Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/5)
Byl to šťastný nápad, pověřit studenty brněnské konzervatoře nastudováním raných opusů Leoše Janáčka.
Janáček operu Počátek románu označoval vaudevillem pro její jednoduchou dějovou zápletku provázenou populárními popěvky lidových písní. Opera měla úspěšnou premiéru v Brně 10. února 1894.
Venkovská dívka Poluška (Apolena), dcera pastýře Juráska, má sice svého milého Tomka, ale nechá se zlákat na schůzku s mladým baronem Adolfem. Tajnou schůzku odhalí Poluščin kmotr, hajný Mudroch. Poluška se vrací ze schůzky a potká svého milého Tomka, který jí najednou připadá příliš obyčejný. Pastýř Jurásek se vypraví za starým hrabětem Halužanským, aby se ho zeptal na možnost svatby Polušky s Adolfem, hrabě ale toto zcela odmítne. Poluška se ráda vrátí ke svému Tomkovi.
Usmíval jsem se nad výtvarnou jedinečností inscenace. Baron přiletěl na schůzku letadlem, krabicí z lepenky. Hrabě Halužanský jezdil na maketě koně, krabici. Kmotr Mudroch přijel na lepenkovém obřím kole a rodina Jurásků v krabici představující bryčku popoháněla bičem dva chlapecké tahouny. Líbilo se mi i recesistické hraní tenisu barona a komtesy přes síť utkanou z těl dívek v bílých sukních.
Usmíval jsem se nad výtvarnou jedinečností inscenace. Foto Marek Olbrzymek
Konzervatoristé spojili své sily s nadšenci souboru Hradišťan, kteří obohatili především druhou část představení, balet Rákoš Rákoczy. Janáček svému jedinému baletu, který byl uveden v roce 1891 pražským Národním divadlem, dal podtitul – Obrázek z moravského Slovenska s původními tanci a zpěvy o jednom jednání.
V inscenaci se postavy z Počátku románu objevují i v příběhu baletu. Prožívají osud nešťastné Kateřiny, která dostane zprávu, že její milý padl ve válce. Katka chce vyčarovat ženicha, ale vykouzlí podivné bytosti, které svými doteky mění lidi v temné zakuklence. Městečko má zachránit vymítač Rákoš Rákoczy. Nečekaně se však navrací Katčin snoubenec Janek. Příjezd vymítače vítají svatebčané s jásotem. Prokletí bylo zažehnáno.
Děvčata v krojích se otáčela, chlapci v čižmách poskakovali. Hodně písní bylo zazpíváno. Sivá holuběnko, kdes byla, červený šátečku, kolem se toč, vyletěla holuběnka ze skály, muzikanti, co děláte… Bylo mi jako kdysi dávno na základce. Pan učitel Novotný šlapal pedály harmonia a žáčci byli žežuličkami…
Mab usykla: Snad byste neplakal…
Bylo to pěkné představení. Potlesk byl dlouhý, ba i bouřlivý. Nakonec tleskali i účinkující.
Brno – Komín, 24. 11. 2018
Konzervatoř Brno – Leoš Janáček: Počátek románu – Rákoš Rákoczy. Dirigent: Tomáš Krejčí, režie: Kristiana Belcredi, scéna: Sylva Marková, kostýmy: Sylva Marková, sbormistr: Tomáš Krejčí, choreografie a pohybová spolupráce: Ladislava Košíková, projekce: Tomáš Hrůza. Obsazení: Počátek Románu (Studenti Konzervatoře Brno a hosté) – Poluška: Hana Kuželová, Kristýna Ševčíková, Irma: Alexandra Vostrejžová, Veronika Zaplatilová, (Eliška Rejmanová) Jurásková: Marie Rosová, Marie Halíková, Tonek: Tadeáš Janošek, Lubomír Chlup, (Tomáš Kořínek) Adolf: Vilém Cupák, František Sliž, (Ondřej Koplík) Mudroch: Vladimír Jindra, (Jiří M. Procházka) Jurásek: Tomáš Chloupek, (Aleš Janiga) Halužanský: Fendrych Lukáš, Machek David. Rákoš Rákoczy – Katuška: Tereza Hromádková, Eliška Rejmanová, Janek: Tadeáš Janošek, František Sliž Starosta: Vilém Cupák, Učitel: Radovan Celý, Farář: Pavel Janečka, Tetka: Marie Dvořáková, Kateřina Karzelová, Hospodská Mudrochová: Kristýna Vrbovská, Pošťačka: Lucie Mužíková, Pes: Lukáš Fendrych, David Machek, Rákoš Rákoczy: Tomáš Krejčí, Oběť: Tereza Hromádková, Eliška Rejmanová. Sbor Hradišťan. Inscenaci připravila Konzervatoř Brno ve spolupráci s Národním Divadlem Brno na objednávku festivalu Janáček Brno 2018. Premiéra 23. listopadu 2018, Mahenovo divadlo, Brno.
///
Více na i-DN:
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 396/5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Zdeněk Pololáník
Ocenění inscenace Janáčkova baletu
z pera Jaroslava Tučka jistě potěší všechny zúčastněné, jako potěšilo mne. Zajímavé je, že se Janáček při svém nadšení pro Dvořáka nedostal pod vliv jeho hudebního stylu, ale tvořil „z vlastního nitra“, jak to napsal ve svém proslulém a výstižném citátu o své tvorbě. Náměty měl sice podobné, jako Lašské tance vedle Slovanských, ale samostatný balet Dvořák nemá.
25.11.2018 (22.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Filip Bula
Chci jen podotknout,
jakožto student, který v této inscenaci hrál, že jednu věc autor napsal špatně. Hradišťan (barevné přízraky) vtrhnou do smutné vesnice a proměňují popořadě veškeré občany taky v barevné. Proto přinášejí do vesnice radost.
26.11.2018 (22.34), , Trvalý odkaz komentáře,