Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 382)

    V hlavě mi zní hudební leitmotiv a opakující se slogan: Láska bývá proradná, láska bývá proradná…

    Aleš kohout napsal role a vymýšlel jevištní aranže hercům „na tělo“. Foto Jiří Karmasín

    Vrátil jsem se z premiéry muzikálu Aleše Kohouta Anna Kareninová, který nastudovali studenti muzikálového herectví z ateliéru doc. Mgr. Sylvy Talpové. Troufám si tvrdit, že jsem byl přítomen zrodu uměleckého počinu.

    Mezi šesti barokními sloupy pojednanými stíny carské orlice a baňkami cibulkových kupolí chrámů rozehrál režisér, libretista, skladatel Aleš Kohout dramatické příběhy hrdinů Lva Nikolajeviče Tolstého impozantním způsobem. Opřel se o nadšenou partu talentovaných, pěvecky dobře připravených hereček a herců. Napsal jim role a vymýšlel jevištní aranže „na tělo“. Vytvořil sled lyrických i dramatických epizod ze života vášněmi a láskou zmítaných šlechticů carské Rusi. Světlem a tmou střídal dějová prostředí. Moskva i Petrohrad se mu staly černými a bílými políčky šachové partie.

    Moskva i Petrohrad se staly černými a bílými políčky šachové partie. Foto Jiří Karmasín

    Kohout zvolil lapidární, dnešní generací používaný slovník a partituru vyšperkoval pěveckými krkolomnostmi nejvyšší obtížnosti. Stále se opakující hudební motivy ozvláštňoval rytmicky a zvýrazňoval střídavou intenzitou. Dosahoval tím zdání uším lahodících popěvků. Vzdáleně mi připomenul postupy použité Mauricem Ravelem v Boleru. Škoda, že zvolil nahrávku hudby. Přítomnost symfonického orchestru i zvuk klavírní hry by dodalo představení živého lesku. Hudba byla jen reprodukována a aktéři používali mikroporty. Skvěle vyslovovali a obdivuhodně vystihli mluvní i pěvecké nástupy. Zřejmě omezenými provozními možnostmi školy byl nucen některé hlavní postavy pověřit hereckými úkoly v ansámblových scénách inscenace. Ztížil tím divákovu orientaci v příběhu.

    Většina scénovaných obrazů měla pozoruhodnou výpověď. Foto Jiří Karmasín

    Většina scénovaných obrazů měla pozoruhodnou výpověď. Některé z nich byly ztvárněny s bravurou profesionálního souboru – platí zejména o plesové scéně, ve které Anna tančí s Vronským, nebo epizodě jejich vášnivé hádky. Znamenité kostýmy dodávaly inscenaci eleganci a hercům pomáhaly dokreslit charaktery hraných postav.

    Troufám si tvrdit, že jsem byl přítomen zrodu uměleckého počinu. Foto Jiří Karmasín

    Obdivuhodným, na studentské scéně dlouho nevydaným hereckým výkonem, se blýskla virtuózní pěvkyně Tamara Dikyová v titulní roli. Svou Kareninu žila. Věřil jsem jí každé slovo, gesto, výraz obličeje i hnutí těla. Byla obhájkyní ctihodnosti rodinného krbu i něžnou a vášnivou milostnicí, či nemocí stíhanou, bláznivou, zmírající ženou. Rovnocenným partnerem jí byl skvěle zpívající Dušan Kraus v roli důstojníka Vronského. Výtečně si vedla i Kristina Jurková. Její Kitty zářila jako něžný kvítek pampelišky. Byla rozkošným děvčátkem, svůdnou dívkou i krásnou dámou. Její zvonivý soprán byl ozdobou díla. Daniel Mišák zaujal postavou chladného, nerozhodného carského úředníka, spořádaného představitele šlechtického stavu Alexeje Karenina. Pochvalu zaslouží i František Herz, Kristína Oříšková, Jan Ludva a Kristína Kubačková. Mají velký podíl na nevšedním úspěchu premiéry.

    Brno – Komín, 21. 9. 2018

    Divadlo na Orlí, Brno – Aleš Kohout: Anna Kareninová (muzikál na motivy románu Lva Nikolajeviče Tolstého Anna Karenina). Režie, hudba: Aleš Kohout, choreografie: Marcela Puldová, kostýmy: Lucia Sadecká, scéna: Aleš Valášek, produkce: Ladislav Horák, Markéta Stehlíková. Osoby a obsazení Anna Arkaďjevna Kareninová: Tamara Dikyová, Alexej Alexandrovič Karenin: Daniel Mišák, Alexej Kirilovič Vronskij: Dušan Kraus, Stěpan Arkaďjič Oblonskij (Stiva): František Herz, Darja Alexandrovna Oblonská (Dolly) a Lydia Ivanovna: Kristína Oříšková, Konstantin Dmitrijevič Levin: Jan Ludva, Jekatěrina Alexandrovna Ščerbacká (Kitty): Kristína Jurková, Jelizaveta Fjodorovna Tverská (Betsy): Kristína Kubačková. Fotografie: Jiří Karmasín. Premiéra 20. 9. 2018.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 382)

    1. Zdeněk Pololáník

      Avatar

      Jaroslav Tuček
      mistrně popsal představení i vlastní zážitek tak působivě, že vyvolal zájem představení osobně zhlédnout. Obsah, režie, scéna, výkony se dají spolu s dobře volenými foto ilustracemi představit, ale jde o muzikál. Najdu-li někde – třeba na you tube – hudbu, bude dojem z představená 100%.

      07.10.2018 (17.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,