Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/2)
Můj první festivalový den byl velmi náročný. Mým přáním bylo dobře jej završit a zhlédnout novinky operní tvorby. Zájem o produkci studentů byl veliký. Začátek opery Falstaff neobvyklý.
Aktéři se posouvali na místa jevištního dění za pomoci navigací JPG. Vtipné to příliš nebylo, ale budiž. Ti, kterým se podařilo doputovat na místo určení, si navlékali kostýmní torza. Pohledný, sympatický hubeňour, výtečný pěvec Tadeáš Hoza si šněroval na prsa vatonový břich, bude zpívat Falstaffa…
Studentské srandy kopec, jak by řekl klasik, neměl konce. Blonďatá inspicientka dělala prezenci přítomných, hledal se dirigent, autoři i herci. Zazněla hudba, aktéři zpívali své party. Světová premiéra opery Jiří Najvara Falstaff začala.
Přivíral jsem oči, abych se přes krasopisné špílce a kostýmní preparace probojoval k toku frkající, brkavé a krkavé hudby. Měl jsem dojem, že slyším brumlání výfuku starodávného vehiklu zvaného Bugatti. Groteskní zpodobnění nabubřelé povýšenosti nudícího se ochmelky, šlechtice dekadence, rytíře Falstaffa se mi zdálo být adekvátním. Ovšem stoletá zápletka naivního příběhu mě už neoslovila.
Múza Mab mi broukla do ucha: Abstinent se k problémům zhýralého opilce neprokouše, i kdyby jeho stárnutí Falstaffovským pohříchu bylo…
Herecká společnost zpívala sborem: Vše je zde komedie. Všechno na světě je fraška! Všichni jsme blázni! Jeden se směšným druhému zdá. Kdo se směje naposled, ten se dobře má!
Taškařice uběhla a nikomu se nic nestalo. Studenti Michal Robotka, Michal Kuča, Natálie Bordácsová, Barbora Grůzová, Eli Our, Adam Kaňák, Ondřej Musil potěšili pěveckými výkony. Laur vítěze si odnesl představitel Falstaffa Tomáš Hoza.
Něco na doplnění z dobře připraveného programu: Jiří Najvar vystudoval kompozici na Janáčkově konzervatoři v Ostravě (u Milana Báchorka). Ve studiu kompozice pokračoval na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (pod pedagogickým vedením doc. Dana Dlouhého). Získal řadu ocenění ve skladatelských soutěžích. Doposud uvedl několik divadelních premiér – Ve tmě květiny nerostou, Krvavá svatba, Evžen Oněgin, Zhasnutí, dětskou operu Peřiny, Vítězství nad Sluncem (Moravský podzim 2017) a neobarokní operu Božská komedie.
Falstaff je komponován po vzoru „belcantové“ opery buffo. Novost hudebního ztvárnění spočívá v práci s textovou náplní – jako hlavním inspiračním zdrojem v této hudbě. Neoklasicistní obsazení orchestru využívá nástrojových barev, které jsou pro veselohry příznačné. Přiznávkové doprovody v ariosech jsou instrumentovány kontrastně a netradičně (ve spojení s jednotlivými postavami), v recitativech různorodost nástrojových barev dotváří dějovou linii.
…
Druhým opusem večera se stala opera Daniela Šimka Neznámá. Autora zaujala stejnojmenná divadelní hra ruského představitele symbolismu Alexandra Bloka. Šimek napsal libreto a hudební kompozici pro dva soprány, tři barytony a komorní orchestr složený ze smyčců, bicích nástrojů, klarinetů a elektrického klavíru. Křehký příběh, ve kterém hledá básník ideál svých snů, krásnou neznámou, situoval do temných koutů hospody. Hvězda Marie, vysněná krásná neznámá, spadne z nebe na zem, ale s básníkem se nesetká. Stane se milou jiného.
Režisérka opustila groteskní stylizace a ponechala hercům volnost. Jsou sošní a poněkud patetičtí. Dobře zpívají. Jejich putování jevištěm je sympatické. Jediným prvkem experimentu zůstalo stoupání po příčkách kovového žebříku. Hráli a zpívali: Aneta Podracká Bendová, Eliška Hájková, Robin Červinek, Pavel Slivka, Ondřej Musil. Režií obou oper se zhostila talentovaná Natálie Gregorová. Výtvarnicí byla Kateřina Doleželová.
U diváků se zdála být opera Neznámá úspěšnější.
Múza Mab poznamenala: Urostlí pánové se zajisté stanou miláčky mnoha jiných operních domů.
Programová vizitka autora: Daniel Šimek se narodil 15. 7. 1994 ve Vídni. Vystudoval hru na klavír na brněnské konzervatoři u Mgr. Renaty Bialasové, kde souběžně navštěvoval soukromé hodiny kompozice u MgA. Pavla Zemka Nováka. V současné době studuje 1. ročník magisterského studia kompozice na brněnské JAMU, a to nejdříve u doc. Martina Smolky a nyní u prof. Leoše Faltuse.
Domů jsem doputoval zcela vyčerpaný. Dlouho jsem nemohl usnout. Hlavou mi běžela závěrečná slova z Lišky Bystroušky. Skokánek: Totok nésu já, totok beli dědóšek! Oni mně o vás vekládali…
Brno – Komín, 21. 11. 2018
Komorní opera JAMU Brno – Jiří Najvar: Falstaff , Daniel Šimek: Neznámá. Dirigent Jiří Habart, režie Natálie Gregorová, výtvarnice Kateřina Doležalová. Premiéra v Divadle Na Orlí 18. listopadu 2018 v rámci festivalu Janáček Brno 2018.
///
Více na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)