a Jiřina Machatovy, Mistr Miroslav Kůra, Karel Janečka, Kateřina Gratzerová, Milan Pásek, Jarmila Lázníčková… U každého jména vizitka a pojednání. Zasvěcená. Nabitá fakty i detaily zachycujících umělcův život.

Probírám se stránkami dirigentských veličin. František Neumann, Břetislav Bakala, Antonín Balatka, František Jílek. Poutavě jsou líčeny jednotlivé osudy dirigentů a jejich vliv na vývoj a interpretační mistrovství orchestrů. Autoři se věnují i spolupráci hudebních těles s českým rozhlasem a hostování v zahraničí.

Srpnové slunce žhne, teplota v bytu stoupá, písmenka se rozplývají do mlžného oparu. Uléhám, za víčky mi běží vzpomínání.

V dobách mého angažmá v brněnském Státním divadle vycházel divadelní list, měsíčník s názvem Program. V každém čísle byl volně vložený arch přílohy nazvaný Postavy brněnského jeviště. Obsahoval hesla – spíš biografické statě – umělců působících v Brně.

V přítmí herecké šatny vidím představitele urostlých chlapů Karel Meister. Čte a mlčí. Po dlouhé chvíli řekne: Pane kolego, tato tiskovina je svědomím divadla. Věnujte jí pozornost. Musíte se snažit, abyste se jednou do její přílohy dostal. Jsme jenom pěšáci na šachovnici, přijde čas a vypadneme ze hry. Ti, kteří jsou na stránkách slovníku zapsáni, mají naději, že zapomenuti nebudou. I když, všechna sláva, polní tráva…

Tvář herce zmizela. Vedro je mátožné.

Čtu si na záložce přebalu: Tvůrci tohoto spisu jsou si vědomi nepoměru mezi českým divadelním slovníčkářstvím a ostatní českou lexikografickou produkcí. Přistoupili proto ke zpracování úkolu, který v jistém smyslu doplňuje obraz dějin českého divadla, s nadějí, že tento slovník se stane v budoucnosti jedním ze základů, z nichž vznikne úplný slovník českých divadelních umělců. Spis o umělcích, kteří prošli brněnským jevištěm a z nichž mnozí působili na jiných a světových scénách, chce přispět zásadním způsobem k obohacení našeho poznání dějin české divadelní kultury uplynulých sta let. Uspořádali a redigovali Eugenie Dufková Bořivoj Srba.

Nad dlouhým seznamem šifer autorů hesel jsem zmožen vedrem opět usnul.

Prázdniny mají na kahánku. Ukládám skvost do komínku pokladů vedle postele, aby mi byl na dosah a na očích.

Brno – Komín, 21. 8. 2018

• Autor: Jaroslav Tuček
• Publikováno: 1. září 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 371)

1. Eugenie Dufková

   

   Autor se před lety rozhodl,
   že bude připomínat minulost, zejména divadelní, a to je práce těžká, marná, řekla bych sisyfovská – jako potrestaného bájeslovného krále Sisyfa…. jsme mu – tedy panu Tučkovi – za jeho umanutost vděčni. Pokud jde o třídílný monografický spis Postavy brněnského jeviště – byl původně zamýšlen jako čtyřdílný, leč tehdy, v onom rozhodujícím roce 1994, chybělo ředitelské placet…..

   Ve Vranově 1. září 2018

   Eugenie Dufková

   01.09.2018 (13.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ